Therwil

Therwil
Therwil – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška306 m n. m.
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonBasilej-venkov
OkresArlesheim
Therwil
Therwil
Therwil, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha7,66 km²
Počet obyvatel9 867 (2018)[1]
Hustota zalidnění1 288,1 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.therwil.ch
PSČ4106
Označení vozidelBL
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Therwil je město ve švýcarském kantonu Basilej-venkov. Žije zde přibližně 9 900[1] obyvatel.

Geografie

Therwil se nachází v údolí Leimental na západním úbočí masivu Bruderholz, asi 7 kilometrů jižně od Basileje. Protéká jím říčka Marbach. Sousedními obcemi jsou Aesch, Reinach, Oberwil, Biel-Benken, Witterswil a Ettingen. Rozloha obce je 763 ha, z toho 50 % tvoří zemědělská půda, 26 % lesy a 24 % zastavěná plocha.

Historie

Letecký pohled (1950)

Therwil byl osídlen již v raném středověku, neboť zde byly nalezeny četné artefakty z doby kamenné, římské a raného středověku, například pohřebiště a hrnčířská pec. První zmínka o Therwilu pochází z roku 1223 a jmenuje se Terwilre, které bylo převedeno z majetku hrabat z Thiersteinu na klášter Reichenau.[2]

V roce 1518 získal vesnici basilejský biskup a v roce 1525 byla začleněna do měšťanského práva města Basileje. V témže roce 1525 uzavřel Therwil s Basilejí chartu a v roce 1526 přijal reformovanou víru; v letech 1526–1528 se obec stala centrem anabaptistů, kteří byli z Basileje vyhnáni. Během třicetileté války byla obec několikrát vypleněna a teprve v roce 1669 přešla vesnice výměnou plně do majetku knížecího biskupa, který od roku 1518 vykonával nad Therwilem také vrchnostenský soud s panstvím Pfeffingen. Basilejský biskup držel kolaturu. Do roku 1802 patřil k farnosti také Ettingen a v 17. století po určitou dobu Oberwil. Po Francouzské revoluci se Therwil stal součástí Rauracké republiky. V letech 1792–1815 byla obec pod francouzskou nadvládou (v letech 1793–1800 součást départementu Mont-Terrible, 1800–1814 součást départementu Haut-Rhin) a na Vídeňském kongresu byla připojena ke kantonu Basilej. V roce 1887, po otevření dráhy údolím Birsigtal, měla obec přímé spojení s městem Basilej.[2]

V Therwilu se často vyskytují rodiny Gutzwiller, Heinis a Gschwind. Jedním ze známých obyvatel byl revolucionář Stephan Gutzwiller, vůdce povstání, které vedlo k rozdělení unitárního kantonu Basilej a založení kantonu Basilej-venkov.

Obyvatelstvo

Kostel
Vývoj počtu obyvatel[2]
Rok17531815185019001950197020002021
Počet obyvatel59769989210281459541284349574

33 % obyvatel je římskokatolického vyznání, 32 % reformovaného. Podíl cizinců činil v roce 2011 15 %. Většina obyvatel (k roku 2000) hovoří německy (7640, tj. 90,6 %), druhým nejčastějším jazykem je angličtina (169, tj. 2,0 %) a třetím italština (164, tj. 1,9 %).

Doprava

Město je dopravně navázáno na Basilej; zajíždí sem několik autobusových linek městské hromadné dopravy. S městem Basilej ho spojují tramvajové linky 10 a 17 společnosti Baselland Transport AG (BLT). Nejbližší napojení na železnici je prostřednictvím stanice Basel SBB, kam jezdí dálkové a regionální spoje ze všech směrů a také mezinárodní vlakové spoje, případně stanice Dornach-Arlesheim na trati Basilej–Delémont, kterou obsluhují pouze regionální vlaky.

Osobnosti

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Therwil na německé Wikipedii.

  1. a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11]
  2. a b c STRUB, Brigitta. Therwil [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2013-11-26 [cit. 2024-03-25]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

2006-Therwil-Loewenplatz.jpg
Autor: Roland Zumbuehl, Licence: CC BY-SA 4.0
Löwenplatz mit Kreiselskulptur in Therwil (BL)
2006-Therwil-Kirche.jpg
Autor: Roland Zumbuehl, Licence: CC BY-SA 4.0
Kirche in Therwil (BL)
Therwil-blason.svg
Coat of Arms Therwil