Thór
| Thór Thunor, Donar (Þórr, Þunor, þonar) | |
|---|---|
 Původní nález bronzové sošky Thóra o velikosti 6.7 cm, Islandské národní muzeum | |
| Symboly | kladivo Mjöllni, svastika, – runa þurisaz |
| Sídlo | Bilskirni, Thrúdheim, Thrudvang |
| Partner | Sif, obryně Járnsaxa |
| Rodiče | Ódin, Fjörgyn |
| Sourozenci | Baldr, Höd, Heimdall |
| Děti | Trúd (se Sif) Módi, Magni (s Járnsaxou) Ull (nevlastní syn) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Thór (psáno též Thor či Tór, staroseversky Þórr) neboli Thunor (staroanglicky Þunor), v mladších, především německých zdrojích, zmiňovaný pod jménem Donar (þonar, runově ᚦᛟᚾᚨᚱ) nebo ještě archaičtěji Thunraz (pragermánsky *Þunraz) je v germánské a severské mytologii bůh hromu, deště, nebe a plodnosti země. Je strážcem a vykonavatelem spravedlnosti. Ochraňuje kováře, mořeplavce, rybáře a rolníky. Nejvíce informací o něm pochází z pozdních islandských pramenů a mnohé z nich se nemusejí týkat ostatních Germánů a starších období. Hned po Ódinovi, který je jeho otcem, je druhým nejdůležitějším bohem. Jeho matkou je Fjörgyn, bohyně země. Thórovou ženou je Sif, se kterou má dceru Trúd. Má také dva syny Módiho a Magniho, avšak s obryní Járnsaxou. V literatuře také označován jako Ásathór („Thór Vozka“) či Hromovládce. Thór je klasickým vyobrazením silného a statečného vikinského bojovníka s postavou hromotluka. Oděn v kožešinách s rudě zrzavými vlasy a vousy spletenými do copánků, v ruce obvykle třímá mocné kladivo Mjöllni.
Thor vystupuje hned v několika básních Poetické Eddy, a to jako hlavní postava (Harbardsljod,[1] Hymiskvida, Trýmskvida[2]) nebo vedlejší (Lokasenna)[3][4].
Symbolika a zasvěcenost
K Thórovým hlavní atributům patřilo kladivo Mjöllni, opasek a rukavice, dále pak posvátný stříbrný, či zlatý náramek a sekera, která též jako kladivo symbolizovala plodnost.
Mezi jeho rostliny patří jasan, cesmína, líska, dub, kopretina, jeřáb, sporýš, bříza, dobromysl, sedmikráska, hlodáš, kopřiva, bodlák a hloh.
Po anglosaském převzetí římského kalendáře byl Thórovým dnem 5. den v týdnu čtvrtek (Donnerstag – podle jména Donnar nebo Thursday – podle jména Thunor). V Římě byl tento den zasvěcen Jovovi, římskému bohu nebes, v Indii Indrovi a v Řecku Diovi.
Jeho znakem je též svastika, u Germánů známá jako fylfot – přenesený symbol Thórova kladiva.
Mytologie
_vit_bakgr.jpg)
Thórovo kladivo Mjöllnir
Jedním z atributů Thóra je mocné kladivo Mjöllni, které mu vykovali trpaslíci Brokk a Sindri. Kladivo je ukuto tak těžké, že jej zvedne jen sám Thór a jeho syn Magni.[5] Thór vrhá kladivo v podobě blesku a po neomylném dopadu se mu vrací do ruky. Mjöllni ale Thórovi neslouží jen k boji s obry, což jsou jeho úhlavní nepřátelé, ale používá ho i k orání půdy a tím ke zlepšení úrody.
Aby mohl Thór kladivu bezpečně vládnout, patří mu ještě dva kouzelné předměty: rukavice, díky nimž kladivo chytá zpět, a opasek síly, který desetinásobně zvyšuje jeho již tak obrovskou sílu.
Cestování
Boha na jeho cestách kromě neodmyslitelného kladiva často doprovází kozlové Tanngnjóst a Tanngrisni, kteří táhnou jeho vůz, aby rachot jeho kol zněl jako hromobití. Jsou kouzelní. Když je Thór večer sní, nechá si kosti i kůži a ráno jsou kozlové opět celí. Jeho sluhové jsou Tjálfi a Röskva. Dalším jeho častým společníkem a našeptávačem je Loki, pokrevní bratr Ódina. Je vlastně zdrojem většiny Thórových potíží, ze kterých mu poté pod hrozbou násilí opět pomáhá.
