Thaddäus Anton Dereser

Thaddäus Anton Dereser
Narození	13. února 1757 Fahr, dnes součást Volkachu Franky
Úmrtí	15. nebo 16. června 1827? ve věku 70 let Vratislav Pruské království
Národnost	německá
Alma mater	Würzburská univerzita Univerzita Heidelberg
Povolání	vysokoškolský profesor
Zaměstnavatelé	akademie v Bonnu Univerzita Heidelberg Vratislavská univerzita
Nábož. vyznání	bosý karmelitán
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Thaddäus Anton Dereser, také Thaddaeus a Sancto Adamo, OCD (13. února 1757, Fahr, dnes součást Volkachu – 15. nebo 16. června 1827^?, Vratislav) byl německý vysokoškolský profesor a odborník na hermeneutiku a orientální jazyky.^[1] Patřil k Řádu bosých karmelitánů a byl katolickým představitelem osvícenství, který prosazoval rozumový výklad bible. Měl výrazný sklon popírat autority a zaujímat nezávislá stanoviska – ve světském i náboženském směru. Kvůli tomu se často dostával do sporů a během Francouzské revoluce za to téměř zaplatil životem.

Katolická encyklopedie z roku 1913 o něm říká, že „Dereserova bojovná povaha jej neustále přivádí do problémů, kdekoli se ocitne. Ačkoli se sám považuje za dobrého katolíka, bývá spojován spíše s racionalistickými, protiřímskými názory a plytkým racionalismem své doby“ a člověka majícího potřebu „rozumem vysvětlovat jakékoli nadpřirozeno z Písma a víry“.^[2] Z těchto důvodů byly všechny jeho spisy považovány katolickými autoritami za „poskvrněné“, ačkoli na Index librorum prohibitorum se dostal pouze jediný a bez uvedení autorova jména. To svědčí o tom, že církev – navzdory svému odporu vůči racionalismu – jeho talent uznávala.

Život

Členem Řádu bosých karmelitánů se stal 18. října 1777 v Kolíně nad Rýnem a vysvěcen byl roku 1780 v Mohuči. Studoval filosofii a teologii na univerzitách ve Würzburgu a Heidelbergu. Ve svém oboru dosáhl takového věhlasu, že mu (v rozporu s řeholními pravidly) bylo umožněno přijmout místo profesora hermeneutiky a orientálních jazyků nejprve na jeho alma mater a později na akademii v Bonnu (1783–1791).

Roku 1791 odešel do Štrasburku, kde se stal profesorem exegetické teologie a zastával místo kněze a rektora na místním biskupském semináři. Zde také přišel do konfliktu s Francouzskou revolucí. Dereser odmítl Občanskou ústavu duchovenstva, která stanovila, že kněží budou podléhat francouzským světským autoritám. Tímto začal být označován za protirevolučního kněze. Během Jakobínského teroru byl zatčen a odsouzen k trestu smrti, ovšem absolutní trest mu byl zmírněn na deportaci. Není potvrzeno, že by toto zmírnění trestu bylo ovlivněno popravou Robespierra, jisté však je, že se Dereser roku 1796 vrátil s podlomeným zdravím do Heidelbergu a pobýval v místním klášteře.^[3]

V roce 1799 se stal profesorem orientálních jazyků, exegeze a pastorální teologie na Heidelberské univerzitě. Karel Fridrich – markrabě bádenský, odvolal jmenování Antona Deresera do funkce biskupa koadjutora Štrasburské diecéze. Dereser se poté přestěhoval do města Freiburg im Breisgau (1807) a učil na místní univerzitě. Zde se však roku 1810 dopustil přestupku při pohřební mši a odešel do Karlsruhe (zde pracoval jako pastor) a poté do Kostnice.

Roku 1811 odešel do Lucernu, kde po následující tři roky vykonával funkci rektora biskupského semináře. Kvůli svému racionalismu byl však ze školy vyloučen^[1] a odešel do Vratislavi, kde působil jako kanovník a profesor dogmatické teologie na místní univerzitě.^[3] V letech 1819–1820 zde vykonával funkci rektora^[4] a roku 1827 ve Vratislavi také zemřel.^[5]

Dílo

• Commentatio biblica in effatum Christi Matth. 16, 18. 19. Tu es Petrus (Bonn, 1798) – toto dílo bylo umístěno na Index librorum prohibitorum
• překlad Starého zákona z hebrejštiny do němčiny – tímto Dereser dokončil práci započatou Dominicem von Brentanem, který přeložil Nový zákon a Tóru. Německý překlad bible těchto dvou autorů byl později revidován Johannem Scholzem.
• další díla, především latinská:
  • Nezbytnost znalosti orientálních jazyků pro studium Písma (Kolín nad Rýnem, 1783)
  • Hermeneutika Starého a Nového zákona (1784 a 1786)
  • Disertační práce o zničení Sodomy (1784)
  • o Svatém Janu Křtiteli (1785)
  • Moc a povinnosti papežů podle svatého Bernarda (1787)
  • o Kristově pokušení (1789)
  • Jeho Božství a Farizeové (Štrasburk, 1791)
  • Založení univerzity v Bonnu (1786)
  • Německý breviář (Augsburg, 1793, několikrát přetištěno)
  • Německá modlitební knížka (1808)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anton Dereser na anglické Wikipedii.

Literatura

• MÜNCH, Franz Xaver. Der äußere Lebensgang des Aufklärungstheologen Thaddäus Anton Dereser. Bonn: [s.n.], 1929. (německy) 

• HEGEL, Eduard. Thaddaeus Anton Dereser und sein Verhältnis zum Karmelitenorden. Kolín nad Rýnem: [s.n.], 1962. S. 157–172. (německy) 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Thaddäus Anton Dereser na Wikimedia Commons
• Thaddäus Anton Dereser – Deutsche Biographie (německy)
• digitalizovaná díla – Google Books

Předchůdce: Friedrich von Raumer

rektor Slezské univerzity Fridricha Viléma 1819–1820

Nástupce: Karl August Dominikus Unterholzner