Theodor Bach

Theodor Bach
Narození17. listopadu 1858
Vídeň
Úmrtí18. ledna 1938 (ve věku 79 let)
Holešovice
BydlištěPraha II (od 1909)
Bubeneč (od 1913)
Alma materTechnická univerzita Vídeň
Povoláníarchitekt, vysokoškolský učitel, státní úředník a učitel
Nábož. vyznáníprotestantismus
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Theodor Karl Bach (17. listopadu 1858 Vídeň18. ledna 1938 Praha[1]) byl rakouský architekt a vysokoškolský pedagog. V letech 1908-1928 byl profesorem pozemního stavitelství a stavebního kreslení na Německé vysoké technické škole v Praze (Deutschen Technischen Hochschule in Prag).

Život

Narodil se v rodině obchodníka Carla Theodora Bacha a jeho ženy Marie Julie Schumann, sestry architekta Carla Schumanna. V letech 1877-1883 vystudoval Technickou vysokou školu ve Vídni (Technische Hochschule Wien) u profesorů Heinricha FerstelaKarla Königa. V letech 1882-1884 zde působil jako asistent. V roce 1884 se Bach stal hlavním architektem Vídeňského stavebního společenstva (Wiener Baugesellschaft) a tuto funkci vyknával čtrnáct let. Vedle toho stavěl vlastní projekty ve Vídni, Salcburku, Padově a Bukurešti. Mezi lety 1890-1904 spolupracoval se svým bývalým spolužákem Leopoldem Simony. Mimo to v letech 1888–1889 pracoval též jako pomocný učitel na vídeňské státní průmyslové škole (Wiener Staatsgewerbeschule). V roce 1905 byl jmenován stavebním radou, před rokem 1912 pak vrchním stavebním radou.

V roce 1908 byl jmenován profesorem pozemního stavitelství a stavitelského kreslení na Německé vysoké technické škole v Praze. Učil zde až do svého odchodu do důchodu v roce 1928.

Dílo

Průčelí námořního oddělení rakousko-uherského ministerstva války ve Vídni

Během svého vídeňského působení postavil řadu budov v historizujícím stylu.

Z pražských realizací jsou známy:

  • Družstevní domy Volkswohnungsverein, Praha 7 - Holešovice, Bubenská 13 - 15, spolu s Adolfem Foehrem,[2]
  • Vila čp. 1157, Praha 8 - Libeň, V Holešovičkách 27 (zde pravděpodobně i bydlel).[2]

Napsal řadu odborných publikací a přispíval do odborných časopisů (Der Architekt, Architektonische Rundschau, Der Bautechniker a další)

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

GuentherZ 2006-05-20 0487 Wien03 Marinesektion.jpg
Autor: GuentherZ, Licence: CC BY-SA 3.0

Marinesektion des Kriegsministeriums

  Tento obrázek zobrazuje chráněnou památku číslo 7885 v Rakousku. (Commons, de, Wikidata)