Thomas Stafford

Thomas Patten Stafford
Astronaut NASA
Státní příslušnost	Spojené státy
Datum narození	17. září 1930
Místo narození	Weatherford, Oklahoma, USA
Datum úmrtí	18. března 2024 (ve věku 93 let)
Místo úmrtí	Satellite Beach, Florida, USA
Předchozí zaměstnání	Testovací pilot
Hodnost	Generálporučík
Čas ve vesmíru	21d 03h 42m
Kosmonaut od	1962
Mise	Gemini 6A, Gemini 9A, Apollo 10, ASTP
Znaky misí
Kosmonaut do	1979
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Thomas Patten Stafford (17. září 1930 Weatherford, Oklahoma, USA – 18. března 2024, Satellite Beach, Florida, USA) byl americký vojenský letec a astronaut, zapojený v programech Gemini a Apollo.

Život

Škola a výcvik

Po skončení základní školy se rozhodl jít na námořní vojenskou akademii (United States Naval Academy) a stal se námořním letcem. Po čase se objevil na škole zkušebních pilotů na základně Edwards v Kalifornii. Patřil mezi letecká esa, nalétal přes 6200 hodin. Školu absolvoval s výtečným prospěchem a ihned v ní zůstal jako učitel. Napsal pro budoucí letce dvě učebnice mladých pilotů. V roce 1962 byl přijat do druhé skupiny amerických astronautů a o tři roky později se vydal poprvé na oběžnou dráhu Země.

Lety do vesmíru

První let na Gemini 6A absolvoval s Walterem Schirrou. Startovali z mysu Canaveral. Byl to jednodenní let se startovními problémy po orbitě kolem Země, letěli souběžně s Gemini 7, ke které se přiblížili na dva metry. Stafford zde měl funkci druhého pilota. Přistáli v kabině s pomocí padáku na hladině Tichého oceánu.

Za půl roku letěl už jako velitel ze stejného kosmodromu znovu s Gemini 9, tentokrát s kosmonautem E. Cernanem. Na oběžné dráze Země se několikrát setkali s cílovou raketou Atlas ATDA, spojit se pro technickou závadu nemohli, i tak však úkol přípravy na případnou havarijní situaci plánovaného projektu Apollo splnili a po třech dnech přistáli na padácích v Atlantiku.

Potřetí vyletěl opět jako velitel lodě o tři roky později na Apollu 10. Byl to osmidenní let na oběžnou dráhu Měsíce. Trojčlenná posádka ve složení Thomas Stafford, John Young a Eugene Cernan vykonala 31 obletů Měsíce a vyzkoušela všechny fáze budoucího přistání, přiblížila se k povrchu na 13 km, pak se vrátili k Zemi a přistáli na hladině Tichého oceánu.

Čtvrtý, poslední let: Odstartoval už jako brigádní generál 15. července 1975 v kosmické lodi, která zůstala nevyužitá z programu letů na Měsíc Apollo. Startoval s funkcí velitele lodě z mysu Canaveral společně s kosmonauty Brandem a Slaytonem. Tentokrát se jednalo o program EPAS, tedy mezinárodní let Sojuz-Apollo sovětské a americké posádky. Po dvou dnech se loď Apollo 18 připojila k lodi Sojuz 19 s kosmonauty Leonovem a Kubasovem. Trojice amerických kosmonautů přistála po 9 dnech letu na hladině Tichého oceánu.^[1]

• Gemini 6A (15. prosinec 1965 – 16. prosinec 1965)
• Gemini 9 (3. červen 1966 – 6. červen 1966)
• Apollo 10 (18. květen 1969 – 26. květen 1969)
• ASTP Apollo (15. červenec 1975 – 24. červenec 1975)

Život jde dál

Po svém čtvrtém letu v roce 1975 z NASA odešel. Byl zprvu velitelem zkušebního střediska vojenského letectva na Edwardsově základně, odtud odešel do štábu letectva ve Washingtonu. Do důchodu odešel v hodnosti generálporučíka roku 1979.^[2]

Stafford patřil mezi velké příznivce spolupráce kosmonautů USA a SSSR, mezi ruskými kolegy měl mnoho přátel a také do SSSR často jezdil. Mluvil oklahomskou angličtinou, ani žena mu prý často nerozuměla a kamarád kosmonaut Cernan mu dal přezdívku Drmola. V roce 1996 byl členem správní rady holdingu Daventree Ltd, který se propojil s Koženého Harvardskými fondy, aby je společně vytunelovali.^[zdroj?] V roce 1997 byl zapsán v Ohiu do National Aviation Hall of Fame (Národní letecká síň slávy).^[3]

Zemřel 18. března 2024 na Floridě ve věku 93 let.^[4][5]

Zajímavost

Narodil se stejný den jako další americký astronaut, Edgar Mitchell. Oba spolu podstoupili misi Apollo 10.

Odkazy

Reference

Literatura

• PACNER, Karel. Sojuz volá Apollo. Praha: Albatros, 1976. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Thomas Stafford na Wikimedia Commons
• Na webu Space
• Na webu Kosmo
• Fondy Koženého^{[nedostupný zdroj]}