Theodoros Studijský
Svatý Theodoros Studijský | |
---|---|
Mozaika. | |
opat (igumen) | |
Narození | 759 Konstantinopol |
Úmrtí | 826 Bithýnie |
Svátek | 11. listopadu |
Rodiče | Theoctista |
Státní občanství | Byzantská říše |
Vyznání | pravoslaví |
Uctíván církvemi | Římskokatolická církev a církve v jejím společenství Pravoslavná církev |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Theodoros Studites (759 – 11. listopadu 826) byl byzantský mnich a opat Studijského kláštera v Konstantinopoli. Byl také uznávaným asketou, teologem a hymnografem.[1][2]
Život
Theodoros (neboli Theodor) se narodil v Konstantinopoli bohatým křesťanským rodičům, kteří mu poskytli patřičné vzdělání.[1]
Ve dvaceti letech vstoupil Theodoros do kláštera Sakkudion na svahu hory Olymp[1][3], kde zastával od roku 794 pozici igumena neboli představeného. Theodor byl neochvějným zastáncem víry a tak se dostal do rozporu s císařem Konstantinem VI., který zapudil svou manželku Marii z Amnie, aby se oženil se svou milenkou Theodóté. Nový císařův sňatek však uznal pod nátlakem patriarcha Josef a Theodor byl roku 797 poprvé poslán do vyhnanství.[1]
Po svém návratu za vlády císařovny Ireny začal Theodor působit v klášteře Studios, který se svým strýcem Platonem obnovil a reorganizoval s cílem zavést přísnější vnitřní řád.[4] Dle Theodorových názorů měly být kláštery nezávislé na sekulární moci, v byzantském prostředí tedy měly udržovat svou nezávislou autoritu i ve vztahu k samotnému byzantskému císaři.
V roce 802 Nikeforos svrhl Irenu a Theodor byl znovu poslán do vyhnanství, neboť Nikeforos a kněz Josef znovu uznali druhý sňatek Konstantina VI. Theodor se mohl vrátit z vyhnanství až v roce 811 poté, co císař Nikeforos zahynul na válečné výpravě. V roce 813 za Lva Arménského znovu rozhořely ikonoklastické spory a Theodor byl jako ikonodul potřetí poslán do vyhnanství. Až za císaře Michaela II. se mohl Theodor roku 820 vrátit do Konstantinopole a roku 826 zemřel. V roce 844 byly jeho ostatky převzeny do Konstantinopole a začal být uctíván jako svatý.[1]
Hymnograf a tvůrce kánonů
Dochovalo se velké množství Theodorových děl, především korespondence, oslavné řeči, homilie, hymny a epigramy.[5] Světec napsal Kánon o posledním soudu, kam do poslední (osmé) strofy zařadil překlad Ondřeje Krétského na biblické verše Mojžíšova chvalozpěvu (Ex 15, 1-19 (Kral, ČEP) za záchranu Izraelitů prchajících mořem před faraónovým vojskem, neboť jejich záchrana na mořském břehu je obrazem záchrany duše na Posledním soudu.[2] Theodor napsal také chvalozpěv na Vzácný a Životodárný Kristův kříž (lat.Oratio in adorationem crucis).[6]
Theodoros sehrál také významnou roli v obrození byzantského monasticismu a byl znám jako horlivý oponent ikonoklasmu.
Galerie
- Ilustrace ze života mnicha Theodora Studity
- Theodor Studijský – Menologium císaře Basileia II.
Reference
- ↑ a b c d e sv. Teodor Studita. catholica.cz [online]. [cit. 2023-11-24]. Dostupné online.
- ↑ a b Byzantská liturgická poezie 2/2009. www.tedeum.cz [online]. [cit. 2023-11-24]. Dostupné online.
- ↑ https://nasregion.cz/svaty-theodoros-studijsky-bojoval-za-ikony-a-nebal-se-ani-cisare-stihlo-ho-bicovani-a-vyhnanstvi-137388/
- ↑ KAZHDAN, Alexander, et al. The Oxford Dictionary of Byzantium. New York; Oxford: Oxford University Press, 1991. Dostupné online. ISBN 0-19-504652-8. S. 2044-2045.
- ↑ VAVŘÍNEK, Vladimír; BALCÁREK, Petr. Encyklopedie Byzance. Praha: Libri, 2011. ISBN 978-80-7277-485-2. S. 478.
- ↑ WWW.WEB71.CZ, Web71;. Vzácný a životodárný Kristův kříž - sv. Theodor Studita, | Theofil - Bůh, křesťanství, duchovní život. revue.theofil.cz [online]. [cit. 2023-11-24]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Theodoros Studijský na Wikimedia Commons
- Osoba Theodoros Studijský ve Wikicitátech
Média použitá na této stránce
11th-century Byzantine miniature representing en:Studion Monastery. Menologion of Basil II
Иллюстрация из Жития преподобного Феодора Студита
Fresco of St. Theodore Studite, west wall of naos in Church of the Theotokos Peribleptos in Ohrid, Macedonia