Theaterplatz (Drážďany)

Theaterplatz
Pohled na náměstí a na Hofkirche se zámkem
(c) Timur Y, CC BY 3.0
Pohled na náměstí a na Hofkirche se zámkem
Umístění
StátNěmeckoNěmecko Německo
MěstoDrážďany
ČástAltstadt
Poloha51°3′14,4″ s. š., 13°44′9,6″ v. d.
Napojené uliceSophienstraße, Terrassenufer a Chiaverigasse
Historie
Pojmenováno poRoyal theatre Dresden a Adolf Hitler
Starší názvyAdolf-Hitler-Platz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Theaterplatz (česky Divadelní náměstí) je náměstí v Drážďanech.

Jedná se o drážďanské náměstí před budovou opery Semperoper, před bývalým dvorním divadle, po němž nese svůj název. Leží na Sophienstraße mezi Poštovním náměstím (Postplatz) a Augustusbrücke. Z Divadelního náměstí se naskýtá při dobrém počasí pohled až k drážďanským hájům (Dresdner Heide).

Jelikož Divadelní náměstí neleží přímo v historickém centru, nýbrž na jeho kraji, nestojí na něm měšťanské domy. Na severu náměstí od řeky Labe starý hostinec Italienisches Dörfchen.[1] Na jihovýchodě stojí Hofkirche s drážďanským zámkem. Na západě se nachází vstup do Galerie starých mistrů, který spadá pod areál Zwingeru. Od 1. poloviny 19. století vévodí severozápadnímu nároží budova Semperoper, jež byla nejprve postavena ve stylu novorenesance a roku 1985 přestavěna v duchu neoklasicismu. Do roku 1945 stál na severu cukrovar a teplárna z roku 1895. Avšak budovy byly silně poškozeny a následně strženy. Uprostřed náměstí stojí bronzová jezdecká socha Jana I. Saského od Johannese Schillinga.

Při zasedání tzv. Gesamtrat (národněsocialistické rady) bylo rozhodnuto o přejmenování Divadelního náměstí na náměstí Adolfa Hitlera.[2]

Po Sophienstraße vede přes náměstí tramvajová trať z Poštovního náměstí a dále na Augustusbrücke. Je zde také situována tramvajová zastávka Theaterplatz.

  • Hostinec Italienisches Dörfchen
    Hostinec Italienisches Dörfchen
  • Zwinger
    (c) Hiroki Ogawa, CC BY 3.0
    Zwinger
  • Semperoper
    Semperoper
  • Jezdecká socha Jana I. Saského
    (c) Mister No, CC BY 3.0
    Jezdecká socha Jana I. Saského
  • Pohled na náměstí z roku 1900
    Pohled na náměstí z roku 1900
  • Pohlednice z roku 1906; v popředí budova Semperoper, v pozadí bývalá teplárna
    Pohlednice z roku 1906; v popředí budova Semperoper, v pozadí bývalá teplárna

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Theaterplatz (Dresden) na německé Wikipedii.

  1. ↑ BAHR, Eckhard. Dresden : mit Meißen, Radebeul und Sächsischer Schweiz. Berlin: Trescher, 2012. 281 s. ISBN 978-3-89794-214-1. Kapitola Stadtspaziergänge: Theaterplatz, s. 47–49. (německy) 
  2. ↑ ELLRICH, Hartmut. Dresden 1933 - 1945 : der historische Reiseführer. Berlin: Links, 2008. 123 s. ISBN 978-3-86153-498-3. Kapitola Innenstadt, s. 15. (německy) 

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Theaterplatz na Wikimedia Commons

Média použitá na této stránce

Theaterplatz, Dresden (1273).jpg
(c) Timur Y, CC BY 3.0
Theaterplatz, Dresden
Zwinger Theaterplatz Dresden Germany - panoramio.jpg
(c) Hiroki Ogawa, CC BY 3.0
Zwinger Theaterplatz Dresden Germany
Reiterstandbild König Johann (Theaterplatz, Dresden) - panoramio.jpg
(c) Mister No, CC BY 3.0
Reiterstandbild König Johann auf dem Dresdner Theaterplatz
20070902210DR Dresden Theaterplatz Italienisches Dörfchen.jpg
Autor: Jörg Blobelt , Licence: CC BY-SA 4.0
02.09.2007 01067 Dresden-Altstadt, Theaterplatz: Restaurant Italienisches Dörfchen (GMP: 51.054445,13.737217), erbaut 1911-1913 nach Plänen von Hans Jakob Erlwein. An dieser Stelle standen einst die Häuser der an der Hofkirche beschäftigten italienischen Steinmetzen. Der plastische Schmuck stammt vom Professer Georg Wrba. An der Innenausstattung ware u.a. die Maler Otto Gussmann, Paul Perks und Paul Rössler beteiligt. Bereits vor dem Erlweinbau gab es hier eine bekannte, aber wesentlich volkstümlichere Gaststätte, das Helbigsche Restaurant. Das Erlwein "Italienische Dörfchen" war im Februar 1945 ausgebrannt. Anläßlich der 750-Jahr-Feier der Stadt 1956 wurde mit dem Wiederaufbau unter Leitung der Architekten Johannes Rascher und Gerhard Guder begonnen. Am 01.06.1957 wurden die ersten Gäste begrüßt. Nach 1977 diente es vorwiegend der Bauarbeiterversorgung von Schloß und Semperoper. 1991-94 wurde es umfassend saniert und am 23.02.1994 mit einem Ball in altem Glanz wiedereröffnet. [DSCN29261.TIF]20070902210DR.JPG(c)Blobelt