Thetis
Thetis | |
---|---|
Choť | Péleus[1] Neptun |
Děti | Achilles[1] Calibos[2] |
Rodiče | Néreus[1][3] a Doris[1][3] |
Příbuzní | Euphorion[4] a Neoptolemos (vnoučata) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Thetis (řecky Θέτις) je v řecké mytologii dcerou mořského boha Nérea a jeho manželky Dóridy. Je matkou největšího bojovníka a hrdiny trojské války Achillea.
Je krásná a tak není divu, že se do ní zamiloval bůh moře Poseidón i nejvyšší bůh Zeus. Když však vyšla najevo věštba, že její syn předčí svého otce, donutil ji Zeus vzít si smrtelníka, fthíjského krále Pélea. Tomu později porodila syna Achillea.
Ani jeho budoucí sláva jí však mnoho štěstí nepřinesla, jiná věštba totiž říkala, že její syn si získá velkou slávu, ale zahyne mladý nebo naopak bude žít dlouho jako bezvýznamný muž. Je jisté, že matka a syn se v tomto nemohli shodnout.
Thetis je dobrotivá a laskavá, a tak nejednou zasáhla do běhu událostí právě svou dobromyslnou povahou. Zachránila boha Héfaista, když ho jeho matka Héra svrhla z Olympu pro jeho tělesnou vadu. Thetis také ukryla boha Dionýsa před pronásledováním šíleného Lykúrga. Když Dia připoutali k trůnu vzbouření bohové, přivolala na pomoc obra Briarea, který ho osvobodil.
Na její svatbě s Péleem došlo ke známému sporu o zlaté jablko „té nejkrásnější“ ze zahrady Hesperidek, které vedlo k rozpoutání dlouhé trojské války. V ní její syn Achilleus položil svůj mladý život.
Odraz v umění
- Thetis ve společnosti Pélea a bohyně Afrodíty je jedním z nejlepších antických vyobrazení bohyně Thetis. Lze je vidět na Portlandské váze z 1. stol. n. l. (dnes v Britském muzeu v Londýně)
Reference
Literatura
- Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky
- Publius Ovidius Naso, Proměny
- Rudolf Mertlík, Starověké báje a pověsti
- Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Thetis na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Thetis's face, detail from a scene representing Thetis raped by Peleus. Side A from an Attic red-figure pelike, ca. 510 BC–500 BC.