Théo Arribagé
| Théo Arribagé | |
|---|---|
.jpg) Théo Arribagé v Mouilleron-le-Captif (2022) | |
| Stát |  Francie |
| Datum narození | 9. října 2000 (24 let)[1] |
| Místo narození | Rennes, Francie[1] |
| Výška | 191 cm[1] |
| Hmotnost | 83 kg[1] |
| Držení rakety | levou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 221 662 USD |
| Tenisová raketa | Babolat |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 0–0 |
| Nejvyšší umístění | 1 053. místo (21. listopadu 2022) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 11–19 |
| Tituly | 1 ATP, 10 challengerů, 8 ITF |
| Nejvyšší umístění | 59. místo (24. února 2025) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 1. kolo (2025) |
| French Open | 2. kolo (2023, 2024) |
| Wimbledon | 1. kolo (2024) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 24. února 2025 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Théo Arribagé (* 9. října 2000 Rennes) je francouzský profesionální tenista hrající levou rukou, deblový specialista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden deblový turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal osmnáct titulů ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v listopadu 2022 na 1 053. místě a ve čtyřhře v únoru 2025 na 59. místě.[1]
Tenisová kariéra
Na okruhu ATP Tour debutoval únorovou čtyřhrou Open Sud de France 2023 v Montpellier, do níž s krajanem Lucou Sanchezem nastoupili jako náhradníci po odstoupení Herberta s Mahutem. Do druhého kola postoupili bez boje a v něm podlehli pozdějším nizozemským vítězům Robinu Haasemu a Matwému Middelkoopovi až po ztrátě supertiebreaku v poměru 11–13.[3] První zápas na okruhu vyhrál při grandslamové premiéře v deblu French Open 2023. V úvodním kole se Sanchezem přehráli krajany Arthura Filse s Giovannim Mpetshim Perricardem, než jejich cestu ukončil další francouzský pár Sadio Doumbia a Fabien Reboul.[3]
Do prvního semifinále na túře ATP prošel s Rumunem Victorem Vladem Corneou v deblové soutěži mnichovského BMW Open 2024. V něm však nenašli recept na Andrease Miese a Jana-Lennarda Struffa. Na začátku sezóny 2025 navázal spolupráci s Argentincem Guidem Andreozzim. Poprvé se představili na lednovém Adelaide International 2025, kde je ve druhém kole zastavili šestí nasazení Matthew Ebden s Joranem Vliegenem. V úvodu navazujícího Australian Open 2025 podlehli Tomáši Macháčovi s Čangem Č’-čenem, kteří uzavírali elitní padesátku deblového žebříčku.[3]
Kariérní maximum ve čtyřhře vylepšil na antukovém Argentina Open 2025, hraném během února v tenisovém klubu Buenos Aires, kde proměnil první finálovou účast na túře ATP v titul. S Andreozzim vstoupili do soutěže výhrou nad nejvýše nasazenými Argentinci Máximem Gonzálezem a Andrésem Moltenim. Nezastavili je ani Darderi s Navonem a v semifinále turnajové čtyřky Alexander Erler s Constantinem Frantzenem. Ve finále zdolali třetí nasazené Brazilce Rafaela Matose s Marcelem Melem, když odehráli první supertiebreak na turnaji. Jeho průběh otočili ziskem šesti ze sedmi posledních bodů. Ve 24 letech se tak stal prvním francouzským šampionem čtyřhry v Buenos Aires a po skončení mu poprvé v kariéře patřilo 60. místo deblového žebříčku.[4][5]
Finále na okruhu ATP Tour
|
Čtyřhra: 1 (1–0)
| Stav | č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 1. | únor 2025 | Buenos Aires, Argentina | ATP 250 | antuka |  Guido Andreozzi |  Rafael Matos Marcelo Melo | 7–5, 4–6, [10–7] |
Tituly na challengerech ATP
Čtyřhra (10 titulů)
| Legenda |
|---|
| Challengery (10) |
| Č. | datum | turnaj | okruh | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 20. května 2023 | Tunis, Tunisko | Challenger | antuka | Luca Sanchez |  James McCabe Aziz Ouakaa | 4–6, 6–3, [10–5] |
| 2. | 30. července 2023 | Zug, Švýcarsko | Challenger | antuka | Luca Sanchez |  Ergi Kırkın Dalibor Svrčina | 6–3, 7–5 |
| 3. | 19. srpna 2023 | Grodzisk Mazowiecki, Polsko | Challenger | tvrdý | Luca Sanchez |  Anirudh Čandrasekar Vidžaj Sundar Prašant | 6–4, 6–4 |
| 4. | 23. března 2024 | Murcia, Španělsko | Challenger | antuka |  Victor Vlad Cornea | Ardžun Kadhe Džívan Nedunčežijan | 7–5, 6–1 |
| 5. | 11. května 2024 | Francavilla al Mare, Itálie | Challenger | antuka | Victor Vlad Cornea |  Sander Arends Matwé Middelkoop | 7–6(7–1), 7–6(9–7) |
| 6. | 10. srpna 2024 | Bonn, Německo | Challenger | antuka | Orlando Luz | Džívan Nedunčežijan Vidžaj Sundar Prašant | 6–2, 6–4 |
| 7. | 14. září 2024 | Štětín, Polsko | Challenger | antuka | Guido Andreozzi |  Ryan Seggerman Szymon Walków | 6–2, 6–1 |
| 8. | 29. září 2024 | Lisabon, Portugalsko | Challenger | antuka |  Romain Arneodo | George Goldhoff Fernando Romboli | 6–2, 6–3 |
| 9. | 5. října 2024 | Braga, Portugalsko | Challenger | antuka |  Francisco Cabral |  Marco Bortolotti Daniel Cukierman | 6–3, 6–4 |
| 10. | 30. listopadu 2024 | Maia, Portugalsko | Challenger | antuka | Francisco Cabral |  Kimmer Coppejans Sergio Martos Gornés | 6–1, 3–6, [10–5] |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Théo Arribagé na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e Théo Arribagé na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 24. února 2025
- ↑ Théo Arribagé na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 21. února 2025
- ↑ a b c Théo Arribagé | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2025-02-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Guido Andreozzi & Theo Arribage win Buenos Aires doubles title. ATP Tour, Inc. [online]. 2025-02-16 [cit. 2025-02-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GENTE, Sébastien. Tennis Buenos Aires 2025 : Vainqueur du double, Théo Arribagé remporte son premier titre ATP. Dicodusport [online]. 2025-02-16 [cit. 2025-02-21]. Dostupné online. (francouzsky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Théo Arribagé na Wikimedia Commons - Théo Arribagé na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Théo Arribagé na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Théo Arribagé na Instagramu
Média použitá na této stránce
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
