Thomas Bach

Thomas Bach
(c) Steffen Prößdorf, CC BY-SA 4.0
9. předseda Mezinárodního olympijského výboru
Úřadující
Ve funkci od:
10. září 2013
PředchůdceJacques Rogge
Stranická příslušnost
ČlenstvíSvobodná demokratická strana (do 2023)
Narození29. prosince 1953 (70 let)
Würzburg
Alma materJuliova–Maxmiliánova univerzita ve Würzburku
Profesešermíř, právník, sportovní funkcionář a politik
OceněníŘád za zásluhy Bádenska-Württemberska (1984)
Stříbrný vavřínový list
Záslužný řád Spolkové republiky Německo
Řád za zásluhy Polské republiky
Řád knížete Jaroslava Moudrého IV. třídy
… více na Wikidatech
PodpisThomas Bach, podpis
CommonsThomas Bach
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Šerm na LOH
zlatoLOH 1976 – Montrealšerm fleretem – družstva
Mistrovství světa
stříbroMS 1973 – Göteborgšerm fleretem – družstva
zlatoMS 1976 – Montrealšerm fleretem – družstva
zlatoMS 1977 – Buenos Airesšerm fleretem – družstva
zlatoMS 1979 – Melbournešerm fleretem – družstva

Thomas Bach (* 29. prosince 1953, Würzburg[1]) je bývalý německý šermíř a nyní sportovní funkcionář, devátý předseda Mezinárodního olympijského výboru. Je olympijským vítězem v šermu fleretem družstev z LOH 1976 v Montrealu.

Sportovní kariéra

Věnoval se též tenisu a fotbalu, ale vynikl v šermu. V roce 1971 vyhrál bronz na juniorském mistrovství světa[1] a záhy se začal prosazovat do německé reprezentace i v seniorské kategorii. V soutěžích družstev získal v letech 1973 až 1979 celkem čtyři medaile na mistrovství světa,[1] z toho dvě zlaté včetně největšího úspěchu, olympijského vítězství na Letních olympijských hrách 1976 v Montrealu. V individuální soutěži nestartoval.[2]

Mezitím se také stal dvakrát mistrem Německa ve fleretu jednotlivců v letech 1977 a 1978.[1]

Funkcionářská a profesionální kariéra

Už od roku 1975 byl zástupcem sportovců ve vedení Německého šermířského svazu[1] a hned po skončení sportovní kariéry se zapojil do vedení sportovních organizací. Věnoval se též oblasti sportovního práva a byl členem odvolacího tribunálu Mezinárodní sportovní arbitráže v Lausanne.[3] Zapojil se též do pořádání Mistrovství světa ve fotbale 2006 a Mistrovství světa ve fotbale žen 2011 v Německu.[4]

Mimo sportovní oblast se stal mj. předsedou Arabsko-německé obchodní a průmyslové komory (GHORFA)[3] a byl řadovým členem nebo předsedou správních či poradních rad několika obchodních společností.[4] V letech 1988 až 1990 působil také jako člen poradního orgánu německého spolkového ministerstva hospodářství.[1]

Olympijské hnutí

V roce 1991 se stal členem Mezinárodního olympijského výboru (MOV),[4] kde byl členem různých komisí, např. hodnotící, která slouží k posuzování měst kandidujících na pořádání olympijských her, marketingové, mediální, právnické a též komise sportovců.[3] V roce 1996 byl zvolen do exekutivy MOV a v roce 2000 se stal jeho místopředsedou.

V roce 2006 se stal zakládajícím předsedou Německého svazu olympijských sportů (DOSB),[5] který vznikl sloučením dosavadního Německého olympijského výboru a Německého sportovního svazu (DSB).[1]

V květnu roku 2013 oznámil jako první ze všech zájemců, že hodlá kandidovat na místo předsedy MOV za Jacquesa Rogga, kterému končil třetí a podle pravidel poslední mandát.[6] Ve své kampani, kterou označil mottem „Jednota v rozmanitosti“ mj. požadoval větší transparentnost MOV, větší diskusi o způsobu výběru olympijských sportů, revizi Olympijských her mládeže nebo zavedení věkového omezení pro členy MOV na maximálně 70 let.[7] Bach byl před volbou z celkem šesti kandidátů označován za favorita. Zvolen byl na zasedání MOV v Buenos Aires nadpoloviční většinou hlasů již ve druhém kole, ve kterém členové MOV přitom stále ještě vybírali z pěti možností.[8] Následně se vzdal postu předsedy DOSB, přestože jeho mandát měl vypršet až v roce 2014.[9]

