Thomas Gresham
Thomas Gresham | |
---|---|
Narození | 1519 Londýn |
Úmrtí | 21. listopadu 1579 (ve věku 59–60 let) Londýn |
Alma mater | St Paul's School Gonville and Caius College |
Povolání | ekonom, bankéř a diplomat |
Ocenění | Knight Bachelor |
Choť | Anne Ferneley[1] Anne Dutton[1] |
Děti | Anne Gresham[2][1] |
Rodiče | Richard Gresham[2][1] a Audrey Lynne[1] |
Příbuzní | Christian Gresham[1], Elizabeth Gresham[1] a Sir John Gresham[1] (sourozenci) Elizabeth Bacon[2][1], Anne Townshend[2][1], Winifred Bacon[1] a Winefred Bacon[3] (vnoučata) |
Funkce | velvyslanec Lord Mayor of London |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sir Thomas Gresham (1518/1519 Londýn – 21. listopadu 1579 tamtéž) byl anglický obchodník a finančník, zakladatel londýnské Královské burzy (Royal Exchange). Pracoval zejména pro krále Eduarda VI a jeho nevlastní sestry Marii I. a Alžbětu I.
Život
Thomas Gresham byl synem Richarda Greshama – předního londýnského obchodníka, starosty Londýna a poslance parlamentu. Svůj rytířský titul získal za to, že vyjednal pro královskou korunu Jindřicha VIII. výhodné úvěry od zahraničních kupců. Obchodnické umění se tak snažil předat i synovi, jehož nejprve poslal na kupeckou školu a jakmile to bylo možné, přičinil se rovněž i o jeho přijetí do kupecké společnosti jeho strýce Johna, zakladatele Greshamovy obchodní školy. Vystudoval univerzitu v Cambridgi a získal také právnické vzdělání.[4]
Roku 1543 odjel Gresham do Nizozemí (dnešního Beneluxu), kde obchodoval a také jednal v některých záležitostech krále Jindřicha VIII. – působil zde jako jeden z jeho obchodních zástupců. Své sídlo si přitom zřídil v Antverpách v dnešní Belgii. V této době, konkrétně roku 1544, se rovněž oženil s Anne Ferneley, vdovou po významném londýnském obchodníkovi siru Williamu Readovi, se kterou měl později jednoho syna. Ten ovšem zemřel dříve, než Gresham sám.
V roce 1551, když se anglická vláda dostala do finančních potíží, vyžádala si Greshamovy rady a umožnila mu provést jeho návrhy. Zasadil se o zvýšení hodnoty libry šterlinků na antverpské burze. Král Eduard VI. se tak zbavil téměř všech dluhů. Vláda také pověřovala Greshama diplomatickými úkoly. Roku 1553, s nástupem královny Marie I., Gresham krátce upadl u dvora v nemilost a byl nahrazen Aldermanem Williamem Daunteseyem. Jeho strategie se však ukázaly být nefunkčními, a tak byl Gresham brzy povolán zpět.
Roku 1565 Gresham na vlastní náklady vybudoval londýnskou Královskou burzu. Inspiroval se přitom právě vzhledem burzy v Antverpách (kde strávil podstatnou část života), která začala jako první na světě fungovat asi o 30 let dříve.
21. listopadu 1579 Gresham náhle zemřel, za příčinu jeho skonu je dnes považována mrtvice. Pohřben byl v kostele svaté Heleny v Londýně. Jeho jediným známým potomkem (krom syna zesnulého v útlém věku) je mimomanželská dcera, která se později provdala za sira Nathaniela Bacona, nevlastního bratra známého anglického filozofa a experimentátora sira Francise Bacona.
Podle jeho závěti tak naprostá většina jeho majetku (kromě několika malých charitativních odkazů), plodící roční důchod ve výši přes 2300 liber ročně, přešla na jeho manželku a její následné dědice. Po její smrti však byla z těchto příjmů v jeho bývalém domě v londýnské čtvrti Bishopsgate založena a financována Gresham College. V té mělo podle původní Greshamovy koncepce přednášet sedm profesorů o sedmi různých svobodných oborech, každý jeden den v týdnu – těmito obory měly být astronomie, geometrie, fyzika, právo, náboženství, rétorika a hudba. Gresham College se tak stala první školou „vyššího vzdělání“, kde nedocházelo ke specializaci studentů na „svůj“ obor v Británii.[5]
Greshamův zákon
Ekonomickou poučku, obvykle citovanou ve zjednodušené podobě jako: „Špatné peníze vytlačují dobré.“ (Bad money drives out good.), pojmenoval po Thomasu Greshamovi až roku 1858 skotský ekonom Henry Dunning Macleod. Jsou-li mince raženy s různým podílem drahého kovu, pak podle Greshamova zákona se nakonec v oběhu prosadí ty méně kvalitní, protože ty, které obsahují vyšší podíl drahého kovu, si lidé spoří, a stahují je tak z oběhu.[6]
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j k Kindred Britain.
- ↑ a b c d Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ Sir Thomas Gresham [online]. Encyclopaedia Britannica. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Thomas Gresham. www.hetwebsite.net [online]. [cit. 2018-12-03]. Dostupné online.
- ↑ KOMÁREK, Stanislav. Stanislav Komárek: Greshamův zákon. iHNed.cz [online]. 2012-9-11. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Thomas Gresham na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Portret van Sir Thomas Gresham. Koopman en financieel agent der Engelse kroon in de Nederlanden, stichter van de Londense beurs en van Gresham College te Londen. Zittend in een stoel, handschoenen in de rechterhand. Pendant van SK-A-3119.
Engraving of Gresham College in the City of London, looking east at the front onto Old Broad Street