The Cambridge History of Later Medieval Philosophy

The Cambridge History of Later Medieval Philosophy
Původní názevThe Cambridge History of Later Medieval Philosophy: From the Rediscovery of Aristotle to the Disintegration of Scholasticism, 1100-1600
Datum vydání1982
Některá data mohou pocházet z datové položky.

The Cambridge History of Later Medieval Philosophy (plným názvem The Cambridge History of Later Medieval Philosophy: From the Rediscovery of Aristotle to the Disintegration of Scholasticism, 1100-1600; v odborné literatuře často citovaná pod zkratkou CHLMP) je anglicky psaná publikace o dějinách středověké filosofie. Jejími hlavními editory jsou Norman Kretzmann (Cornell University, Ithaca, NY), Anthony Kenny (tehdy Balliol College, University of Oxford) a Jan Pinborg (Kodaňská univerzita); na novějších vydáních se podílela také Eleonore Stump. Kniha vydalo nakladatelství Cambridge University Press poprvé v r. 1982; kniha posléze vyšla v mnoha dalších nezměněných vydáních.

Obsah knihy

Tuto více než tisícistránkovou knihu tvoří 46 samostatných studií předních odborníků na daná témata, dále část s biogramy mnoha středověkých myslitelů a velice obsáhlá, skoro stostránková bibliografie primární i sekundární lietartury.

Studie jsou rozděleny do 11 tematických celků a postupně jsou tedy probrána rozličná témata týkající se středověké filosofické literatury, postavení Aristotela a jeho spisů ve středověku, středověké logiky, metafyziky a epistemologie, přírodní filosofie, středověké filosofie mysli, etiky a politiky. Závěrečná část je pak věnována dalšímu vývoji středověké filosofie až k období tzv. druhé scholastiky.

Většina přispěvatelů patří do okruhu anglosaské filosofie analytické orientace; není tedy divu, že velký prostor je věnován středověké logice - jeden oddíl je věnován rané středověké logice do Abélarda (tj. tzv. logica vetus), další dva oddíly reflektují velký rozvoj logiky, k němuž došlo během období zvaného logica modernorum, při čemž jedna část je věnována sémantickým teoriím (zvláště proprietates terminorum, supozice, insolubilia a modistická spekulativní gramatika), druhá tématům toho, co dnes chápeme jako výrokovou logiku (probírají se zde tedy topiky, consequentiae, obligationes, středověká modální logika a logika tzv. budoucích nahodilých událostí.

Hodnocení a ohlas

Dobová recenze Williama Courtenaye, která vyšla v r. 1985 v časopise Speculum byla velmi příznivá a dobře zachycovala nadšení v akademických kruzích, které kniha v 80. letech vyvolala. Od dřívějších publikací se jasně odlišovala novým přístupem ke středověké filosofii,[pozn. 1] kterým si patrně můžeme vysvětlit velkou oblibu, kterou kniha (nejen) v anglosaském světě dodnes má.

Tento nový přístup spočívá v tom, že kniha nepostupuje tradičním, víceméně chronologickým probráním obvyklých témat středověké filosofie ("opětovné objevení Aristotela, vzestup scholastiky ve 12. stol., křesťanský aristotelismus, Bonaventura, Tomáš Akvinský, Jindřich z Gentu, Jan Duns Scotus, Vilém Ockham"[1]), ale naopak volí tematický přístup, při čemž i výběr témat se odklání od tradičních ("ontologie, metafyzika, přirozená theologie, vztah víry a rozumu, jsoucno a esence, existence Boha, kauzalita" [1]) a přináší nová témata pro výzkum středověké filosofie (kterými jsou např. "lingvistická logika, epistemologie, přírodní filosofie a přidružená témata" [1]). Jelikož tato témata se rozvíjela nejvíce ve 14. století, je relativně velký prostor věnován autorům této doby.[pozn. 2]

Drobné nedostatky tohoto přístupu lze spatřovat v tom, že v knize není věnováno příliš mnoho místa středověké theologii ("navzdory zaměření [knihy] na dobu, ve které theologie, filosofie a věda byly úzce provázány" [1]) a prakticky se v ní také mlčí o "platonismu 12. století, sporu o věčnost světa nebo o rozvoji představy o absolutní a řádné moci[pozn. 3], které se stalo analytickým nástrojem pro středověkou filosofii stejně jako pro theologii"[2]).

Kniha se stala klasickou příručkou pro středověkou filosofii; v r. 2010 však vyšly v nakladatelství Cambridge University Press nové dvousvazkové dějiny středověké filosofie, které mají podobný název - The Cambridge History of Medieval Philosophy.

