Theodor Zichy

Theodor hrabě Zichy
Erb rodu Zichyů
Místopředseda Uherského sněmu
Dědičný člen uherské Panské sněmovny
Rakousko-uherský vyslanec v Bavorsku
Ve funkci: 1896 – 1905
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Nikolaus Wrede
Nástupce	Ludwig Velics
Rakousko-uherský vyslanec ve Württembersku
Ve funkci: 1894 – 1896
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Alexander Okolicsányi
Nástupce	István Burián
C. k. tajný rada
Císařský komoří
Narození	15. června 1847 Prešpurk (Bratislava) Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	9. července 1927 (ve věku 80 let) Vídeň Rakousko Rakousko
Titul	hrabě
Choť	(1887–1903) Marie Margareta z Wimpffenu (1858–1930)
Rodiče	František Zichy (1811–1900) a Marie Klára z Demblinu (1814–1868)
Příbuzní	bratr: Josef Zichy (1841–1924) bratr: August Zichy (1852–1925) tchán: Felix Wimpffen (1827–1882)
Profese	dobrodruh, politik a diplomat
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Theodor hrabě Zichy (Theodor Graf Zichy von Zich und Vászonykeö) (15. června 1847 Prešpurk – 9. července 1927, Vídeň) byl uherský šlechtic a politik a rakousko-uherský diplomat. Od mládí působil v diplomatických službách, nakonec byl dlouholetým vyslancem v Bavorském království (1896–1905).^[1][2] Poté se věnoval politice v Uhrách, kde byl mimo jiné místopředsedou Uherského sněmu.

Pocházel z uherského šlechtického rodu Zichyů,^[3] narodil se jako druhorozený ze čtyř synů politika a diplomata Františka Zichyho (1811–1900).^[4] Theodor studoval v letech 1866–1870 práva na univerzitě ve Vídni a po složení diplomatických zkoušek vstoupil v roce 1871 do služeb rakousko-uherského ministerstva zahraničí. Začínal jako atašé v Istanbulu a Teheránu, v roce 1873 byl vyslaneckým tajemníkem v Berlíně a na této pozici přešel v roce 1874 do Istanbulu, kde byl tehdy jeho otec velvyslancem. V roce 1877 byl jako vyslanecký sekretář přeložen do Petrohradu^[5] a následně do Paříže (1879–1884). V letech 1884–1887 působil ve Španělsku a poté se vrátil do Francie, kde v letech 1887–1894 zastával post velvyslaneckého rady (respektive legační rada I. kategorie).^[6] V letech 1894–1896 byl rakousko-uherským vyslancem ve Württembersku a následně v letech 1896–1905 vyslancem v Bavorsku.^[7] Po odchodu z diplomatických služeb se věnoval politice v Uhrách, kde byl dědičným členem uherské panské sněmovny a později viceprezidentem uherského sněmu.

Byl majitelem velkostatku Bihárdiószeg v župě Bihor (dnes v Rumunsku). K velkostatku patřil zámek a 4 000 hektarů půdy.^[8]

Ve funkci vyslance v Bavorsku obdržel v roce 1898 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.^[9] Během působení v diplomatických službách získal řadu vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.^[10][11]

• komtur Řádu Františka Josefa s hvězdou (1890)
• Jubilejní pamětní medaile (1898)
• Řád železné koruny I. třídy (1905)

• velkokříž Řádu Fridrichova (Württembersko)
• velkokříž Řádu zähringenského lva (Bádensko)
• velkokříž Řádu Filipa Velkomyslného (Hesensko)
• komandér Řádu čestné legie (Francie)
• Řád sv. Michaela I. třídy (Bavorsko)
• komandér Řádu Karla III. (Španělsko)
• Řád lva a slunce III. třídy (Persie)
• Řád Medžidie IV. třídy (Osmanská říše)

V roce 1887 se oženil s hraběnkou Marií Margaretou von Wimpffen (1858–1930), dcerou rakousko-uherského velvyslance ve Francii a Itálii hraběte Felixe Wimpffena. Manželství zůstalo bez potomstva a v roce 1903 bylo rozvedeno.

Vysoké funkce v různých sférách zastávali i Theodorovi bratři. Starší bratr Josef (1841–1924) byl v letech 1873–1875 uherským ministrem veřejných prací a dopravy, mladší bratr August (1852–1925) byl nejvyšším maršálkem Uherského království a rytířem Řádu zlatého rouna.

• Theodor Zichy in: Österreichisches Biographisches Lexikon
• Rodokmen na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)