Theodor Nussbaum

Dr. Theodor Nussbaum
Dr. Theodor Nussbaum
Narození	29. prosince 1880 Boskovice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	31. října 1965 (ve věku 84 let) Uherské Hradiště Československo Československo
Místo pohřbení	Mařatice
Alma mater	Právnická fakulta Vídeňské univerzity
Povolání	advokát
Znám jako	prezident Nejvyššího soudu člen Ústavního soudu Československé republiky
Choť	Irena Nussbaumová
Rodiče	Antonín Nussbaum Marianna Nussbaumová
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Theodor Nussbaum (29. prosince 1880 Boskovice^[1] – 31. října 1965 Uherské Hradiště) byl český soudce, v letech 1940 až 1944 druhý a poté do roku 1946 první prezident Nejvyššího soudu, byl také členem Ústavního soudu Československé republiky.

Rodina

Narodil se v Boskovicích v domě čp. 76/3, jeho otec byl Antonín Nussbaum, kancelista okresního soudu v Boskovicích a později kancelářský ředitel vrchního zemského soudu v Brně,^[2] a matka Marianna Nussbaumová, rozená Svobodová. Měl sestru Marii,^[3] provdanou Fialovou. Celá jejich rodina se hlásila k české národnosti (sčítání obyvatel v roce 1900), zápisy v matrice narození i sňatkové jsou psány česky. Státním příslušníkem byl zpočátku Rakouska-Uherska, později státním příslušníkem Československa. Jeho manželkou byla Irena Nussbaumová, rozená Kancnýřová, se kterou se oženil 6. února 1910 v Brně.^[4] V Brně žil na adresách Eichhorngasse (Veveří) čp. 57 a náměstí Aloise Konečného (Konečného náměstí) čp. 1.

Život a působení

Maturoval na Prvním českém gymnáziu v Brně v roce 1899, poté studoval práva na Právnické fakultě Vídeňské univerzity. Jako c. k. okresní soudce je Theodor Nussbaum doložen k roku 1910 ve Slavkově u Brna. Po vzniku Československa působil do roku 1923 na ministerstvu spravedlnosti, poté se stal soudním radou Nejvyššího soudu v Brně, kde byl v roce 1937 zvolen senátním prezidentem. Věnoval se trestní agendě.^[2] Byl též vyslán k Ústavnímu soudu, kde 10. května 1938 složil slib a za člena byl zvolen 13. února 1939. Členem Ústavního soudu zůstal i po okupaci nacistickým Německem.

Za protektorátu měla justice zůstat v českých rukách. Pro tuto funkci byl Theodor Nussbaum předurčen, protože byl vlastenec a práva vystudoval ve Vídni. V roce 1940 se stal druhým a v roce 1944 prvním prezidentem Nejvyššího soudu (do té doby byla funkce prvního prezidenta neobsazena, soud proto vedl Nussbaum nejdříve jako služebně nejstarší předseda senátu a poté z titulu druhého prezidenta – místopředsedy^[2]). Ve své funkci přetrval až do konce druhé světové války také díky tomu, že centrála gestapa byla vybombardovaná.^[zdroj?] Soudcem Nejvyššího soudu byl i poté, co jej roku 1946 ve funkci předsedy nahradil Ivan Dérer. Zůstal jím stejně jako ústavním soudcem až do roku 1948, kdy se z politických a morálních důvodů nechal předčasně penzionovat.

Veřejného života se účastnil v moravsko-slezském odboru Československé myslivecké jednoty (předsedou v letech 1945–1948), v Jednotě českých právníků a v Právnické jednotě moravské (od roku 1947 starosta). Po převratu v únoru 1948 byl z Brna vykázán a trvalé bydliště našel po počátečních těžkostech v Uherském Hradišti. Pochován je v Uherském Hradišti – Mařaticích.

Odkazy

Reference

Literatura

• První české gymnasium v Brně. Sborník ke stému výročí jeho založení (1867–1967)
• Společenský almanach Velkého Brna

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Theodor Nussbaum na Wikimedia Commons
• Theodor Nussbaum v Encyklopedii dějin města Brna
• Ústavní soud, soudci Ústavního soudu ČSR 1921–1939, JUDr. Theodor Nussbaum