Thekla Resvollová

Thekla Resvollová
Narození22. května 1871
Norsko Vågå, kraj Innlandet, Norsko
Úmrtí14. června 1948 (ve věku 77 let)
Norsko Oslo, Norsko
Národnostnorská
Alma materUniverzita v Oslu
Povoláníbootanička, učitelka
ZaměstnavateléKodaňská univerzita
Univerzita v Oslu
PředstavenstvaNorské sdružení pro práva žen (Norsk Kvinnesaksforening)
Hnutí za volební právo žen (Kvinnestemmeretsforeningen)
ChoťAndreas Holmsen
DětiDag Resvoll-Holmsen
RodičeHans Resvoll, Julia Martine Deichman
Příbuznísestra Hanna Resvoll-Holmsenová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Thekla Susanne Ragnhild Resvollová (22. května 1871 Vågå14. června 1948 Oslo) byla norská botanička a pedagožka. Spolu se svou sestrou Hannou Resvoll-Holmsenovou byla průkopnicí norského přírodovědného vzdělávání a ochrany přírody.[1]

Životopis

Resvollová se narodila ve Vågå v norském Opplandu. Byla dcerou Hanse Resvolla (1823–1908) a Julie Martine Deichmanové (1831–1902), která měl velký zájem o rostliny a ve Vågå vytvářela krásnou květinovou zahradu. Thekla pracovala jako ošetřovatelka v domě vyšší třídy ve Stockholmu a poté začala studovat přírodní vědy na Královské Frederikově univerzitě (nyní Univerzita v Oslu) v Kristianii. Stala se adeptkou profesora botaniky Axela Blytta.
Již jako studentka získala své první výzkumné stipendium, od Rathian Legacy, od kterého také později ještě několikrát získala další stipendia. V roce 1899 se stala jednou z prvních pěti žen, které promovaly na Matematicko-přírodovědecké fakultě.[2] Po promoci odešla do Kodaně, kde pracovala v botanické laboratoři Kodaňské univerzity u profesora Eugenia Warminga. V roce 1900 se vrátila na univerzitu v Oslu. Stala se asistentkou profesora Willeho na katedře botaniky a vedla kurzy anatomie rostlin pro lékaře a lékárníky. V roce 1902 byla jmenována docentkou v univerzitní botanické zahradě a tuto pozici zastávala až do roku 1936.[3][2]

V roce 1904 získala dvě stipendia od Count's Helmet Star-Rosencroneske Legacy. Stipendia byla 800 a 500 korun. Poté odjela do Mnichova na další studia botaniky. V Mnichově pracovala v univerzitní laboratoři rostlinné fyziologie u profesora Goebelse, navštěvovala přednášky a účastnila se exkurzí do Bavorska, Tyrolska a severní Itálie. V laboratoři v Mnichově začala zkoumat orgány květu orchideje. V těchto studiích pokračovala i po svém návratu domů do Norska.[2]

Doktorát získala v roce 1917 na základě disertační práce s názvem O rostlinách vhodných pro chladné a krátké léto, v níž předložila studie o adaptacích vysokohorských rostlin na drsné prostředí. Tyto studie měly charakter Warmingovy přírodovědy, tj. byly založeny na pečlivém pozorování rostlinných jedinců – jejich klonálního a pohlavního rozmnožování, vytrvalosti atd. Jednalo se tedy o populační ekologii rostlin dříve, než byla tato disciplína poprvé pojata.[4] Roku 1897 objevila a popsala hvězdnice Aursund, Aster subintegerrimus, poblíž Røros.

Thekla Resvollová navštívila v letech 1923–24 Jávu a botanickou zahradu v Bogoru. Studovala bukové dřeviny v jávské flóře. Zjistila, že mají přezimující pupeny, a interpretovala to jako zbytečný znak – rudiment z jejich temperátního původu. V botanické laboratoři, ve které zavedla výuku botanické anatomie a morfologie, zůstala až do svého odchodu do důchodu v roce 1936. Její hodiny botaniky měly dopad na generace norských studentů, kteří později vytvořili fond nesoucí její jméno. Napsala také učebnici botaniky pro středoškoláky.[3]

Thekla ve 25 letech.

Ženská práva

Vedle své akademické kariéry se Thekla Resvollová účastnila hnutí za rovnoprávnost žen v Norsku. Od roku 1901 byla členkou představenstva Norského sdružení pro práva žen, stála v čele Norského studentského klubu žen a působila v představenstvu Hnutí za volební právo žen (Kvinnestemmeretsforeningen).[5]

Osobní život

Thekla byla provdána za důlního inženýra Andrease Holmsena (1869–1955), jehož bratr Gunnar Holmsen (1880–1976) byl ženatý s její sestrou, také botaničkou, Hannou. Byla třetí ženou, která se stala členkou Norské akademie věd a literatury.[5]
Zemřela v roce 1948 v Oslu.[6]

