Théophile-Jules Pelouze
| Théophile-Jules Pelouze | |
|---|---|
 | |
| Narození | 26. února 1807 Valognes |
| Úmrtí | 31. května 1867 (ve věku 60 let) Paříž |
| Pracoviště | Pařížská mincovna (od 1833) Collège de France (1845–1850) École polytechnique |
| Obor | chemie |
| Ocenění | komandér Řádu čestné legie Commander of the Order of Christ 72 jmen na Eiffelově věži |
| Děti | Eugène Pelouze |
| Rodiče | Edmond Pelouze |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Théophile-Jules Pelouze (26. února 1807 Valognes, Normandie – 31. května 1867 Bellevue (Meudon), Île-de-France) byl francouzský chemik.
Život
Jeho otec, Edmond Pelouze, byl průmyslovým chemikem a autorem několika technických příruček. Syn Théophile se seznamoval s chemií jako laboratorní asistent ve lékárně v La Fère v Paříži, kde mezi lety 1827 a 1829 pomáhal známým chemikům Gay-Lussacovi a Jeanu Louisi Lassaigne. V roce 1830 byl jmenován docentem chemie v Lille, ale po návratu do Paříže se opět stal pouze lektorem a poté teprve profesorem na École polytechnique. Profesorskou pozici měl také na Collège de France. V roce 1833 se stal odborným poradcem státní mincovny a roku 1848 prezidentem Peněžní komise.
Po státním převratu v roce 1851 rezignoval ze všech veřejných pozic[1], ale pokračoval ve své práci v experimentální laboratoři-škole, kterou založil v roce 1846. Zabýval se výzkumem a pokusy s výbušninami (střelnou bavlnou a nitrosulfáty). Při této práci jeho student Ascanio Sobrero objevil v roce 1847 nitroglycerin a další jeho student, Alfred Nobel, tento výzkum posunul ještě dále až do formy komerčních výbušnin, včetně dynamitu. Pelouze byl pro oba tyto slavné studenty velkou inspirací.
I když Pelouze sám nic tak významného nevynalezl, byl v bádání velmi aktivní. Jeho práce zahrnuje výzkum salicinu, řepného cukru, různých organických kyselin a etherů, nitrosulfátů, střelné bavlny, a také složení a výroby skla.
Podařilo se mu také určit atomovou váhu několika prvků a publikoval spolu s E. Fremym několik knih – Traité de chimie générale (1847–1850); Abrégé de chimie (1848); a Notions générales de chimie (1853).
Jeho syn Eugène-Philippe Pelouze se v roce 1857 oženil s Marguerite Wilson, bohatou dědičkou. Manželé spolu v roce 1864 zakoupili zámek Chenonceau. Marguerite v zámku žila až do roku 1888, kdy byla nucena zámek pro nedostatek peněz prodat.[2]
Pelouzovo jméno je jedním ze 72 jmen, zapsaných na Eiffelově věži.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Théophile-Jules Pelouze na anglické Wikipedii.
- ↑ Théophile-Jules Pelouze. Svazek Volume 11. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ James David Draper; Edouard Papet (2014). The Passions of Jean-Baptiste Carpeaux, p. 226–227. Yale University Press. ISBN 9780300204315.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Théophile-Jules Pelouze na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Théophile-Jules Pelouze photographié par Pierre Petit.