Thórova smrt
Při soumraku bohů zápasí Thór s obrovským hadem Jörmungandrem. Thór jej zabije. Z hada však vystříkne jed a zasáhne Thóra, který se nestačí dost vzdálit. Po devíti krocích padá mrtev k zemi.
Současnost
| Thor | |
|---|---|
| mužské jméno | |
| Původ | severský |
| Četnost v Česku | 7 |
| Podle údajů z roku | 2015 |
| Četnost jmen a příjmení graficky na mapě, četnost dle ročníků v grafu, původ a osobnosti Jméno Thor na webu kdejsme.cz Údaje jsou k dispozici pouze do roku 2016. | |
V současnosti se odkazy vyskytují v mnoha jménech především severských národů (Norů, Islanďanů...), protože Thór se, mj. i s rozvojem zemědělství mezi vikingy, dostal v uctívání před Odina, nejvyššího z Ásů a svého otce.
Thór v umění
Thór jedoucí na svém voze taženém kozly Tanngnjóstem a Tanngrisniem
Thór bojující s Jörmungandrem (Henry Fuseli, 1788)
Thór (Georges Clerc-Rampal, 1913)
Sousoší Thór s vozem (Carl Johan Bonnesen, 1918)
Odkazy
Reference
- ↑ Hárbarðsljóð - Píseň o Hárbardovi | Rûnarmál [online]. [cit. 2019-01-15]. Dostupné online.
- ↑ MICHALÍKOVÁ, Jana. Náboženství a humor: Komické vrstvy ve staroseverských náboženských textech a jejich vztah k oficiálnímu náboženství. dspace.cuni.cz. 2014-09-09. Dostupné online [cit. 2019-01-15].
- ↑ Lokasenna - Lokiho pře | Rûnarmál [online]. [cit. 2019-01-15]. Dostupné online.
- ↑ Lokasenna - Lokiho hádka s bohy. www.youtube.com [online]. [cit. 2019-01-15]. Dostupné online.
- ↑ BOUDOVÁ, Eliška. Význam Þórova kladiva v mýtu a kultu. is.muni.cz [online]. [cit. 2019-01-15]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Thór na Wikimedia Commons - Kde jsme
Média použitá na této stránce
Autor: L3u, Licence: CC BY-SA 3.0
Bronzestatue „Christ or Þor“ aus dem isländischen Nationalmuseum
This silver Thor's hammer with filigree ornamentation was found in an unknown place in Skåne and formed part of the collection of baron Claes Kurck, but was donated to the Historical Museum in Stockholm in 1895. Unreliable sources suggest that the hammer was found in Kabbarp near Staffanstorp in Skåne, Sweden.
Autor: Gunnar Creutz, Licence: CC0
Thor and the Midgard Serpent from the Altuna runestone at Altuna church, Enköpings municipality, Uppland, Sweden. The carving shown the Old Norse god Thor getting the Midgard Serpent Jörmungandr on the hook, and aiming with his hammer Mjolnir to slay the Midgard Serpent. Photo and Photoshoping by Achird.
According to Norse mythology, thunder and lightning occur when the Æsir god Thor is angered, and so he rides out on his chariot, pulled by the goats Tanngnjóstr and Tanngrisnir, on the hunt for wickedness in the form of the Ettins. In his fight against this race of giants, he swings his hammer Mjöllnir and pulls on his belt of power, Megingjörð, which boosts his power. Psychologically, Thor is quite simple, in comparison with the brooding Odin. He was worshipped mainly by farmers and slaves.
In Mårten Eskil Winge’s interpretation, Thor is strong, blond, resolute and fearless. The painting was extremely well received when it was shown for the first time at Nationalmuseum in 1872, a time when Norse mythology and the gods were enjoying great popularity. Winge was one of many Scandinavian artists who painted the Æsir gods in the 1870s. And their paintings and sculptures still influence our ideas about Vikings and the Æsir gods to this day.
Winge’s original audience interpreted the painting as a general depiction of good battling evil. In modern times, Thor’s battle with the giants has been perceived as an expression of Nationalist or Fascist ideals. The blond-haired Thor has been seen as a defender of the Nordic ideal that is threatened by the dark-haired giants. The swastika on Thor’s belt of power has no doubt helped to make the painting popular among various right-wing extremist groups. For Winge and his contemporaries, the swastika was an ancient decorative symbol for the sun, appearing in architectural decoration and in various logos.
A reproduction in wood of an Icelandic original known as the Eyrarland statue depicting the Germanic war and thunder god Thor, displayed at the Swedish Army Museum.
.jpeg)
*Subject: Thor (Norse deity), Statues
- Tag: Antiquities
Autor: Jens V. Sigersted, Licence: CC BY-SA 4.0
Thors battle with the jættens/giants