Thalassodromeus

Jak číst taxoboxThalassodromeus
Stratigrafický výskyt: Spodní křída, asi před 108 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Kostra druhu Thalassodromeus sethi
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Řádptakoještěři (Pterosauria)
PodřádPterodactyloidea
ČeleďThalassodromidae
RodThalassodromeus
Kellner a Campos, 2002
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Thalassodromeus („mořský běžec“) byl rodem velkého, bezzubého pterodaktyloidního ptakoještěra s výrazným lebečním hřebenem, který žil v období spodní křídy na území dnešní Brazílie (souvrství Santana). Žil asi před 108 miliony let a spolu s ním se vyskytoval také o trochu menší rod Tapejara. Nápadným znakem tohoto ptakoještěra byl obří lebeční hřeben, díky kterému celá hlava měřila na délku asi 1,42 metru. Rozpětí křídel přitom činilo asi 4,5 metru.

Systematické zařazení a etymologie

V současnosti je rozeznáván jediný platný druh tohoto rodu, T. sethi (popsaný roku 2002). Druhové jméno odkazuje ke staroegyptskému božstvu, kterému se ptakoještěr podobá díky výraznému lebečnímu hřebenu. V roce 2018 byla provedena podrobná revize osteologie a taxonomie tohoto druhu ptakoještěra.[1]

Reference

  1. Rodrigo V. Pêgas, Fabiana R. Costa & Alexander W. A. Kellner (2018). New information on the osteology and a taxonomic revision of the genus Thalassodromeus (Pterodactyloidea, Tapejaridae, Thalassodrominae). Journal of Vertebrate Paleontology Article: e1443273. doi: 10.1080/02724634.2018.1443273.

Literatura

  • Kellner, A. W. A., and Campos, D. A. (2002). "The function of the cranial crest and jaws of a unique pterosaur from the early Cretaceous of Brazil." Science, 297 (5580): 389-392.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Thalassodromeus in Japan.jpg
Autor: Kabacchi, Licence: CC BY 2.0
Reconstructed Thalassodromeus sethi skeleton (the postcranium is hypothetical) with Anhanguera behind, National Museum of Nature and Science, Tokyo.