Funkce a ocenění

  • Norská asociace pro záležitosti žen, členka hlavní rady od roku 1901
  • Asociace ženských hlasovacích práv, dlouholetá členka vedení
  • Klub studentek, první předsedkyně
  • Norská akademie věd, zvolena v roce 1923 (třetí žena v historii)

Standardní autorská zkratka Resvoll se používá k označení této osoby jako autora při citování botanického jména.[7]

Aster subintegerrimus, hvězdnice sibiřská

Dílo

  • Resvoll, TR, 1900. Nogle arktiske ranunklers morfologi og anatomi. Nyt Magazin pro Naturvidenskaberne, 38: 343–367.
  • Resvoll, TR, 1903. Den nye Vegetation paa Lerfaldet i Værdalen. Nyt Magazin pro Naturvidenskaberne, 41.
  • Resvoll, TR, 1906. Pflanzenbiologische Beobachtungen aus dem Flugsandgebiet bei Röros im inneren Norwegen. Nyt Magazin pro Naturvidenskaberne, 44.
  • Resvoll, TR, 1911. Vinter-flora. Vore vildtvoksende løvtrær og buske i vinterdragt. Aschehoug, Oslo
  • Resvoll, TR, 1917. Biologi for gymnasiet. Del 1, botanikk (landsmål). Aschehoug, Oslo
  • Resvoll, TR, 1917. Om planter som passer til kort og kold sommer. Morten Johansen. (disertační práce)
  • Resvoll, TR, 1925. Rubus chamaemorus L. Morfologicko – biologická studie. Nytt Magasin pro Naturvidenskapene, 67: 55–129.
  • Resvoll, TR, 1925. Rubus chamaemorus L. Die geographische Verbreitung der Pflanze und ihre Verbreitungsmittel. Veröffentlichungen des Geobotanischen Institutes Rübel in Zürich, 3: 224–241.
  • Resvoll, TR, 1925. Beschuppte Laubknospen in den immerfeuchten Tropenwäldern Javas. Jena.
  • Resvoll, TR, 1934. Norske fjellblomster. Den norske turistforening.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Thekla Resvoll na norské (bokmål) Wikipedii a Thekla Resvoll na anglické Wikipedii.

  1. BOLSTAD, Erik. Thekla Susanne Ragnhild Resvoll [online]. Store norske leksikon, 2020-05-25. Dostupné online. (norsky) 
  2. a b c EBBELL, Clara Thue. Kvindelige studenters jubilæumsskrift: 1882-1907. [s.l.]: Nasjonalbiblioteket, 1907. 140 s. Dostupné online. Kapitola Kristiania: Brydes bogtrykkeri, s. 36–37. (norsky) Už během studií získala paní Resvollová stipendium od Rathe Scholarship (170 DKK) na studium vodopádů v okrese Trondhjem, zejména ve Værdalen. Od té doby získala několik stipendií, jednou pro rostlinná geografická studia ve fjordu Langesund (1899, 180 DKK) a několikrát pro botanická studia v Dovretraktenu (1901 a 02, 300 a 260 DKK). Právě o letních prázdninách podniká paní Resvollová své studijní cesty, do fjordů a údolí, i vysoko do hor, takže jí neuniknou ani nížinné, ani vysokohorské květiny. Loni v létě byla v Nordlandu a vedla studie biologie rostlin (stipendium od Rath Legacy).. 
  3. a b NORDAL, Inger; BERNTSEN, Bredo. Thekla Resvoll [online]. Store norske leksikon, 2020-02-25. Dostupné online. (norsky) 
  4. RESVOLL, Thekla. Om planter som passer til kort og kold sommer [online]. Universitetet i Oslo [cit. 2022-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-03-19. (norsky) 
  5. a b KROG, Gina. Norsk Kvinnesaksforening. S. 15. Nylænde [online]. Norsk Kvinnesaksforening, 1901. Roč. 15, s. 15. Dostupné online. (norsky) 
  6. Thekla Ragnhild Resvoll [online]. Historisk befolkningsregister [cit. 2022-05-23]. Dostupné online. (norsky) 
  7. Resvoll, Thekla Susanne Ragnhild (1871-1948) [online]. International Plant Names Index [cit. 2022-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • Eckblad, F.-E., 1991. Thekla Resvoll og Hanna Resvoll-Holmsen, to glemte? Pionerer i norsk botanikk. Blyttia 49: 3–10.
  • Lønnå, Elisabeth, 1996. Stolthet og kvinnekamp: Norsk kvinnesaksforenings historie fra 1913. Gyldendal, Oslo. ISBN 8205244952

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Thekla Resvoll fotografert 1936 - URN NBN no-nb digifoto 20180110 00006 bldsa TRAH 15 00004 (cropped-2).jpg
The Norwegian botanist Thekla Resvoll photographed in 1936, the year before she retired from her position as assistant professor at the University of Oslo.
Thekla Resvoll NB.jpg
The Norwegian botanist Thekla Resvoll.