Thomas Saleh

Blahoslavený
Thomas Saleh
OFM Cap.
Církevmaronitská katolická
Zasvěcený život
Institutkapucíni
Sliby 
            dočasné2. července 1900
            doživotní2. července 1903
Svěcení
Kněžské svěcení4. prosince 1904
Osobní údaje
Datum narození3. května 1879
Místo narozeníBaabdat
LibanonLibanon Libanon
Křest19. listopadu 1881
Biřmování19. listopadu 1881
Datum úmrtí28. února 1917
Místo úmrtíKahramanmaraş
Osmanská říšeOsmanská říše Osmanská říše
Příčina úmrtítyfus a následky mučení
Svatořečení
Začátek procesu24. března 2006
Beatifikace4. června 2022
klášter sv. Kříže, Bqennaya, Libanon
beatifikoval papež František
Svátek10. června
Uctíván církvemimaronitská katolická církev,
římskokatolická církev a další církve ve společenství se Svatým stolcem
Titul svatéhokněz a mučedník
Atributyřeholní oděv
Patronmisionářů, kazatelů, pronásledovaných křesťanů
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jirays H̱anā S̱āleẖ, OFM Cap., řeholním jménem Thūmā z B'abdāt (3. května 1879, Baabdat – 28. února 1917, Kahramanmaraş) byl libanonský kněz maronitské katolické církve, řeholník řádu kapucínů, jež zemřel během první světové války na následky věznění poté, co odmítl konvertovat k islámu. Katolická církev jej uctívá jako blahoslaveného mučedníka.

Život

Narodil se dne 3. května 1879 v obci Baabdat jako pátý ze šesti dětí, všech chlapců. Dne 19. listopadu 1881 byl pokřtěn a biřmován.

Roku 1895 vstoupil v Konstantinopoli ke kapucínům a zahájil zde svůj noviciát a formaci. Dne 2. července 1899 obdržel řeholní hábit. Dne 2. července 1900 složil své první dočasné řeholní sliby. V té době také pocítil povolání k misiím. Dne 4. prosince 1904 byl poté, co absolvoval ve městě Buca teologické a filosofické studium vysvěcen na kněze. Dne 2. července 1903 složil své doživotní řeholní sliby. Zvolil si řeholní jméno Thūmā z B'abdāt.

Poté byl poslán na misie do Mardinu, kde setkal s kapucínským knězem bl. Leonardem Melkim, který zde působil a se kterým se posléze spřátelil. Ve svém působišti se především proslavil jako kazatel. Navštěvoval také jiná města, jako např. Kharput, kde kromě kázání udílel svátosti zvláště chudým a přijímal nové členy do Třetího řádu svatého Františka. Roku 1910 byl poslán do Diarbékiru, avšak dne 22. prosince 1914 byl z oblasti z politických důvodů spolu s dalšími misionáři vypovězen, načež se uchýlil do Urfy.

Po vypuknutí první světové války došlo v Osmanské říši k vlně genocid a rozšíření pronásledování křesťanů. I přes vědomí nebezpečí dále pokračoval v pastoraci chudých a veřejných kázáních. Poté, co v okolních oblastech vypukly masakry se uchýlil k arménskému knězi, který byl však dne 24. září 1916 zatčen. Po jeho zatčení začal být místní policií více sledován. V červnu 1915 byl zabit jeho přítel Leonard Melki poté, co proti němu byla vznesena křivá obvinění. Dne 4. ledna 1917 pak byl místní policií, zaměřující se proti křesťanům zatčen a uvězněn i on. Ve věznici s ním nebylo dobře zacházeno a po kontaktu s nakaženými vězněnými onemocněl tyfem a jeho zdraví se dále zhoršovalo. Věznitelé se jej snažili přimět, aby konvertoval k islámu, což odmítl. Často byl také mučen, např. ranami šavle, nebo účastí na tzv. pochodech smrti.

Zemřel na následky mučení a své nemoci dne 28. února 1917 v Kahramanmaraşu.

Úcta

Jeho beatifikační proces započal dne 24. března 2006, čímž obdržel titul služebník Boží. Dne 27. října 2020 podepsal papež František dekret o jeho mučednictví.

Blahořečen pak byl spolu se svým společníkem Leonardem Melkim dne 4. června 2022 v klášteře sv. Kříže ve vesnici Bqennaya poblíž Bejrútu. Obřadu předsedal jménem papeže Františka kardinál Marcello Semeraro.

Jeho památka je připomínána 10. června. Bývá zobrazován v řeholním oděvu. Je patronem misionářů, kazatelů a pronásledovaných křesťanů.

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Ottoman Empire (1844–1922).svg
The Ottoman flag and Turkey Republic Flag of 1844–1935. Late Ottoman flag which was made based on the historical documents listed in the Source section. Note that a five-pointed star was rarely used in the crescent-and-star symbol before the 19th century.