Theodor von Offermann

Theodor von Offermann
Theodor von Offermann
Rodné jméno	Theodor Gustav Anton von Offermann
Narození	8. února 1822 Náhon Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	15. listopadu 1892 (ve věku 70 let) Brno Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolání	podnikatel
Choť	Anna von Offermannová
Děti	Viktor von Offermann Adele von Bauerová Mathilde Ulrichová
Rodiče	Karl von Offermann Caroline Julie von Offermannová
Příbuzní	Karl von Offermann, Edle Marie Laminet von Arztheim zu Gattendorf a Edle Malvine Rachowin (sourozenci) Karl, Alfred von Offermann a Edwin von Offermann (synovci) Bruno von Bauer (vnuk)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Theodor Gustav Anton von Offermann (8. února 1822 Náhon^[1] – 15. listopadu 1892 Brno^[2]) byl moravský průmyslník.

Narodil se jako syn brněnského textilního továrníka Karla von Offermanna (1792–1869), který byl roku 1863 povýšen do rakouského dědičného rytířského stavu, a jeho manželky Caroline, rozené von Fries. Jeho starším bratrem byl Karl von Offermann (1820–1894). Jeho synovci byli Karl (1850–1908), Alfred a Edwin von Offermann.

Po dokončení studií na berlínské univerzitě si rozšiřoval své znalosti o výrobě látek ve Francii, Belgii a Anglii. V roce 1845 nastoupil do práce do otcovy továrny na sukna. Po sňatku s Annou Bracegirdle (25. dubna 1847 v Brně^[3]), dcerou strojírenského továrníka Thomase Bracegirdleho, se stal spolumajitelem firmy Thomas Bracegirdle & Sohn, Brünn. Když byl v roce 1862 jmenován spoluředitelem továrny svého tchána, přesunul své obchodní zájmy do těžkého, uhelného a ocelářského průmyslu a později také do cukrovarnictví. V následujících letech se stal také členem správních rad různých důlních společností. Angažoval se také ve veřejném životě v Brně jako člen obecního výboru (1879–1884). Proslul i jako mecenáš a významným způsobem se podílel na financování výstavby Moravského průmyslového muzea.^[4]

V roce 1864 získal velkostatek Jehnice u Brna. V roce 1871 koupil zámek Schrattenthal a v roce 1872 zámek Deinzendorf.

Dne 18. února 1872 se firma Thomas Bracegirdle & Sohn, Brünn spojila s k.k. priv. Maschinenfabrik H.A. Luz, Brünn a vznikla tak První brněnská strojírenská společnost (Erste Brünner Maschinen-Fabriks-Gesellschaft). Převzal funkci předsedy představenstva nové společnosti. V roce 1884 opustil otcovu továrnu na sukna.

Byl hlavním akcionářem drnovické cukrovarnické společnosti Offermann & Co. ve Vyškově, založené z iniciativy Johanna Mundyho, a vlastnil i cukrovar v Ödenburgu. Krátce před svou smrtí byl v roce 1892 povýšen do rakouského dědičného baronského stavu. Za zásluhy byl nositelem Řádu železné koruny III. třídy a rytířem francouzského Řádu čestné legie.

V roce 1892 odkázal jehnický velkostatek svému vnukovi Brunovi von Bauerovi.^[5] Syn Viktor von Offermann přesunul po otcově smrti své sídlo z Brna na zámek Schrattenthal. Dcera Mathilda (1857–1926) se provdala za velkostatkáře a dlouholetého moravského zemského poslance Eduarda Ulricha.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Theodor von Offermann na německé Wikipedii.

• P. Schmidtbauer: Offermann Theodor von. V: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 7, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1978, ISBN 3-7001-0187-2, S. 216.
• Josef Mentschl: Offermann, von. V: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 19, Duncker & Humblot, Berlin 1999, ISBN 3-428-00200-8, S. 484 f. (Digitalizováno).
• MYŠKA, Milan a kol.: Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska; Ostravská univerzita 2003; s. 325–327 (heslo Offermann) ISBN 80-7042-612-8
• FASORA, Lukáš: Svobodný občan ve svobodné obci? Občanské elity a obecní samospráva města Brna 1851–1914; Matice moravská Brno, 2007; 379 s. ISBN 978-80-86488-43-1
• VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2015; Praha, 2011; s. 308–313 (heslo Offermann) ISBN 978-80-904241-6-6

• Theodor Offermann v Encyklopedii dějin města Brna