Seznam přispěvatelů a jejich příspěvků

Do knihy přispěli těmito studiemi následující badatelé (řazeno podle pořadí jejich studií v knize):[3]

  • Norman Kretzmann - Introduction; 11. Syncategoremata, exponibilia, sophismata
  • Anthony Kenny - 1. Medieval philosophical literature (spolu s Janem Pinborgem)
  • Jan Pinborg - 1. Medieval philosophical literature (spolu s Anthonym Kennym); 13. Speculative grammar
  • Bernard G. Dod - 2. Aristotle latinus
  • C. H. Lohr - 3. The medieval interpretation of Aristotle
  • Sten Ebbesen - 4. Ancient scholastic logic as the source of medieval scholastic logic
  • D. P. Henry - 5. Predicables and categories
  • Martin M. Tweedale - 6. Abelard and the culmination of the old logic
  • L. M. De Rijk - 7. The origins of the theory of the properties of terms
  • Alain De Libera - 8. The Oxford and Paris traditions in logic
  • Paul Vincent Spade - 9. The semantics of terms; 12. Insolubilia; 16. Obligations B. Developments in the fourteenth century
  • Gabriel Nuchelmans - 10. The semantics of propositions
  • Eleonore Stump - 14. Topics: their development and absorption into consequences; 16. Obligations A. From the beginning to the early fourteenth century
  • Ivan Boh - 15. Consequences
  • Simo Knuuttila - 17. Modal logic
  • Calvin Normore - 18. Future contingents
  • John F. Wippel - 19. Essence and existence
  • Marilyn McCord Adams - 20. Universals in the early fourteenth century
  • Joseph Owens - 21. Faith, ideas, illuminations and experience
  • John F. Boiler - 22. Intuitive and abstractive cognition
  • Christian Knudsen - 23. Intentions and impositions
  • Eileen Serene - 24. Demonstrative science
  • James A. Weisheipl - 25. The interpretation of Aristotle's Physics and the science of motion
  • Edward Grant - 26. The effect of the condemnation of 1277
  • Edith Dudley Sylla - 27. The Oxford calculators
  • John E. Murdoch - 28. Infinity and continuity
  • Z. Kuksewicz - 29. The potential and the agent intellect; 31. Criticisms of Aristotelian psychology and the Augustinian-Aristotelian synthesis
  • Edward P. Mahoney - 30. Sense, intellect, and imagination in Albert, Thomas, and Siger
  • J. B. Korolec - 32. Free will and free choice
  • Alan Donagan - 33. Thomas Aquinas on human action
  • Georg Wieland - 34. The reception and interpretation of Aristotle's Ethics; 35. Happiness: the perfection of man
  • Timothy C. Potts - 36. Conscience
  • D. E. Luscombe - 37. Natural morality and natural law; 40. The state of nature and the orign of the state
  • Jean Dunbabin - 38. The reception and interpretation of Aristotle's Politics
  • A. S. McGrade - 39. Rights, natural rights, and the philosophy of law
  • Jonathan Barnes - 41. The just war
  • E. J. Ashworth - 42. The eclipse of medieval logic
  • Lisa Jardine - 43. Humanism and the teaching of logic
  • W. Keith Percival - 44. Changes in the approach to language
  • John A. Trentman - 45. Scholasticism in the seventeenth century
  • P. J. Fitzpatrick - 46. Neoscholasticism

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Tyto "nové", resp. bezmála 30 let staré přístupy ke zkoumání středověké filosofie dosud nedorazily do způsobu traktování středověké filosofie běžného v české akademickém prostředí.
  2. ↑ Filosofie 14. století bývala v tradiční historiografii středověké filosofie (a v česky psaných publikacích často doposud je) hodnocena jako období úpadku a rozpadu údajné jednoty scholastické filosofie prezentované především Tomášem Akvinským, kterou prý způsobil především nominalismus v čele s Vilémem Ockhamem. Rozsáhlé výzkumy středověkých textů provedené ve 20. století však ukázaly, nejen že žádná jednota filosofie patrně nikdy neexistovala, ale že navíc nominalismus 14. stol. otevřel některá témata v logice a přírodních vědách, na která posléze navázela věda novověká (Ockhama od nařčení ze zničení středověké filosofie očistil především Philotheus Boehner).
  3. ↑ Pro rozdíl mezi absolutní mocí (potestas absoluta) a mocí danou řádem a na něm závislou (potestas ordinata) viz HEINZMANN, Richard. Středověká filosofie. Olomouc, 2000, s. 253-255.

Reference

  1. ↑ a b c d Courtenay, s. 166.
  2. ↑ Tamže, s. 167.
  3. ↑ http://www.cambridge.org/catalogue/catalogue.asp?isbn=9780521369336

Externí odkazy

  • COURTENAY, William J. Review. Speculum. 1985, roč. 60, č. 1, s. 165-167.