Thialf
Thialf | |
---|---|
Thialf | |
Poloha | Heerenveen, Nizozemsko |
Souřadnice | 52°56′20″ s. š., 5°56′33″ v. d. |
Otevření | 1967 |
Kapacita | |
12 500 diváků | |
Web | Oficiální web |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Thialf je sportovní komplex v nizozemském městě Heerenveen, který zahrnuje krytou rychlobruslařskou dráhu a zimní stadion. Otevřená umělá dráha zde byla postavena v letech 1966–1967 (třetí umělá dráha v Nizozemsku), v roce 1986 byla nahrazena rychlobruslařskou halou. Současná hala byla postavena v letech 2015–2016. Nachází se v nadmořské výšce 10 m, disponuje kapacitou 12 500 diváků, standardním ledovým oválem o délce 400 m se dvěma drahami, uprostřed kterého se nacházejí další ledové plochy pro hokej, short track nebo curling. Malá boční hala s kapacitou 2500 diváků je využívána jako domácí aréna hokejového klubu UNIS Flyers.
Velké akce
První rychlobruslařskou akcí, která se v kryté hale konala, byl v listopadu 1986 mítink Světového poháru. Od té doby je pravidelně využívána jako místo konání závodů Světového poháru, nizozemských, evropských i světových šampionátů.[1]
- Mistrovství světa ve víceboji mužů 1987
- Mistrovství světa ve sprintu 1989
- Mistrovství Evropy 1990
- Mistrovství světa ve víceboji mužů 1991
- Mistrovství Evropy 1992
- Mistrovství světa ve víceboji žen 1992
- Mistrovství Evropy 1993
- Mistrovství Evropy 1995
- Mistrovství Evropy 1996
- Mistrovství světa ve sprintu 1996
- Mistrovství Evropy 1997
- Mistrovství světa ve víceboji 1998
- Mistrovství Evropy 1999
- Mistrovství světa na jednotlivých tratích 1999
- Mistrovství světa ve víceboji 2002
- Mistrovství Evropy 2003
- Mistrovství Evropy 2004
- Mistrovství Evropy 2005
- Mistrovství světa ve sprintu 2006
- Mistrovství světa ve víceboji 2007
- Mistrovství světa ve sprintu 2008
- Mistrovství Evropy 2009
- Mistrovství světa ve víceboji 2010
- Mistrovství světa ve sprintu 2011
- Mistrovství světa na jednotlivých tratích 2012
- Mistrovství Evropy 2013
- Mistrovství světa ve víceboji 2014
- Mistrovství světa na jednotlivých tratích 2015
- Mistrovství Evropy v rychlobruslení 2017
- Mistrovství světa v rychlobruslení ve sprintu 2019
- Mistrovství Evropy v rychlobruslení 2020
Rekordy dráhy
Stav k 7. lednu 2017.[1]
Závod | Jméno | Čas (body) | Datum |
---|---|---|---|
100 m | Jü Feng-tchung | 9,52 | 18. února 2005 |
500 m | Michel Mulder | 34,31 | 27. prosince 2013 |
1000 m | Pavel Kuližnikov | 1:08,16 | 12. prosince 2015 |
1500 m | Denis Juskov | 1:43,36 | 13. února 2015 |
3000 m | Sven Kramer | 3:38,78 | 21. prosince 2016 |
5000 m | Sven Kramer | 6:09,65 | 14. února 2015 |
10 000 m | Sven Kramer | 12:45,09 | 28. prosince 2013 |
stíhací závod | Nizozemsko Jan Blokhuijsen Koen Verweij Sven Kramer | 3:39,76 | 17. listopadu 2012 |
2×500 m | Pavel Kuližnikov | 68,920 | 15. února 2015 |
sprinterský čtyřboj | Pavel Kuližnikov | 138,445 | 7.–8. února 2015 |
malý čtyřboj | KC Boutiette | 151,221 | 21.–23. listopadu 2003 |
velký čtyřboj | Sven Kramer | 147,934 | 9.–11. února 2007 |
Závod | Jméno | Čas (body) | Datum |
---|---|---|---|
100 m | Jenny Wolfová | 10,33 | 27. ledna 2007 |
500 m | I Sang-hwa | 37,59 | 11. prosince 2015 |
1000 m | Brittany Boweová | 1:13,90 | 13. února 2015 |
1500 m | Ireen Wüstová | 1:53,31 | 29. prosince 2013 |
3000 m | Ireen Wüstová | 3:58,68 | 9. března 2013 |
5000 m | Martina Sáblíková | 6:49,31 | 9. února 2007 |
10 000 m | Carien Kleibeukerová | 14:39,76 | 23. března 2006 |
stíhací závod | Japonsko Nana Takagiová Miho Takagiová Misaki Ošigiriová | 2:58,06 | 12. března 2016 |
2×500 m | Jenny Wolfová | 75,240 | 19.–20. ledna 2008 |
sprinterský čtyřboj | Karolína Erbanová | 152,180 | 7.–8. ledna 2017 |
miničtyřboj | Ireen Wüstová | 157,721 | 12. listopadu 2006 |
malý čtyřboj | Ireen Wüstová | 158,615 | 22.–23. března 2014 |
velký čtyřboj | Suzanne Hoogendoornová | 178,843 | 24.–25. března 2014 |
Odkazy
Reference
- ↑ a b Rink card of: IJsstadion Thialf Heerenveen [online]. Speedskatingnews.info [cit. 2017-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Thialf na Wikimedia Commons
- (nizozemsky) Oficiální stránky
- (anglicky) Profil Thialfu na speedskatingnews.info
Média použitá na této stránce
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: OlafJanssen, Licence: CC BY-SA 4.0
Thialf ice stadium, Heerenveen, June 2019