Theo van Gogh (režisér)
Theo van Gogh | |
---|---|
Narození | 23. července 1957 Haag |
Úmrtí | 2. listopadu 2004 (ve věku 47 let) Amsterdam |
Příčina úmrtí | střelná rána a bodná rána |
Alma mater | Amsterdamská univerzita Montessori Lyceum Amsterdam |
Povolání | televizní moderátor, produkční, sloupkař, filmový režisér, herec, filmový producent, spisovatel, moderátor, scenárista, bloger, novinář, filmový herec, rozhlasový moderátor, televizní režisér, televizní producent, střihač, televizní herec a aktivista |
Ocenění | Gouden Kalf voor de beste regie (1996) Gouden Kalf voor het beste televisiedrama (1997) Gouden Kalf voor het beste televisiedrama (2003) Gouden Kalf (Speciale juryprijz) (2005) |
Nábož. vyznání | ateismus |
Děti | Lieuwe van Gogh |
Rodiče | Johan van Gogh[1] a Anneke van Gogh |
Příbuzní | Theo van Gogh (strýc z otcovy strany) Henk Vonhoff (strýc) |
Web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Theo van Gogh (23. července 1957 Den Haag – 2. listopadu 2004 Amsterdam) byl nizozemský režisér, publicista, televizní producent a herec. Jeho pradědeček byl bratrem slavného nizozemského malíře Vincenta van Gogha.
V roce 2004 adaptoval scénář nizozemské političky somálského původu Ayaan Hirsi Ali a natočil krátký film Podvolení (Submission: Part I), který pojednává o násilí a zvůli vůči ženám v islámských komunitách, ve kterém jednotlivé ženy vyprávějí své děsivé příběhy, pokleknuté a schoulené do modlitby a na jejich polonahá – jen poloprůsvitnými závoji pokrytá těla jsou promítány texty z Koránu, které se vztahují k nadřazenosti mužů nad ženami.
Poté, co byl film promítán v nizozemské veřejné televizní stanici, dostali jak Ali tak van Gogh dopisy hrozící mu smrtí. Van Gogh ale hrozbu nebral vážně a dokonce se nechal slyšet, že „přece nikdo nezabije vesnického idiota“. Byl zavražděn muslimem marockého původu, 26letým Mohammedem Bouyerim, dne 2. listopadu v Amsterodamu,[2] když jel na kole do práce. Boyerim na něj osmkrát vystřelil, poté vzal nůž a uštědřil mu hlubokou řeznou ránu do hrdla a bodnou ránu do hrudníku. Na místě nechal zprávu,[3] ve které vyhrožoval západním vládám, židům a Hirsi Ali (scenáristce výše zmíněného filmu). Bouyeri byl krátce poté vypátrán a zatčen a 26. července 2005 odsouzen na doživotí.
„ | Multikulturalismus je zdvořilé ustupování roztahovačnému hostu, který vás postupně vytěsňuje z vašeho příbytku… | “ |
— Theo van Gogh |
Theo van Gogh jako režisér
Kvalita jeho filmů stojí na výkonech herců, které motivoval vlídným přístupem. Věřil, že tak podají lepší výkon. V 80. létech točil především šokující snímky a literární adaptace. Od 90. let se zaměřil na filmy o vztazích. Většina jeho filmů byla nízkorozpočtových, často placená z vlastních nákladů.
- Luger (1982)
- Een dagje naar het strand (1984)
- Charley (1986)
- Terug naar Oegstgeest (1987)
- Loos (1989)
- Vals licht (1993)
- Ilse verandert de geschiedenis (1993)
- 06 (1994)
- Reunie (1994)
- Eva (1994)
- Een galerij: De wanhoop van de sirene (1994)
- De Eenzame Oorlog Van Koos Tak (1995)
- Blind Date (1996)
- Hoe ik mijn moeder vermoordde (1996)
- In het belang van de staat (1997)
- Au (1997)
- De Pijnbank (1998)
- Baby Blue (2001)
- De nacht van Aalbers (2001)
- Najib en Julia (2002)
- Interview (2003)
- Zien (2004)
- Submission: Part I (2004)
- Cool (2004)
- 06/05 2004)
- Medea (2004)
- Bad (nedokončeno)
Theo van Gogh jako herec
- Luger (1981)
- De witte waan (1984), režie Adriaan Ditvoorst. Role bezdomovce.
- De nacht van de wilde ezels (1990), režie Pim de la Parra
- Tadzio (1991) režie Erwin Olaf a Frans Franciscus
- De noorderlingen (1992), režie Alex van Warmerdam. Postava „Dikke Willie“.
- La séquence des barres parallèles (1992), režie Ian Kerkhof
- Terrorama (2001), režie Edwin Brienen. Role náboženského fanatika.
- 2020 - Het programma dat zijn tijd ver vooruit is (2003), vysíláno BNN. Role muslima.
Theo van Gogh jako publicista
Byl přispěvatelem mnoha novin a časopisů, které musel často opustit kvůli neshodám s nadřízenými.
Publikované knihy:
- Recreatie (poezie, 1985)
- De weldoener (1988)
- Maagd en moordenaar (divadelní hra, společně s Guus Luijters, 1988)
- Mijn favoriete graftak (en ander onheil) (1989)
- Wachten op de maan (1989)
- Loos (1989)
- Engel (1990)
- Een prettig gesprek (1992)
- Er gebeurt nooit iets (1993)
- Sla ik mijn vrouw wel hard genoeg? (1996)
- De gezonde roker (2000)
- Allah weet het beter (2003)
- De tranen van Mabel (spolu s Tomas Ross, 2004)
Odkazy
Reference
- ↑ The astonishing life of Johan van Gogh: Vincent's great-nephew dies aged 96. In: The Art Newspaper. 8. března 2019. Dostupné online.
- ↑ Místo, kde došlo k vraždě: 52°21′32″ s. š., 52°21′32″ v. d.
- ↑ http://www.militantislammonitor.org/article/id/312
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Theo van Gogh (režisér)
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Theo van Gogh na Wikimedia Commons
- Oficiální webové stránky NL
Média použitá na této stránce
Autor: Thomas Kist, Licence: GFDL 1.2
Theo van Gogh (July 23, 1957–November 2, 2004), Dutch film director, television producer, publicist, actor, killed by an islamic jihadist in Amsterdam
Autor: Sjakkelien Vollebregt , Licence: CC BY-SA 3.0
Opdracht UN/GPD
- 18 september 1984