Theodor Kilian

Theodor Kilian
Narození26. září 1894
Ivančice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí3. července 1978 (ve věku 83 let)
Třebíč
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníučitel, esperantista, spisovatel a překladatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Theodor Kilian (26. září 1894 v Ivančicích[1]3. července 1978 v Třebíči) byl profesorem a ředitelem Obchodní akademie v Třebíči.

Biografie

Theodor Kilian se narodil v roce 1894 v Ivančicích, jeho otcem byl rolník. Roku 1913 absolvoval učitelský ústav a začal pracovat jako učitel, ale hned roku 1914 narukoval do armády a během první světové války byl od roku 1915 vězněn v zajetí v Tomsku, kde se začal věnovat esperantu. Po skončení války odešel v roce 1920 přes Samaru zpět do Československa.[2] Po návratu nastoupil pozici učitele měšťanské školy v Kounicích.[3] V letech 1925 a 1926 zakládal Klub esperantistů v Ivančicích a také tamtéž uspořádal půlroční kurz esperanta.[4]

La Mondo Rakontas

Posléze odešel v roce 1928 do Třebíče, kde nastoupil na pozici profesora Obchodní akademie. V Třebíči se v roce 1929 také oženil.[2] Během druhé světové války působil v odbojové skupině RE-VI a v květnu roku 1945 nastoupil do redakční rady novin Jiskra. Na obchodní akademii působil do roku 1952, kdy přešel na pozici ředitele zdravotní školy v Třebíči.[3] V roce 1954 odešel do důchodu a následně se věnoval primárně rybaření.[2]

Po smrti odkázal svůj dům a majetek Klubu esperantistů v Třebíči,[3] v roce 1987 byla ulice, na které dům stojí přejmenována na ulici Esperantistů.[2] Po druhé světové války obdržel Pamětní medaili druhého národního odboje.[2]

Dílo

Je autorem dosud nejúspěšnějších učebnic a pomůcek pro výuku esperanta, jako jsou Cvičebnice esperanta, ABC, La MONDO RAKONTAS a Slovníček 808[5]. Byl velmi populárním vedoucím tří rozhlasových esperantských kursů a autorem dílka Esperanto a jeho tvůrce[6].

Jeho hlavním dílem je překlad Čapkovy hry Bílá nemoc[7] (LA BLANKA MALSANO), která byla také vysílána v rozhlase. Theodor Kilián požádal své přátele, roztroušené po celém světě, aby mu posílali své národní pohádky, přeložené do mezinárodního jazyka esperanto. Tyto pohádky pak vydal v útlé knížce s názvem LMR – La Mondo Rakontas 50[8] (Svět vypráví).

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Ivančice
  2. a b c d e SITTAUER, Pavel. Životopis prof. Theodora Kiliana, rodáka z Ivančic. Ivančický zpravodaj. 12.1998, roč. 27, čís. 12, s. 15. 
  3. a b c https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=13414
  4. VAJBAROVÁ, Běta. Za zesnulým rodákem Prof. Theodorem Kiliánem. Ivančický zpravodaj. 10.1978, roč. 1978, čís. 10, s. 11. 
  5. KILIAN, Theodor: Seznam 808 nejpoužívanějších slovních kmenů v mezinárodním jazyce esperanto, 1966 dostupné online.
  6. KILIAN, Theodor: Esperanto a jeho tvůrce, Třebíč 1935. Původně vytištěno ve vyroční zprávě Obchodní akademie Dra Albína Bráfa v Třebíči za školní rok 1934-1935. Dostupné online
  7. Čapek - La blanka malsano, překlad Th. Kilian. Dostupné online
  8. Theodor Kilián: La Mondo Rakontas Dostupné online Archivováno 30. 10. 2021 na Wayback Machine.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
1969 La Mondo Rakontas.jpg
librokovrilo de "La Mondo Rakontas", 1969