Textilní tisk přenosem

Tisk přenosem je technologie nepřímého potiskování textilií.

Princip tisku přenosem

Papírový pás, jehož délka musí být přesně stejná jako zpracovaná textilie, se potiskuje mnohobarevným, většinou jemným vzorem, často také sublimačními barvivy s plynulým přechodem mezi barevnými odstíny. Textilie probíhá současně s papírem kalandrem ohřívaným na 160-220 °C, čímž se přenáší vzorek z papíru na textilii. Polyester a směsi s nižším obsahem přírodních vláken se potiskuje bez problémů, pro přírodní vlákna se musí použít speciální papír nebo zvláštní předúprava. ^[1].

Použití

Technologie se zakládá na patentu firmy Celanese z roku 1927, realizována byla však teprve v roce 1953 italskou firmou Stampa Tessuti ^[2]. (Některé odborné publikace považují za začátek komerčního využití tohoto patentu rok 1951 u firmy DuPont ^[3]).

Použití potiskování přenosem jako technologie suchého zahřívání se značně rozšířilo, protože např. pro stejné vzorování filmovým tiskem by bylo zapotřebí 15-20 šablon a pro fully fashion, kravaty nebo potahy deštníků se dají tisknout velikosti přiměřené vzory i u malých sérií.

Nevýhoda technologie je, že barvivo se napouští jen na povrch zboží (rubní strana zůstává bílá) a textilie s jemným rýhováním se mezi očky nebo odstávajícími nitěmi obarvují světleji.

K potiskování velkých sérií se používá podtlakový kalandr s vysokým podtlakem, který připouští při celoplošném tlaku o 20 °C nižší teploty. Přebytečné barvivo se nemusí vypírat, protože zbytek barvy zůstává na podkladovém papíře.

Známé firmy: Star Stampa Tessuti, Etchprint, SABA, Sublistatic, Sublix, Flock-Transferdruck ^[1].

Reference