Thomas Robinson, 1. baron Grantham
| Thomas Robinson, 1. baron Grantham | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1695 Yorkshire |
| Úmrtí | 30. září 1770 (ve věku 74–75 let) Londýn |
| Alma mater | Trinity College |
| Povolání | diplomat a politik |
| Politická strana | Konzervativní strana |
| Choť | Frances Worsley (od 1737)[1][2] |
| Děti | Thomas Robinson, 2. baron Grantham[1] Theresa Parker[1] Frederick Robinson[3] |
| Rodiče | Sir William Robinson, 1st Baronet a Mary Aislabie[3] |
| Příbuzní | Thomas de Grey[1], Frederick John Robinson[1] a Philip Robinson[3] (vnoučata) |
| Funkce | Leader of the House of Commons (1754–1755) Member of the 7th Parliament of Great Britain Member of the 10th Parliament of Great Britain Member of the 11th Parliament of Great Britain Sekretář státu jižního departmentu … více na Wikidatech |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Thomas Robinson, 1. baron Grantham (Thomas Robinson, 1st Baron Grantham) (24. dubna 1695, Grantham, Anglie – 30. září 1770, Londýn, Anglie) byl britský diplomat, dvořan a státník. Jako dlouholetý vyslanec ve Vídni (1730-1748) měl významnou úlohu ve vývoji diplomatických vztahů Velké Británie a habsburské monarchie první poloviny 18. století. Později zastával funkce v britské vládě a u dvora, mimo jiné byl ministrem vnitra (1754-1755). S titulem barona byl od roku 1761 členem Sněmovny lordů. Jeho potomci v několika následujících generacích patřili k významným osobnostem britských dějin. Syn Thomas byl ministrem zahraničí, vnuk Frederick John se stal britským premiérem. Později rod získal titul markýzů z Riponu, potomstvo vymřelo v roce 1923.
Kariéra
Pocházel z původně měšťanské rodiny z Yorku, byl nejmladším z pěti synů yorského starosty a dlouholetého poslance Sira Williama Robinsona (1655-1736). Studoval ve Westminsteru a v Cambridge a od mládí působil v diplomacii. V letech 1723-1729 byl tajemníkem vyslanectví v Paříži a v letech 1728-1729 se jako britský zástupce zúčastnil mezinárodního kongresu v Soissons. Jako stoupenec strany whigů se stal členem Dolní sněmovny (1727-1734), zasedání parlamentu se ale zúčastňoval jen výjimečně. V roce 1730 byl jmenován vyslancem ve Vídni, kde strávil 18 let (1730-1748). V roce 1731 uzavřel ve Vídni smlouvu, jíž Velká Británie uznala pragmatickou sankci, na oplátku se habsburská monarchie zavázala zrušit úspěšnou Ostendskou společnost sídlící v Rakouském Nizozemí. Důležitou úlohu sehrál v době války o rakouské dědictví, kdy se Velká Británie stala spojencem habsburské monarchie. Hned na počátku války se neúspěšně pokoušel vyjednat příměří mezi Rakouskem a Pruskem, poté se zúčastňoval dalších diplomatických jednání. V roce 1741 byl účastníkem korunovace Marie Terezie na uherskou královnu v Bratislavě a v roce 1742 obdržel Řád lázně. Spolu s hrabětem Sandwichem byl v roce 1748 delegátem na mírovém kongresu v Cáchách.
Po ukončení diplomatické mise v Rakousku zastával nižší posty ve vládě a u dvora. Byl lordem komisařem pro obchod a kolonie (1748-1749)[4] a vrchním správcem královského šatníku (Master of the Great Wardrobe, 1749-1755)[pozn. 1][5], znovu byl také poslancem Dolní sněmovny (1748-1761) V roce 1750 byl jmenován členem Tajné rady, ve vládě vévody z Newcastle byl krátce ministrem vnitra (1754-1755) a zároveň mluvčím vlády v Dolní sněmovně. V době nepřítomnosti Jiřího II. v Británii byl v roce 1755 také členem místodržitelského sboru. Po rezignaci na funkci ministra vnitra zastával znovu úřad správce královského šatníku (1755-1760). Uplatnil se jako schopný diplomat s trvalou podporou Jiřího II., v parlamentní politice a ve vládních funkcích však příliš neuspěl. S vědomím vlastních nedostatků odmítl v roce 1757 opětovnou nabídku na post ministra vnitra. V roce 1761 získal titul barona odvozený od názvu jeho rodiště a vstoupil do Sněmovny lordů. Členem vlády byl naposledy v kabinetu markýze z Rockinghamu jako generální poštmistr (1765-1766).
Rodina
Jeho manželkou byla od roku 1737 Frances Worsley (1716-1750), měli spolu tři děti, všechny se narodily ve Vídni. Pokračovatelem rodu byl starší syn Thomas (1738-1786), dlouholetý vyslanec ve Španělsku a pozdější ministr zahraničí. Mladší syn Frederick Robinson (1746-1792) působil také v diplomacii a později byl členem Dolní sněmovny. Dcera Theresa (1744-1775) se provdala za poslance Johna Parkera, pozdějšího 1. barona Boringdona (1735-1788). Rodovým sídlem byl zámek Newby Park (později Baldersby Park) v hrabství Yorkshire z počátku 18. století.
Thomasovi starší bratři William a John sloužili v armádě, další bratr Sir Tancred Robinson (1685-1754) dosáhl v námořnictvu hodnosti kontradmirála a dvakrát byl starostou v Yorku.
Po Thomasu Robinsonovi bylo pojmenováno městečko Grantham v USA, založené v roce 1761.
Odkazy
Poznámky
- ↑ Vrchní správce královského šatníku (Master of the Great Wardrobe) patřil vedle nejvyššího hofmistra a nejvyššího komořího k významným osobnostem dvora. Funkce byla od roku 1660 prakticky dědičná v rodině Montagu a Thomas Robinson ji převzal v létě 1749 po smrti 2. vévody z Montagu. Osobní královský šatník měl na starost jeho podřízený Master of the Robes, zatímco vrchní správce královského šatníku měl v kompetenci zařizování královských sídel a vybavování mobiliářem diplomatických zastoupení v Londýně a britských ambasád v zahraničí. Thomas Robinson funkci zastával deset let s přestávkou 1754-1755, kdy byl ministrem vnitra. Post musel opustit po smrti Jiřího II. a po něm jej převzal o generaci mladší hrabě Gower
Reference
- ↑ a b c d e Kindred Britain.
- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
- ↑ a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ Seznam komisařů pro obchod a kolonie 1696-1782 na webu British History Online
- ↑ Úřad vrchního správce královského šatníku na webu British History Online
Literatura
- TARABA, Luboš: Sukně proti kalhotám. Válka o rakouské dědictví 1740-1748; Nakladatelství Epocha, Praha, 2019 464 s. ISBN 978-80-7557-176-2
- HOCHMANNOVÁ, Jana: Britsko-rakouské vztahy v letech 1740-1748 (bakalářská práce); Západočeská univerzita v Plzni, 2015 61 s. dostupné online
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
(c) Gordon Hatton, CC BY-SA 2.0
Queen Mary's School Queen Mary's School aka Baldersby Park, was originally built in the Palladian style in 1721 by a young Scottish architect, Colen Campbell. Amongst its previous owners was George Hudson, the 'Railway King' and one time Lord Mayor of York. The building became a convalescent home for injured soldiers in WW1, was used again by the military in WW2 and became Queen Mary's School for girls in 1985.