Textilní strojírenství
Textilní strojírenství je odvětví průmyslu zabývajícího se vývojem, výrobou a odbytem strojního zařízení a součástí strojů k výrobě a konfekci textilií. [1]
Historie výroby textilních strojů
Textilní stroje byly až do konce 18. století zhotoveny z velké části ze dřeva. Kolovraty, ruční tkalcovské stavy nebo (složitější) filatoria vyráběli převážně truhláři. Z historických pramenů není znám jmenovitě žádný řemeslník, který se zabýval výhradně strojnictvím.[2] Specializovaná výroba většího počtu stejného typu stroje vznikla teprve po vynálezu létajícího člunku, waterframe a spinning mule během průmyslové revoluce v Anglii koncem 18. století.
Jednu z prvních továren tohoto druhu založil Isaac Dobson v roce 1790 v anglickém Boltonu (viz snímek).[3] K průkopníkům patřili také např. C. G. Haubold v Saské Kamenici (1811),[4] a v USA F. C. Lowell a společníci v Bostonu (1813).[5]
Nejstarší české textilní stroje byly asi mechanické stavy vlastní výroby u firmy Herzig v Proseči nad Nisou v roce 1834.[2]
Po počátečním dominantním postavení anglického strojírenství vznikla asi od poloviny 19. století zejména v Německu, USA, Švýcarsku a později v Japonsku řada textilních strojíren.[6][7]
- V 19. století přispěla k rozvoji textilního strojírenství vedle zdokonalování základních technologií zejména řada vynálezů, které zmechanizovaly dosavadní ruční práci. Např. bobinetový stroj (1808), válcová sušička na tkaniny (1820),[8] prstencový dopřádací stroj (1830), kontinuální napínací rám (1852), jazýčková jehla (1856),plochý pletací stroj (1863) a mnoho jiných.
Světová spotřeba textilních vláken se od roku 1800 do začátku 20. století zvýšila ze 460 000 na cca 4 miliony tun, v roce 1900 se vyrábělo více než 90 % textilií strojově.[9]
- Ve 20. století podpořily pokrok v textilním strojírenství obzvlášť nové konstrukce bezčlunkových tkacích strojů (1954-58), všívací stroj na koberce (1943), transferový tisk (1951)[8], proplétací stroj (1949), rotorový dopřádací stroj (1964), zkušební přístroj Classimat (1968), technologie výroby netkaných textilií spunbond (v 70. letech) a airlaid (v 80. letech).
V prvních 70 letech 20. století se zdvojnásobily investice do strojního zařízení na jednoho pracovníka v textilním průmyslu, produktivita při výrobě příze se zvýšila desetinásobně a ve tkalcovnách třicetinásobně.[10]
Textilní strojírenství v 21. století
Světová spotřeba textilních vláken dosáhla na začátku 21. století (2013) 91 milionů tun.[11] Obchodní obrat textilního strojírenství obnášel v roce 2013 cca 20 miliard USD.[12]
Světová výroba některých důležitých textilních strojů v letech 2003-2012:
| Druh stroje | Průměrný počet ročně [12] | Výnos v miliardách USD | Poznámka |
|---|---|---|---|
| prstencové dopřádací stroje | 10,6×106 vřeten | 1,5 [13] | instalovaná kapacita se zvýšila ze 174 na 250 milionů vřeten[12] |
| rotorové dopřádací stroje | 387 800 přádních míst (rotorů) | 0,4 [14] | instalovaná kapacita stagnovala na 8 milionech rotorů |
| stroje na tvarování příze | 398 500 vřeten | 0,1 | instalovaní kapacita není známá |
| bezčlunkové tkací stroje | 75 300 strojů | 3,3[15] | instalovaná kapacita cca 1,3 miliony strojů[16] |
| pletací stroje | cca 57 000 strojů | 2,8[17] | 26 500 okrouhlých, 27 200 plochých a (hrubým odhadem) 2 000 osnovních strojů[18][19] |
Export textilních strojů
Obchodní obrat prvních deseti vývozců z oboru obnášel v roce 2014 cca 12 miliard eur. Tři největší z nich (Německo, Čína a Japonsko) se na něm podílely skoro 60 %.[20]
Prezentace textilního strojírenství
Veletrh ITMA (Internationale Textilmaschinen Ausstellung)
Od roku 1951 pořádá CEMATEX, sdružení asi 600 evropských textilních strojíren každé 4 roky v jednom ze západo- a jihoevropských měst světový veletrh textilního strojírenství. Vystavují se stroje všech výrobních stupňů – od zařízení ke zvlákňování syntetických materiálů až po šicí stroje, příslušenství a pomocné prostředky, zařízení pro recycling textilií, zkušební a kontrolní přístroje atd. Např. veletrhu v roce 2015 v Miláně s 1691 vystavovateli ze 46 států na ploše 108 000 m2 se účastnilo 123 000 návštěvníků ze 147 států.[21]
CEMATEX pořádá ve spolupráci s čínskými výrobci textilních strojů od roku 2008 v Šanghaji každé dva roky podobný veletrh zaměřený na asijskou textilní výrobu.[22]
Reference
- ↑ Textile Machinery Industry [online]. Textile Exchange, 2017 [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-09. (anglicky)
- ↑ a b Textilní technika na území Československa [online]. Historie tkací techniky, 2017 [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-22.
- ↑ Dobson and Barlow [online]. Grace´s Guide, 2017 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Barth: Ein Pionier der Chemnitzer Maschinenbauindustrie, Sächsische Heimatblätter, 1984, ISSN 0486-8234
- ↑ The Waltham-Lowell System [online]. National Park Service, 2017 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Whitney: Cambridge History of Japan, Vol. 6, Cambridge University Press 1988, ISBN 978-0-521-22357-7, str. 434
- ↑ Die Sächsische Maschinenfabrik [online]. Historisches Chemnitz, 2017 [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-04. (německy)
- ↑ a b Mecheels, Vogler, Kurz: Kultur- und Industriegeschichte der Textilien, Hohensteininstitute Bönningheim 2009, ISBN 978-3-9812485-3-1, str. 485-493
- ↑ Cotton Trading Manual, Elsevier 2005, ISBN 978-1-84569-092-2
- ↑ Talavášek: Tkalcovská příručka, SNTL Praha 1980, str. 26
- ↑ Global fiber production [online]. Chemical Fibers International, 2014 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Current Scenario [online]. uvin Advisors, 2014 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Costing for a Spinning Mill [online]. Zauba, 2016-11-22 [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-06-14. (anglicky)
- ↑ open end spinning [online]. cottonyamarket, 2017 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Vision 2020 [online]. Gherzi, 2011 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Tops & Flops [online]. Gherzi, 2010 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Global shipments of circular knitting machines [online]. Knitting Industry, 2013-05-16 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Warp Knitting [online]. Karl Mayer, 2017 [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-04. (anglicky)
- ↑ Abhängig vom CChinas Markt [online]. op-online, 2011-03-12 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Leading textile machinery 2014 [online]. statista, 2017 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ITMA 2015 Review [online]. ITMA Services, 2017 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ITMA 2011 to celebrate 60 years [online]. Kohan Journal, 2011-05-08 [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
Aby mohlo být dílo umístěno na Commons, musí být volné jak ve Spojených státech, tak i v zemi původu. Pokud se nejedná o americké dílo, musí být uveden další popisek licence, který uvádí autorskoprávní status v zemi původu.