Theodor Saturník

prof. JUDr. Theodor Saturník
JUDr. Theodor Saturník
JUDr. Theodor Saturník
Děkan Právnické fakulty UK
Ve funkci:
1946 – 1947
PředchůdceJan Matějka
NástupceCyril Horáček

Narození26. listopadu 1888
Tábor
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí18. září 1949 (ve věku 60 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Profeseprávník, historik, profesor a děkan
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Theodor Saturník (26. listopadu 1888 Tábor[1]18. září 1949 Praha) byl český právník a právní historik, profesor slovanského a středoevropského práva a děkan právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Život

Studoval na gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou a v Táboře. Poté se zapsal ke studiu práv na české právnické fakultě v Praze, kde byl v roce 1913 promován doktorem práv. Krátce získával praxi v soudnictví, protože se původně chtěl stát advokátem, ale už od počátku roku 1914 až do roku 1928 pracoval jako konceptní úředník, resp. tajemník v Národním muzeu.[2] Zpracoval také jeho dějiny během první světové války a v prvních letech po vzniku Československa, nejvíce se ale zabýval dějinami jižních Slovanů. V roce 1923 se habilitoval pro obor dějin slovanského práva a o pět let později byl na české právnické fakultě jmenován mimořádným profesorem, přednášel také o středoevropských právních dějinách. Ke jmenování řádným profesorem pro odpor v části profesorského sboru došlo až v roce 1938, ovšem jmenovací dekret nebyl Theodoru Saturníkovi kvůli událostem okolo Mnichovské dohody nikdy doručen a tak byl nakonec skutečně jmenován až po válce roku 1946.[3] Tehdy také jedno funkční období právnickou fakultu jako děkan vedl. Kromě toho redigoval Sborník věd státních a právních a už od 30. let byl generálním sekretářem a jednatelem Slovanského ústavu.[4] Ve svém díle se snažil navazovat na profesora Kadlece, k němuž se velmi hlásil, ale jeho úrovně a proslulosti nikdy nedosáhl.[3]

Dílo

  • Příspěvky k šíření byzantského práva u Slovanů (1922)
  • Národní museum za války a po válce (1924)
  • Jihoslovanské právo soukromé ve světle právních obyčejů (1926)
  • Dějiny veřejného práva ve střední Evropě (I. 1935, II. 1938)
  • Úvod do ústavních dějin slovenských (1931)
  • Život starých Slovanů. O právu soukromém u Slovanů v dobách starších (1934)
  • Přehled dějin soukromého práva ve střední Evropě (1945)
  • Přehled dějin veřejného práva ve střední Evropě (1946)

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Tábor
  2. Saturník, Theodor [online]. Nadace Langhans Praha [cit. 2016-03-08]. Dostupné online. 
  3. a b KINDL, Vladimír. Theodor Saturník. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 66–67.
  4. Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950: Saturník, Theodor (1888–1949), Rechtshistoriker und Slawist [online]. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften [cit. 2016-03-08]. Dostupné online. (německy) 

Literatura

  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Theodor Saturník
  • ŠTACHOVÁ, Naďa. Theodor Saturník – mediální hvězda? Několik poznámek k nejsledovanějšímu sporu meziválečné právní historiografie. In: BUBELOVÁ, Kamila; FRÝDEK, Miroslav. Polemiky a spory v právně vědě. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Právnická fakulta, 2010. ISBN 978-80-244-2665-5. S. 29–39.

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“