Byl důležitým činovníkem neúspěšné kandidatury Mnichova na uspořádání Zimních olympijských her 2018.[3]

Ocenění

V roce 1993 byl jmenován čestným členem Mezinárodní šermířské federace.[3]

Kritika

Slavnostní zahájení I. Evropských her v Baku v roce 2015. Zprava: prezident RF Vladimir Putin, Thomas Bach a prezident Ázerbájdžánu Ilcham Alijev s chotí
Bach a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Kyjevě v červenci 2022

V dopise „Olympismus a korona“ dne 29. dubna 2020 napsal: "MOV bude i nadále odpovědný za svůj podíl na provozní zátěži a za svůj podíl na nákladech za odložené hry Tokio 2020."[10]Další rok odmítl MOV zaplatit náklady za ochranu Thomase Bacha ve výši 3,79 milionu jenů (zhruba 34 000 USD) při návštěvě Hirošimy, která se uskutečnila mimo termín her. Položení květin u památníku obětí atomové bomby v Hirošimském mírovém parku bylo přeživšími kritizováno jako zneužití ve prospěch prosazování Olympijských her.[11]The Washington Post nazval Bacha "Baronem von Ripper-off“, který posměšně odkazuje k baronům Coubertinovi a Prášilovi a anglickému "rip-off"[12]neboli podvod. Bach nebyl oblíben u japonské veřejnosti díky prosazování her a není divu, že přeložený japonský výraz „ Bottakuri danshaku (ぼったくり男爵) “ se stal devátým nejužívanějším slovem roku 2021.[13]

Thomas Bach byl na jaře roku 2023 kritizován za obhajobu účasti ruských a běloruských sportovců na olympijských hrách 2024 v Paříži s poukazem na článek 2 Olympijské charty[14]: "Cílem olympismu je zapojit sport do služby harmonického rozvoje lidstva s cílem vytvořit mírovou společnost, která dbá o zachování lidské důstojnosti." Naproti tomu článek 4 říká: "Každý jednotlivec musí mít možnost provozovat sport bez jakékoli diskriminace..." V historii se nabízí příklad[15] Jihoafrické republiky z doby apartheidu, která byla na více než 20 let vyloučena z olympijských her, ale tento příklad je odmítán z důvodu, že tehdy byly uplatněny sankce OSN. O těchto sankcích rozhoduje Rada bezpečnosti OSN, které je Rusko členem. Rusko má právo veta. V červenci 2024 MOV povolil 15 ruským sportovcům a 17 běloruským sportovcům účast na olympijských hrách pod neutrální vlajkou.[16][17]

Bach podpořil účast Izraele na letních olympijských hrách v Paříži.[18] Někteří kritici obvinili MOV z dvojího metru, protože jeho vedení v čele s Bachem odmítlo na izraelské sportovce uplatnit stejná omezení jako na ruské a běloruské sportovce, a upozornili na dlouholetou izraelskou okupaci Palestiny, která je členem MOV, a zabíjení palestinských sportovců při izraelských útocích v Gaze během války Izraele s Hamásem.[19][20] V únoru 2024 podepsala skupina francouzských politiků a zákonodárců dopis určený MOV, ve kterém žádali, aby sportovci z Izraele směli na olympijských hrách vystupovat pouze pod neutrální vlajkou stejně jako sportovci z Ruska a Běloruska.[21]

Osobní život

Vystudoval práva a politickou vědu na univerzitě ve Würzburgu.[3]

