Theodor Morell
Theodor Morell | |
---|---|
Theodor Morell čtvrtý zprava | |
Narození | 22. července 1886 Trais |
Úmrtí | 26. května 1948 (ve věku 61 let) Tegernsee |
Příčina úmrtí | cévní mozková příhoda |
Alma mater | Mnichovská univerzita |
Povolání | lékař, urolog a politik |
Ocenění | Zlatý stranický odznak |
Politická strana | Národně socialistická německá dělnická strana (od 1933) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Theodor Morell (22. července 1886 Trais-Münzenberg – 26. května 1948 Tegernsee) byl osobní lékař Adolfa Hitlera.
Životopis
Narodil se 22. července 1886 v hesenském Trais-Münzenbergu v rodině učitele. Se studiem lékařství začal v roce 1907, v roce 1914 začal provozovat praxi. Do první světové války byl povolán v roce 1915, ale ještě před jejím koncem byl coby služby neschopný propuštěn. Poté se věnoval urologii v Berlíně a stal se uznávaným, jeho pacienty se stali četní prominenti. V roce 1935 byl povolán k Adolfovi Hitlerovi, aby mu provedl vyšetření. Ten byl z něj tak nadšen, že ho okamžitě jmenoval svým osobním lékařem. Mezi lety 1939 a 1945 doprovázel Hitlera na všech cestách, přesto i dál provozoval svou praxi. Své postavení dovedl využít. Od roku 1943 budoval farmaceutické impérium, byl podílníkem ve firmě Nordmark, měl vlastní laboratoř, kterou mu věnoval Hitler.
Na území Protektorátu, také na základě Hitlerova rozhodnutí, vlastnil od 15. března 1942 olomouckou potravinářskou továrnu S. Heikorn. Továrnu zkonfiskovanou židovské rodině Heikornů Morell přejmenoval 1. listopadu 1943 na MILO-Werke. Zkratku MILO užívali Heikornové jako jednu ze svých ochranných známek a znamená Mährische Industrie für Lebensmittel Olomouc - Moravský potravinářský průmysl Olomouc.[1]
Krátce před Hitlerovou sebevraždou Morell opustil Berlín a přesunul se do Bavorska, kde byl zajat Američany. Kvůli špatnému zdravotnímu stavu byl v roce 1947 propuštěn a v květnu zemřel v nemocnici v Tegernsee. Jeho léčebné postupy vyvolávaly a dodnes vyvolávají značné kontroverze. Kritika jeho postupů stála např. kariéru druhého Hitlerova osobního lékaře Karla Brandta. Vyskytují se i četné názory, že Hitlerův neutěšený zdravotní stav v závěru války měl na svědomí právě on. Hitlerovi za celou svojí kariéru podal nespočet léků (73 druhů).[zdroj?]
Morell v kultuře
Divadlo Dialog v Plzni uvedlo historické drama Morell, které mělo premiéru 3. března 2023. Libreto napsal Jan Sojka a inscenaci nazkoušel divadelní soubor Divadlo JakoHost.[2]
Reference
- ↑ Život v Olomouci za okupace v letech - PDF Free Download. adoc.pub [online]. [cit. 2021-06-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Divadelní inscenace Morell. www.divadlodialog.cz [online]. [cit. 2024-01-17]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Theodor Morell na Wikimedia Commons
Literatura
- Anna Plaim, Kurt Kuch - Vzpomínky Hitlerovy pokojské/životopis Theodora Morella str. 48 (Naše Vojsko Praha, 2007, ISBN 978-80-206-0895-6)
- Michal Poláček - Hitlerův lékař vyráběl v Olomouci ze zvířecích žláz drogy pro třetí říši - článek na Idnes.cz
Média použitá na této stránce
(c) Bundesarchiv, Bild 183-R99057 / Neznámý / CC-BY-SA 3.0
Faschistenführer Hitler mit seinem Stab im Hauptquartier Im Juni 1940 ließ sich Hitler mit seinem Gefolge, es ist anzunehmen, daß dieses Foto in der „Wolfsschanze“ (gebaut von 1940–1942) aufgenommen wurde, im Führerhauptquartier fotografieren. Soweit bekannt vlnr:
- SA-Obergruppenführer Wilhelm Brückner,
- OKH-Adjutant Major Engel,
- Reichspressechef Dr. Otto Dietrich,
- Hitlers Begleitarzt Dr. Karl Brandt,
- Chef des OKW Generaloberst Wilhelm Keitel,
- Luftwaffenadjutant Generalmajor [Karl] Bodenschatz,
- Adolf Hitler,
- Wehrmachtsadjutant Oberst Rudolf Schmundt,
- SS-Adjutant SS-Gruppenführer Julius Schaub,
- Chef des Wehrmachtsführungsamtes im OKW General Alfred Jodl,
- Adjutant Himmler und Verbindungsmann zu Hitlers SS-Gruppenführer Karl Wolff,
- Leiter der Parteikanzlei Reichsleiter Martin Bormann,
- Hitlers Leibarzt Prof. Dr. [Theo] Morell,
- Luftwaffenadjutant Hauptmann von Below,
- Reichsbilderstatter der NSDAP Heinrich Hoffmann.