Theodor Krakowský z Kolowrat

Theodor Kolowrat-Krakowský
Hlava rodu Kolowrat-Krakowský-Liebsteinský (Theodorova – mladší – rychnovská linie rodu)
Ve funkci: 1855 – 1875
Předchůdce	otec František Xaver I. jako společný předek všech dnes žijících Kolowratů
Nástupce	Zdeněk Kolovrat-Krakovský
Vojenská služba
Hodnost	generálmajor
Jednotka	Kyrysnický pluk č. 2
Velel	1848–1849
Narození	29. května 1806 Vídeň Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	12. května 1875 (ve věku 68 let) Vídeň Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Kostel Nejsvětější Trojice, Rychnov nad Kněžnou
Titul	hrabě
Choť	(1833) Marie Luisa Niczky de Niczk (1811–1842) (1849) Severine Slawczyn-Sieminska (1823–1889)
Rodiče	František Xaver I. Krakowský z Kolowrat (1783–1855) a Julie z Wildenstein-Wildbachu (1786–1849)
Děti	Zdeněk Kolovrat-Krakovský (1836–1892)
Příbuzní	bratr: Leopold Krakowský z Kolowrat (1804–1863) bratr: Ferdinand Krakowský z Kolowrat (1807–1897) děd: Leopold Vilém Krakowský z Kolowrat (1727–1809) synovec: Leopold Filip Kolowrat-Krakowsky (1852–1910) vnuk: Hanuš Kolowrat-Krakowský-Liebsteinský (1879–1955) pravnuk: Kryštof Kolowrat Krakowský Liebsteinský (1927–1999)
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Theodor hrabě Krakowský z Kolowrat (29. května 1806 Vídeň – 12. května 1875 Vídeň) byl příslušník krakovské větve šlechtické rodiny Kolovratů a zakladatel mladší rychnovské linie rodu.

Narodil se jako druhorozený syn Františka Xavera I. Krakowského z Kolowrat (1783–1855) a hraběnky Julie z Wildenstein-Wildbachu (1786–1849). Jeho otec byl nejmladším ze sedmácti dětí hraběte Leopolda Viléma Krakowského z Kolowrat (1727–1809), nejvyššího česko-rakouského kancléře a státního konferenčního ministra.

V letech 1848 až 1849 byl velitelem kyrysnického pluku č. 2.^[1] Z armády odešel s hodností generálmajora.^[2]

Po smrti bezdětného strýce Hanuše Krakovského z Kolovrat (1794–1872) zdědil Theodor fideikomis Rychnov nad Kněžnou a Černíkovice.

Hrabě Theodor zemřel ve Vídni v květnu 1875. Místem jeho posledního odpočinku je krypta pod Loretánskou kaplí v kostele Nejsvětější Trojice v Rychnově nad Kněžnou.^[3]

Hrabě Theodor byl dvakráte ženat, z prvního manželství s Marií Luisou hraběnkou Niczky de Niczk (1811–1842) se narodily tři potomci, ale pouze nejstarší syn se dožil dospělosti.

• 1. Zdeněk (6. 2. 1836 Prešpurk – 24. 10. 1892 Pellendorf), manž. 1875 hraběnka Olga Khevenhüller-Metsch (10. 10. 1850 Budapešť – 3. 9. 1932 Rychnov nad Kněžnou)
• 2. Marie Vilemína (*/† 4. 8. 1837 Großmutschen)
• 3. Jaroslav (7. 10. 1839 Sebersdorf – 10. 5. 1841)

Po smrti první manželky se ve Lvově roce 1849 oženil podruhé s hraběnkou Severinou Slawczyn-Sieminskou (1823–1889). Manželství bylo požehnáno narozením tří synů a jedné dcery.

• 1. Maria Teodor František Xaver (17. 12. 1851 Josefov – 28. 3. 1926 Vídeň)
• 2. Georgina (24. 4. 1853 Budkov – 18. 12. 1930 Mnichov), manž. 1882 hrabě Jan Karel Zedwitz-Liebenstein (21. 10. 1840 Aš – 1. 3. 1899 Arco)
• 3. Maria Konstantin (15. 10. 1854 Znojmo – 12. 10. 1895 Štýrský Hradec)
• 4. Vilém (27. 12. 1858 Štýrský Hradec – 6. 1. 1928 Vídeň), manž. (morganatické) 1913 Vilemína Spillerová (17. 5. 1871 Vídeň – 19. 11. 1943 Osvětim), zahynula během holocaustu^[4]

• Rodokmen Krakowských z Kolowrat na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
• VRÁBLÍKOVÁ, Anna. Fenomén rodové portrétní galerie ve vybraných šlechtických sbírkách v Čechách Vznik, podoba, charakter a prezentace Lobkowiczké a Kolowratské sbírky. Praha, 2022 [cit. 2023-09-04]. 91 s. „Diplomová práce“. Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Markéta Jarošová. s. 19. Dostupné online.