Texaská republika
| Texaská republika Republic of Texas República de Tejas
| |||||||||||||||||||
| Motto Remember the Alamo | |||||||||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||||||||
Rozloha | 1 007 935 km² | ||||||||||||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||||||||||||
Počet obyvatel | cca 70 000 (rok 1840) | ||||||||||||||||||
| Státní útvar | |||||||||||||||||||
texaský dolar | |||||||||||||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||
Texaská republika (anglicky Republic of Texas, španělsky República de Tejas) byl nezávislý stát v Severní Americe mezi Spojenými státy a Mexikem, který existoval mezi 2. březnem 1836 a 29. prosincem 1845. Vznikla jako republika, která se odtrhla od Mexika v důsledku Texaské revoluce. Mexiko Texaskou republiku nikdy neuznalo jako samostatný stát a po celou dobu její existence ji považovalo za vlastní vzbouřenecké území. Texaská republika se rozkládala na území současného státu Texas a částečně i států Oklahoma, Nové Mexiko, Kansas, Colorado a Wyoming.
Důvodem vzniku státu byly spory mezi americkými osadníky (anglos) a usedlými Mexičany (hispanos), které vyústily v to, že se mexická vláda pokusila Američany deportovat a omezit jejich přistěhovalectví. V roce 1835 se do Texasu přesunula mexická armáda a došlo k ozbrojenému konfliktu, jehož prvním vrcholem byla bitva o Alamo v únoru a březnu 1836. Během ní 2. března 1836 vyhlásili zástupci texaských Američanů nezávislost. Mexický diktátor Santa Anna musel tuto nezávislost uznat, neboť padl do zajetí v bitvě u San Jacinta. Mexická vláda na uznání nezávislosti nikdy nepřistoupila, ale její snaha o opětovné připojení zůstala bez úspěchu.[1]
Východní hranice republiky byla definována smlouvou Adams-Onís podepsanou v roce 1819 Španělskem a Spojenými státy. Jižní a západní hranice byla předmětem sporu mezi Texasem a Mexikem. Texas prohlásil veškerá mexická území východně od řeky Rio Grande za své vlastnictví, zatímco Mexiko považovalo za hranici řeku Nueces. Texas vstoupil do Unie 19. února 1846 a stal se tak 28. členským státem USA.[2] Teritoriální spor o západní hranici Texasu se stal důvodem pro mexicko-americkou válku (1846–1848).
Reference
- ↑ OPATRNÝ, Josef. Amerika v proměnách staletí. Praha: Libri, 1998. S. 481.
- ↑ http://usa.svetadily.cz/texas/lokality
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Texaská republika na Wikimedia Commons - Historie Texaské republiky
- Historie státu Texas
- Text rezoluce o anexi Texasu Spojenými státy Archivováno 31. 12. 2006 na Wayback Machine.
- Mapy Mexika
Média použitá na této stránce
.jpg)
New Mexico territory coat of arms
Autor: Raymond1922A, Licence: CC BY-SA 3.0
Simplified version of File:Republic of the Rio Grande (location map scheme).svg, showing only Texas.
The 1861 Louisiana "Pelican" state flag proposal. It was not adopted during the Civil War, but was unofficially flown both during and postbellum. EDITORS NOTE: Please do not add the postbellum "Union, Justice and Confidence" banner below the pelican nest as it would be historically inaccurate.
.svg)
Flag of Kansas, 1927—1961
.svg){kind=link}
Administrative map of Mexico during the two central republics (1835-1846).
Possible flag for the Mexican state of en:Coahuila y Tejas (1821 - 1836) - colours and dimensions based on Image:Flag of Mexico.svg and Supposed 1821-1836 Coahuila and Texas State flag
.svg)
Flag of Texas (1839–1933)
.svg)
Historical Flag of Mexico used in the Republic periods. The colors are the same of the Imperial Flag and represents: green, the independence; white, the Catholic religion; and red, the union between the mexicans of all races.
.svg)
Autor: Svgalbertian, Licence: CC0
Seal of the Republic of Texas 1939-1945 (colorized)
Autor: BlinxTheKitty, Licence: CC0
Remake of the Flag of the Utah Territory with the only evidence from a card held by the Utah Online Library
Flag adopted by the Constitutional Goverment and the Republican Party in the Reforma and the Empire.
The Territorial acquisitions of the United States, such as the Thirteen Colonies, the Louisiana Purchase, the Oregon Country, the Mexican Cession, and so on.