Theodemir

Theodemir
ostrogótský král
Titulyostrogótský král
Narození?
Úmrtí475
PředchůdceValamir
NástupceTheodorich Veliký
ManželkaEreleuva
PotomciTheodorich Veliký
Amalafrida
RodOstrogóti
Dynastieamalská
OtecVandalarius
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Theodemir (? – 475) byl král Ostrogótů z amalské dynastie a otec krále Theodoricha Velikého.[1]. Měl dva bratry Valamira a Vidimira[2][3][4][5]. Theodomir byl ariánského vyznání, zatímco jeho manželka Ereleuva byla katolického vyznání, která po křtu přijala jméno Eusabic[6]. Vládl společně se svými bratry jako vazal hunského krále Attily. V roce 469 v bitvě u Bolie úspěšně vedl Ostrogóty proti svazu germánských kmenů a proti východořímskému císaři Leonovi I.

S Ereleuvou měl dvě děti, Theodericha (454–526) a Amalafridu. Když v roce 475 zemřel[7], jeho nástupcem se stal Theodorich Veliký.

Reference

  1. ↑ DEELY, John. Four Ages of Understanding: The First Postmodern Survey of Philosophy from Ancient Times to the Turn of the 21st Century. [s.l.]: University of Toronto Press, 9. října 2010. 928 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8020-4735-9. S. 181-. (anglicky) 
  2. ↑ JORDANES (VANDERSPOEL). The Origin and Deeds of the Goths [online]. Calgary: Department of Greek, Latin and Ancient History. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ JORDANES. Getica - Gótské dějiny ; Římské dějiny. Praha: [s.n.], 2010. 330 s. ISBN 978-80-257-0744-9. 
  4. ↑ PREVITÉ-ORTON, Charles William. Cambridge Medieval History, Shorter: Volume 1, The Later Roman Empire to the Twelfth Century: Later Roman Empire to the Twelfth Century. [s.l.]: Cambridge University Press; New edition, 1975. 666 s. Dostupné online. ISBN 978-0521099769. Kapitola Resistance and reform of the Eastern Empire, s. 109-. (anglicky) 
  5. ↑ GREENWOOD, Thomas. The history of the Germans First book ... the Barbaric period [online]. Bavorská státní knihovna, 1839, rev. 3. září 2009. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ KAYLOR, Noel Harold. A Companion to Boethius in the Middle Ages. [s.l.]: BRILL, 2012. 684 s. Dostupné online. ISBN 978-9004183544. S. 10. (anglicky) 
  7. ↑ THOMAS, Joseph. The Universal Dictionary of Biography and Mythology, Vol. IV (in Four Volumes): Pro - Zyp. [s.l.]: Cosimo Classics, 2013. 508 s. Dostupné online. ISBN 978-1616400750. (anglicky)