Theodor Petřík

Ing. arch. Theodor Petřík
Narození	8. října 1882 Tábor Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	2. června 1941 (ve věku 58 let) Praha Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Povolání	architekt, stavitel
Choť	Milada Petříková-Pavlíková[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Theodor Petřík (8. října 1882 Tábor – 2. června 1941 Praha) byl český architekt a stavitel. Za svou kariéru vypracoval celou řadu především hospodářských staveb na území Čech. Jeho manželkou byla Milada Petříková-Pavlíková, první česká architektka.

Život

Narodil se v Táboře v jižních Čechách v rodině lékaře.^[2] Vystudoval stavitelství a architekturu na ČVUT, kde získal titul RTDr. Obdržel několik cen v soutěžích, zejména zaznamenal úspěch s projektem na přestavbu Staroměstské radnice v Praze. Dále se speciálně věnoval zemědělskému stavitelství, na základě vědecké práce v tomto oboru habilitoval na ČVUT v Praze, kde byl též jmenován přednostou jím založeného ústavu. Jeho přičiněním vznikla zemědělská stavební poradna při Českém odboru Zemědělské rady v Praze. V oboru zemědělských staveb dbal o zapracování stavebních prvků pro dodržování stájové hygieny, pracoval na racionalizaci a ekonomizaci zemědělského stavitelství.

Ve svém rodišti Táboře se staral o záchranu starých památek a byl za to jmenován konzervátorem Ministerstva školství. Literárně vydal několik odborných monografií a několik knih, mj. Zemědělské stavby.

Zemřel 2. června 1941 v Praze ve věku 59 let.

Oženil se s Miladou Petříkovou-Pavlíkovou,^[3] první ženskou absolventkou architektury na pražské technice.

Dílo (výběr)

• Návrh na přestavbu Staroměstské radnice, Praha-Staré Město (1915, spolupráce Karel Roštík)^[2]
• Dům čp. 1004, Praha-Nové Město (1920-1922, spolupráce František Havlena)
• Budova Pivovarské banky, Senovážné náměstí 25/872, Praha-Nové Město (přestavba původní budovy, 1921–1922, spolupráce Václav Pilc)
• Rolnická a odborná škola hospodářská v Kuklenách, Pražská, Hradec Králové-Kukleny (1922–1923)
• Vila Bedřicha Honzáka, Balbínova 657, Hradec Králové (1923–1924)^[4]
• Domov Charlotty Masarykové, Dykova, Praha-Vinohrady (1923–1928, spolupráce Milada Petříková-Pavlíková)
• Přestavba Městské spořitelny, Tábor (1923)
• Průmyslové budovy Selekčního ústavu, Slapy
• Hospodářský dvůr Boží Dar u Milovic
• Velkostatek Vojkovice u Mělníka
• Školní statek Výzkumného ústavu zemědělského v Uhříněvsi (1921–1941)^[2]
• Stavby Státního pokusného statku, Velká Bakta, Podkarpatská Rus
• Dům Bedřicha Honzáka, Hradec Králové (1931–1932, spolupráce Milada Petříková-Pavlíková)^[4]
• Tyršova rozhledna na kopci Rozálka v Žamberku (1932)
• Netlucký lihovar, Netluky (1935)

• Budova Vysoké školy zemědělského a lesnického inženýrství ČVUT, Technická 3, Praha-Dejvice, (1929–1937, spolupráce Antonín Engel)^[2]
• Budova Vysoké školy architektury a pozemního stavitelství ČVUT, Zikova 4, Praha-Dejvice, (1936–1937, spolupráce Antonín Engel)

Odkazy

Reference

Literatura

• SEKANINA, František. Album representantů všech oborů veřejného života československého. Praha: Umělecké nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1927, s. 1081. Dostupné online
• VLČEK, Pavel (ed.): Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Theodor Petřík na Wikimedia Commons