Thomas Bach

Thomas Bach
9. předseda Mezinárodního olympijského výboru
Úřadující
Ve funkci od: 10. září 2013
Předchůdce	Jacques Rogge
Stranická příslušnost
Členství	Svobodná demokratická strana (do 2023)
Narození	29. prosince 1953 (70 let) Würzburg
Alma mater	Juliova-Maxmiliánova univerzita ve Würzburku
Profese	šermíř, právník, sportovní funkcionář, politik a účastník mezinárodního fóra
Ocenění	Řád za zásluhy Bádenska-Württemberska (1984) Stříbrný vavřínový list Řád knížete Jaroslava Moudrého V. třídy Řád cti velkokříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo … více na Wikidatech
Podpis
Commons	Thomas Bach
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přehled medailí
Šerm na LOH
zlato	LOH 1976 – Montreal	šerm fleretem – družstva
Mistrovství světa
stříbro	MS 1973 – Göteborg	šerm fleretem – družstva
zlato	MS 1976 – Montreal	šerm fleretem – družstva
zlato	MS 1977 – Buenos Aires	šerm fleretem – družstva
zlato	MS 1979 – Melbourne	šerm fleretem – družstva

Thomas Bach (* 29. prosince 1953, Würzburg^[1]) je bývalý německý šermíř a nyní sportovní funkcionář, devátý předseda Mezinárodního olympijského výboru. Je olympijským vítězem v šermu fleretem družstev z LOH 1976 v Montrealu.

Sportovní kariéra

Věnoval se též tenisu a fotbalu, ale vynikl v šermu. V roce 1971 vyhrál bronz na juniorském mistrovství světa^[1] a záhy se začal prosazovat do německé reprezentace i v seniorské kategorii. V soutěžích družstev získal v letech 1973 až 1979 celkem čtyři medaile na mistrovství světa,^[1] z toho dvě zlaté včetně největšího úspěchu, olympijského vítězství na Letních olympijských hrách 1976 v Montrealu. V individuální soutěži nestartoval.^[2]

Mezitím se také stal dvakrát mistrem Německa ve fleretu jednotlivců v letech 1977 a 1978.^[1]

Funkcionářská a profesionální kariéra

Už od roku 1975 byl zástupcem sportovců ve vedení Německého šermířského svazu^[1] a hned po skončení sportovní kariéry se zapojil do vedení sportovních organizací. Věnoval se též oblasti sportovního práva a byl členem odvolacího tribunálu Mezinárodní sportovní arbitráže v Lausanne.^[3] Zapojil se též do pořádání Mistrovství světa ve fotbale 2006 a Mistrovství světa ve fotbale žen 2011 v Německu.^[4]

Mimo sportovní oblast se stal mj. předsedou Arabsko-německé obchodní a průmyslové komory (GHORFA)^[3] a byl řadovým členem nebo předsedou správních či poradních rad několika obchodních společností.^[4] V letech 1988 až 1990 působil také jako člen poradního orgánu německého spolkového ministerstva hospodářství.^[1]

Olympijské hnutí

V roce 1991 se stal členem Mezinárodního olympijského výboru (MOV),^[4] kde byl členem různých komisí, např. hodnotící, která slouží k posuzování měst kandidujících na pořádání olympijských her, marketingové, mediální, právnické a též komise sportovců.^[3] V roce 1996 byl zvolen do exekutivy MOV a v roce 2000 se stal jeho místopředsedou.

V roce 2006 se stal zakládajícím předsedou Německého svazu olympijských sportů (DOSB),^[5] který vznikl sloučením dosavadního Německého olympijského výboru a Německého sportovního svazu (DSB).^[1]

V květnu roku 2013 oznámil jako první ze všech zájemců, že hodlá kandidovat na místo předsedy MOV za Jacquesa Rogga, kterému končil třetí a podle pravidel poslední mandát.^[6] Ve své kampani, kterou označil mottem „Jednota v rozmanitosti“ mj. požadoval větší transparentnost MOV, větší diskusi o způsobu výběru olympijských sportů, revizi Olympijských her mládeže nebo zavedení věkového omezení pro členy MOV na maximálně 70 let.^[7] Bach byl před volbou z celkem šesti kandidátů označován za favorita. Zvolen byl na zasedání MOV v Buenos Aires nadpoloviční většinou hlasů již ve druhém kole, ve kterém členové MOV přitom stále ještě vybírali z pěti možností.^[8] Následně se vzdal postu předsedy DOSB, přestože jeho mandát měl vypršet až v roce 2014.^[9]

Byl důležitým činovníkem neúspěšné kandidatury Mnichova na uspořádání Zimních olympijských her 2018.^[3]

Ocenění

V roce 1993 byl jmenován čestným členem Mezinárodní šermířské federace.^[3]

Kritika

(c) Kremlin.ru, CC BY 4.0

V dopise „Olympismus a korona“ dne 29. dubna 2020 napsal: "MOV bude i nadále odpovědný za svůj podíl na provozní zátěži a za svůj podíl na nákladech za odložené hry Tokio 2020."^[10]Další rok odmítl MOV zaplatit náklady za ochranu Thomase Bacha ve výši 3,79 milionu jenů (zhruba 34 000 USD) při návštěvě Hirošimy, která se uskutečnila mimo termín her. Položení květin u památníku obětí atomové bomby v Hirošimském mírovém parku bylo přeživšími kritizováno jako zneužití ve prospěch prosazování Olympijských her.^[11]The Washington Post nazval Bacha "Baronem von Ripper-off“, který posměšně odkazuje k baronům Coubertinovi a Prášilovi a anglickému "rip-off"^[12]neboli podvod. Bach nebyl oblíben u japonské veřejnosti díky prosazování her a není divu, že přeložený japonský výraz „ Bottakuri danshaku (ぼったくり男爵) “ se stal devátým nejužívanějším slovem roku 2021.^[13]

Thomas Bach byl na jaře roku 2023 kritizován za obhajobu účasti ruských a běloruských sportovců na olympijských hrách 2024 v Paříži s poukazem na článek 2 Olympijské charty^[14]: "Cílem olympismu je zapojit sport do služby harmonického rozvoje lidstva s cílem vytvořit mírovou společnost, která dbá o zachování lidské důstojnosti." Naproti tomu článek 4 říká: "Každý jednotlivec musí mít možnost provozovat sport bez jakékoli diskriminace..." V historii se nabízí příklad^[15] Jihoafrické republiky z doby apartheidu, která byla na více než 20 let vyloučena z olympijských her, ale tento příklad je odmítán z důvodu, že tehdy byly uplatněny sankce OSN. O těchto sankcích rozhoduje Rada bezpečnosti OSN, které je Rusko členem. Rusko má právo veta.

Osobní život

Vystudoval práva a politickou vědu na univerzitě ve Würzburgu.^[3]

V roce 1977 se oženil s Claudií Karglovou.^[1]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Thomas Bach v databázi Olympedia (anglicky)
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Thomas Bach na Wikimedia Commons

Související články

• Letní olympijské hry 2020
• Seznam bojkotů olympijských her