Thomas Morgan

Thomas Morgan
Narození	25. září 1866 Lexington
Úmrtí	4. prosince 1945 (ve věku 79 let) Pasadena
Příčina úmrtí	infarkt myokardu
Místo pohřbení	Mountain View Cemetery and Mausoleum
Bydliště	Spojené státy americké
Alma mater	Kentucká univerzita (1883–1886) Univerzita Johnse Hopkinse (1886–1890) Kolumbijská univerzita
Povolání	evoluční biolog, genetik, zoolog, lékař, vysokoškolský učitel, fyziolog a biolog
Zaměstnavatelé	Bryn Mawr College (1891–1904) Kolumbijská univerzita (1904–1927) Kalifornský technologický institut (od 1928)
Ocenění	zahraniční člen Královské společnosti (1919) Croonian Lecture (1922) Silliman Memorial Lectures (1924) Darwinova medaile (1924) Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství (1933) … více na Wikidatech
Choť	Lilian Vaughan Morgan (od 1904)
Děti	Isabel Morgan
Rodiče	Charlton Hunt Morgan a Ellen Key Howard
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Thomas Hunt Morgan (25. září 1866 Lexington, Kentucky, USA – 4. prosince 1945 Pasadena, Kalifornie) byl americký genetik. Je považován za jednoho z předních biologů konce 19. a počátku 20. století. Je po něm pojmenována jednotka centimorgan (cM), která se užívá k měření genetické vzdálenosti.

Studoval evoluci, zoologii a makromutace u octomilky (Drosophila melanogaster). Prokázal, že geny jsou umístěny na chromozomech, a na základě tohoto poznatku zformuloval tzv. Morganovy zákony dědičnosti. Zejména pro tento objev mu byla v roce 1933 udělena Nobelova cena za fyziologii a lékařství. Jako první tak získal tuto cenu za práci v oboru genetiky. Za svůj život napsal 22 knih a 370 vědeckých pojednání. Ironií osudu je, že Morgan byl sveřepým odpůrcem teorie o umístění genů na chromozomech, a pokusy s octomilkou prováděl původně proto, aby teorii vyvrátil.

Morganova studia

Morgan se narodil v Lexingtonu ve státě Kentucky. V 16 letech začal studovat na State College of Kentucky (dnešní University of Kentucky). Zde se soustředil především na přírodní vědy. V roce 1886 promoval jako primus a získal bakalářský titul v přírodních vědách. Následující léto začal postgraduálně studovat na Johns Hopkins University, což byla první americká univerzita orientovaná na výzkum. Zde spolupracoval s významným morfologem Williamem K. Brooksem. Pod jeho vedením také psal diplomovou práci o embryologii nohatek a jejich fylogenetické příbuznosti s členovci. Usoudil, že z hlediska embryologie jsou nohatky více podobné pavoukům než korýšům. Za tuto diplomovou práci obdržel v roce 1890 titul Ph.D.

Působení Morgana na Bryn Mawr College

V roce 1891 byl Morgan jmenován vedoucím kabinetu biologie na Bryn Mawr College. Vyučoval biologii pětkrát týdně, dvě přednášky každý den. Čas od času zahrnoval do přednášek i své objevy, ale i když byl nadšeným vyučujícím, jeho pravým zájmem byl vědecký výzkum.

V roce 1894 byl na rok uvolněn, aby se mohl zúčastnit výzkumu „Stazione Zoologica“ v Neapoli. Zde se setkal s německým biologem Hansem Drieschem, jehož výzkumy vytříbily Morganův zájem. V té době se Morganova práce přesunula od klasické popisné morfologie k experimentální embryologii, která vysvětluje somaticky a chemicky vývoj života. Po návratu z Neapole byl jmenován profesorem.

Na začátku roku 1900 začal pracovat na studii problémů s určováním pohlaví. Pokračoval také ve výzkumech evolučních změn, což byl jeho dřívější zájem.

Morgan se v polovině roku 1904 oženil s Lilian Vaughan Sampson, která též studovala na Bryn Mawr College. Jedno z jejich čtyř dětí, Isabel Morgan (provdaná Mountain) se stala významnou viroložkou na Johns Hopkins University a specializovala se na výzkum obrny.

Působení Morgana na Columbia University

V roce 1904 nastoupil na Columbia University a začal se spolupracovníky studovat genetiku octomilky obecné (Drosophila melanogaster). Křížil ji s cílem najít dědičné mutace. Po roce 1909 vědci objevili několik dědičných mutací, z nichž některé se daly vysvětlit Mendelovými zákony dědičnosti. V dalším roce se však jeden ze samečků octomilky lišil od předchozích červenookých jedinců (později označených jako divoký typ) bílýma očima. Tito běloocí samečci však po spáření s červenookou samičkou dávali uniformní červenooké potomstvo. V druhé generaci však bylo potomstvo odlišné – samečci byli běloocí. V několika potomstvech se také objevili růžovoocí jedinci, poukazující na jiný způsob dědičnosti. To byl důkaz gonozomálně dědičného znaku. Morgan své poznatky publikoval v roce 1911 v časopise Science. Tvrdil, že některé znaky jsou podmíněny pohlavním, že jsou pravděpodobně lokalizovány na jednom z pohlavních chromozomů a že ostatní geny jsou také umístěny na jiných specializovaných chromozomech.

Další Morganův výzkum objasnil či vedl k objasnění mnoha dnes již vysvětlených problematik v genetice. Nalezl vhodný modelový organismus ke studiu genetiky; octomilky se začaly užívat jako modelový organismus po celém světe a užívají se dosud. Jeho muší komora (fly-room) se stala celosvětově známá.

Mnoho jeho studentů získalo stejně jako on Nobelovu cenu v různých odvětvích přírodních věd.

Morganův odkaz genetice

• chromozomy jsou nositeli genetické informace
• geny jsou na nich uspořádány lineárně za sebou
• geny jsou také na chromozomech přítomny na určitých místech (tzv. lokusy)
• geny přítomné na stejném chromozomu jsou ve vazbě
• objev polytenních (obřích) chromozomů octomilky obecné
• objev celého karyotypu octomilky obecné

Odkazy

Literatura

• KOHLER, Robert E. Lords of the fly: Drosophila genetics and the experimental life. Chicago: The University of Chicago Press, 1994. 321 s. ISBN 0-226-45063-5.
• KOHLER, Robert E. Partners in science: foundations and natural scientists, 1900–1945. Chicago: University of Chicago Press, 1991. 415 s., obr. příl. ISBN 0-226-45060-0.
• ROMANES, George John a MORGAN, C. Lloyd, ed. Darwin a po Darwinovi. 2, Podarwinovské otázky sporné: dědičnosť, užitečnosť. Překlad Alois Mrázek. V Praze: Bursík & Kohout, [1898]. 234 s.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Thomas Morgan na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Thomas Morgan