Tharosaurus

Jak číst taxoboxTharosaurus
Stratigrafický výskyt: Střední jura, asi před 168 až 165 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Fosilie krčních obratlů druhu Tharosaurus indicus.
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
PodřádSauropodomorpha
NadčeleďDiplodocoidea
ČeleďDicraeosauridae
RodTharosaurus
Binomické jméno
Tharosaurus indicus
Bajpai et al., 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tharosaurus („Ještěr z Thárské pouště“) byl rod středně velkého (asi 10 až 13 metrů dlouhého) sauropodního dinosaura z čeledi Dicraeosauridae, který žil v období střední jury (věk bath, asi před 168 až 165 miliony let) na území dnešní severozápadní Indie (stát Rádžastán).[1]

Objev a význam

Souvrství Jaisalmer - typová lokalita druhu Tharosaurus indicus

Fosilie typového exempláře (sbírkové označení RWR-241 (A–K)) byly objeveny v sedimentech geologického souvrství Jaisalmer, představující někdejší pobřeží pramoře Tethys a mající stáří asi 168 až 165 milionů let.[2] Lokalita objevu se nachází nedaleko města Jethwai v distriktu Jaisalmer na západě státu Rádžastán. Holotyp zahrnuje částečně dochované krční, hrudní a ocasní obratle a jedno žebro. Typový druh Tharosaurus indicus byl formálně popsán v roce 2023. Rodové jméno odkazuje k Thárské poušti, druhové pak ke státu, na jehož území byl objev učiněn.[3]

Tharosaurus je k datu formálního popisu vůbec geologicky nejstarším známým zástupcem skupiny Diplodocoidea (možná s výjimkou čínského druhu Lingwulong shenqi se stářím kolem 174 milionů let) a zároveň historicky prvním diplodokoidem popsaným z Indie. Jedná se tak o další rozšíření geografické distribuce výskytu této skupiny sauropodů.[4]

Paleobiologie

Výzkum obratlů dikreosauridů potvrdil, že u nich byl přítomen rozsáhlý systém dutin a v nich umístěných vzdušných vaků, který zřejmě zlepšoval respiraci těchto sauropodů. Je zajímavé, že u některých dikreosauridů byly dutiny v obratlech a dalších kostech poměrně výrazně redukované.[5]

Podle odborné práce publikované roku 2022 mohli být tito sauropodní dinosauři vybaveni jakýmsi "krčním hřebenem" z natažené kůže mezi trnovými výběžky cervikálních obratlů, který sloužil nejspíš k signalizační funkci.[6]

Systematické zařazení

Tento druh z čeledi Dicraeosauridae je podle autorů popisné studie sesterským taxonem k rodům Bajadasaurus a Pilmatueia[7], vzdáleněji pak k rodům Lingwulong, Amargatitanis a Suuwassea.

Odkazy

Reference

  1. https://www.discovermagazine.com/the-sciences/scientists-discovered-a-new-dinosaur-that-is-a-mini-brontosaurus-with-spikes
  2. Kulkarni, K.; Borkar, V. D.; Dashputre, T. (2008). Ichnofossils from the Fort Member (Middle Jurassic), Jaisalmer Formation, Rajasthan. Journal of the Geological Society of India. 71 (5): 731–738.
  3. Bajpai, S.; Datta, D.; Pandey, P.; Ghosh, T.; Kumar, K.; Bhattacharya, D. (2023). Fossils of the oldest diplodocoid dinosaur suggest India was a major centre for neosauropod radiation. Scientific Reports. 13. 12680.
  4. Windholz, G. J.; et al. (2022). On a dicraeosaurid specimen from the Mulichinco Formation (Valanginian, Neuquén Basin) of Argentina and phylogenetic relationships of the South American dicraeosaurids (Sauropoda, Diplodocoidea). Comptes Rendus Palevol. 21 (45): 991-1019. doi: https://doi.org/10.5852/cr-palevol2022v21a45
  5. Guillermo J. Windholz, Rodolfo A. Coria & Virginia L. Zurriaguz (2019). Vertebral pneumatic structures in the Early Cretaceous sauropod dinosaur Pilmatueia faundezi from northwestern Patagonia, Argentina. Lethaia (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1111/let.12363
  6. Ignacio A. Cerda, Fernando E. Novas, José Luis Carballido & Leonardo Salgado (2022). Osteohistology of the hyperelongate hemispinous processes of Amargasaurus cazaui (Dinosauria: Sauropoda): Implications for soft tissue reconstruction and functional significance. Journal of Anatomy. doi: https://doi.org/10.1111/joa.13659
  7. Coria, R. A.; et al. (2018). A new dicraeosaurid sauropod from the Lower Cretaceous (Mulichinco Formation, Valanginian, Neuquén Basin) of Argentina. Cretaceous Research. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2018.08.019

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Jaisalmer Formation Tharosaurus type locality.png
Autor: S Bajpai, D Datta, P Pandey, T Ghosh, K Kumar & D Bhattacharya, Licence: CC BY-SA 4.0
Holotype locality of Tharosaurus indicus within the Jaisalmer Formation
Tharosaurus (cervical vertebrae).jpg
Autor: S Bajpai, D Datta, P Pandey, T Ghosh, K Kumar & D Bhattacharya, Licence: CC BY 4.0
Cervical vertebrae (CV6/8) of Tharosaurus indicus. (a) RWR-241-A, anterior cotyle in anterior view. (b–k) RWR-241-B, partial vertebra, photographs and line drawings in (b,c) right lateral view, red line indicates U-shaped ridge demarcating anterior and posterior halves of lateral pneumatic fossa; (d,e) left lateral view; (f,g) ventral view, red line indicates posteriorly bifurcated midline keel and arrow indicates accessory ridge; (h,i) posterior view, arrows and red arrowheads indicate deep bifurcation of neural arch and triangular facets below cotyle, respectively. (j,k) dorsal view, arrowhead indicates passage enclosed by bifid neural arch and ligament scars and striations marked in red and purple, respectively. Broken areas and artefacts in grey and pink, respectively. c centrum, cpof centropostzygapophyseal fossa, cpol centropostzygapophyseal lamina, lf lateral fossa, lvf lateroventral flange, mk midline keel, na neural arch, nc neural canal, pvf posteroventral fossa, tpol intrapostzygapophyseal lamina. Scale bars represent 50 mm.