Tetička (film, 1941)
Tetička | |
---|---|
Země původu | Československo |
Jazyk | čeština |
Délka | 78 min |
Žánr | filmová komedie |
Scénář | Jan Kaplan Martin Frič |
Režie | Martin Frič |
Obsazení a filmový štáb | |
Hlavní role | Růžena Nasková Ferenc Futurista František Smolík Theodor Pištěk Jaroslav Marvan … více na Wikidatech |
Hudba | Roman Blahník |
Kamera | Ferdinand Pečenka |
Střih | Jan Kohout |
Zvuk | Stanislav Vondraš |
Výroba a distribuce | |
Premiéra | 5. září 1941 (Československo) |
Tetička na FP, ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tetička je česká filmová komedie režisér Martina Friče z roku 1941.
Obsazení
Růžena Nasková | teta Berta |
Ferenc Futurista | majordomus Hynek |
František Smolík | MUDr. Jelínek, Bertin přítel |
Theodor Pištěk | Eduard Švagrovský, Bertina první láska |
Jaroslav Marvan | prokurista Arnošt Dusbaba |
Růžena Šlemrová | Mařenka, Dusbabova žena |
Jiří Dohnal | Dr. Jindřich Dusbaba, syn Arnošta a Mařenky |
Miloš Nedbal | komerční rada Čeněk Felix |
Zdeňka Baldová | Felixova žena |
Lída Chválová | Slávka, dcera Felixových |
František Kreuzmann | vzdálený příbuzný Oskar |
Lola Skrbková | Oskarova žena |
Vladimír Řepa | sluha Jeřábek |
Darja Hajská | služka Víchová |
Nancy Rubensová | Slávčina přítelkyně |
Milada Smolíková | služka Anežka |
Viktor Nejedlý | listonoš Dvořáček |
Marie Nademlejnská | němá hospodyně tety Berty |
Karel Beníško | právní zástupce JUDr. Hrůza |
Marie Steinerová | Slávčina přítelkyně |
Tvůrci a štáb
- Režie: Martin Frič
- Předloha: Jaroslav Tumlíř (divadelní hra Strašidelná tetička)
- Scénář: Jan Kaplan, Martin Frič
- Kamera: Ferdinand Pečenka
- Vedoucí výroby: František Jerhot
- Ředitel výroby: Josef Jonáš
- Hudba: Roman Blahník
- Nahrál: Orchestr F.O.K. (řídil Roman Blahník)
- Architekt: Bohumil Heš, Jiří Dušek
- Zvuk: Stanislav Vondraš
- Střih: Jan Kohout
- Masky: Josef Kobík, František Rous, Antonín Riegl
- Výprava: Prokop Pěkný
- Asistent režie: Eduard Šimáček
- Odborný poradce: Miroslav Haller (jazykový)
- Fotograf: Antonín Frič, Willi Ströminger
- Ateliéry: FOJA Radlice
Zajímavosti
- V říjnu 1945 byl film v obnovené premiéře znovu uveden do kinodistribuce. Od tohoto data až do 1. dubna 1966, kdy byl stažen z distribuce, vidělo film v českých kinech v rámci 14 456 představení celkem 2 642 035 diváků.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Československý film a filmová distribuce I. Katalog dlouhých zvukových hraných filmů 1930–1987. Praha: Ústřední půjčovna filmů, 1988. 297 s. S. 232.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“