V roce 1977 se oženil s Claudií Karglovou.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h Thomas Bach [PDF]. Deutscher Olympischer Sportbund, [2011] [cit. 2013-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-21. (anglicky) 
  2. ↑ Thomas Bach [online]. Sports Reference, [2000-2013] [cit. 2013-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-03-17. (anglicky) 
  3. ↑ a b c d e f Bach, Thomas (GER) [online]. International Fencing Federation, 2013 [cit. 2013-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-27. (anglicky) 
  4. ↑ a b c Mr. Thomas Bach [online]. International Olympic Committee, 2013. Dostupné online. 
  5. ↑ Associated Press. Bio of IOC President Thomas Bach. The Island Packet [online]. 2013-09-10. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  6. ↑ NĚMÝ, Miroslav. Příští pan Olympiáda? Německý šermíř rozjíždí volební kampaň. iDNES.cz [online]. 2013-05-11. Dostupné online. 
  7. ↑ Factbox on Thomas Bach, who was elected on Tuesday as the ninth president of the International Olympic Committee. Reuters [online]. 2013-09-10 [cit. 2013-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-05-03. (anglicky) 
  8. ↑ Podle očekávání. Přededou Mezinárodního olympijského výboru byl zvolen Bach (sic!). Lidovky.cz [online]. 2013-09-10. Dostupné online. 
  9. ↑ Associated Press. IOC's Thomas Bach quits old role. ESPN [online]. 2013-09-16. Dostupné online. 
  10. ↑ BACH, Thomas. Olympism and Corona [online]. Lausanne: International Olympic Commitee, 2020-04-29 [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. 
  11. ↑ THOMPSON, Jackson. Olympics president Thomas Bach visited the site of the Atomic bomb strike in Japan, and some citizens called the trip 'blasphemy'. Insider [online]. [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ rip-off překlad z angličtiny do češtiny – Seznam Slovník. slovnik.seznam.cz [online]. [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. 
  13. ↑ Japanese Word of the year 2021! Top 10 Buzzwords Picked Up!! : Hiro8 Japanese Culture Blog. hiro8japan.com [online]. [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. 
  14. ↑ Olympijská charta. www.olympijskytym.cz [online]. [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. 
  15. ↑ Paris Olympics: Allowing Russian athletes to compete 'doing more for peace', says IOC boss Thomas Bach. Sky News [online]. [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ MOV zveřejnil seznam ruských sportovců, které nakonec pustil na olympiádu. Seznam Zprávy [online]. 18. července 2024. Dostupné online. 
  17. ↑ Ostře sledovaní Rusové. Na olympiádě jich pod neutrální vlajkou nastoupí jen patnáct, jiní účast odmítli. iDNES.cz [online]. 26. července 2024. Dostupné online. 
  18. ↑ DUNBAR, Graham. Israel's Olympic status not in question says IOC president Bach amid frustration with Russia [online]. 6. března 2024. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ ZIRIN, Dave. Will the IOC Do Anything About the Killing of Palestinian Athletes?. The Nation. 10. ledna 2024. Dostupné online. 
  20. ↑ 'Double standards, selective morality': Olympics under scrutiny for conflicting stance on Russia, Israel. Anadolu Agency. 27. května 2024. Dostupné online. 
  21. ↑ PICAZO, Raul Daffunchio. French lawmakers call on Olympic committee to sanction Israel [online]. 24. února 2024. Dostupné online. 

Externí odkazy

Související články

  • Letní olympijské hry 2020
  • Seznam bojkotů olympijských her

Média použitá na této stránce

Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic flag.svg
Olympijská vlajka
Flag of Italy (1861-1946).svg
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Flag of the Kingdom of Sardinia (1851-1861) and of the Kingdom of Italy (1861-1946). Use: Civil flag and ensign. In a governmental or a military context, the crowned version (see Crowned version) was always used (as State flag and naval ensign).
Flag of Italy (1861–1946).svg
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Flag of the Kingdom of Sardinia (1851-1861) and of the Kingdom of Italy (1861-1946). Use: Civil flag and ensign. In a governmental or a military context, the crowned version (see Crowned version) was always used (as State flag and naval ensign).
Flag of the Soviet Union 1955.svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Flag of the Soviet Union (dark version).svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Flag of Poland (1928–1980).svg
Flag of Second Polish Republic and later People's Republic of Poland in period from March 29, 1928 to March 10, 1980. Red shade used here is HTML "vermilion" #E34234. Proportion 5:8.
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Thomas Bach signature.png
Thomas Bach signature.
The opening ceremony of the first European games 13.jpg
(c) Kremlin.ru, CC BY 4.0
Церемония открытия Первых Европейских игр. Президент Азербайджана Ильхам Алиев с супругой и глава Международного олимпийского комитета Томас Бах, Президент России Владимир Путин (слева направо)
2023-01-27 Wintersport, Rodeln, 51th FIL World Championships-Oberhof 1DX 1777 by Stepro.jpg
(c) Steffen Prößdorf, CC BY-SA 4.0
Wintersport, Rodeln, 51th FIL World Championships Oberhof: Thomas Bach (IOC-Präsident)