Thurn-Taxisové

Thurn-Taxisové
Země	Rakouské císařství Rakouské císařství, Německo Německo, Itálie Itálie
Mateřská dynastie	Torrianiové (della Torre), Taxisové
Tituly	1512 říšský šlechtický stav 1608 říšský stav svobodných pánů 1624 říšský hraběcí stav 1681 knížecí stav pro Španělské Nizozemí 1695 říšský knížecí stav 1832 rakouské uznání titulu Jasnost
Rok založení	12. století
Poslední vládce	dosud žijící
Větve rodu	Thurn-Valsassina
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Thurn-Taxisové (německy von Thurn und Taxis či francouzsky de la Tour et Taxis, italsky della Torre e Tasso) jsou německý knížecí rod, který pochází ze severní Itálie. Do Čech přišli v první polovině 16. století. V 17. století spojili tehdejší genealogové rod Taxis (it. Tasso) s ve středověku vymřelým italským rodem Torrianiů, protože používali příjmení della Torre (věž). Proto jim bylo přiznáno právo spojit svůj erb s erbem a titulem Thurn-Valsassina.

Historie

První zmínky o rodu se objevují již ve 12. století v okolí severoitalského Bergama. Později se rodina poněmčila.

V 16. století získali právo provozovat poštovnictví, které v některých zemích provozovali až do 19. století.

Thurn-Taxisové provozovali poštovní služby v různých evropských, zejména rakouských, německých a španělských zemích.^[1][2][3]

V roce 1500 císař Maxmilián I. jmenoval Franze von Taxis generálním říšským poštmistrem.^[4] Ten zřídil v roce 1516 první poštovní spoj mezi Vídní a Bruselem. Jeho syn Bernard spravoval pošty v Německu a španělském Nizozemí. V té době povýšili do panského stavu. Hrabě Evžen Alexandr (1652–1714) získal v roce 1681 knížecí titul.^[2]

V 19. století používaly služeb Thurn-Taxisů zejména německé státy, které neměly vlastní poštu a známky. Thurn-Taxisové vydali celkem 54 poštovních známek. V roce 1867 postoupili poštovní výhradu (poštovní regál) Prusku za odstupné 3 miliony tolarů.^[5]

Rod v Českých zemích

Rod Thurn-Valsassina

Jako první do Čech dorazil František Bernard Thurn, který se poprvé oženil s Ludmilou Berkovou z Dubé, která zemřela roku 1558 se dvěma malými dětmi; podruhé se oženil s Barborou Šlikovou, s níž měl čtyři syny. Z nichž nejznámějším se stal Jindřich Matyáš Thurn (1567–1640). Vychovali jej v katolické víře, v dospělosti však přestoupil k protestantskému náboženství. Jako mladý bojoval proti Turkům. V roce 1609 se stal velitelem stavovského vojska. Po pražské defenestraci byl jmenován direktorem a jedním ze dvou vrchních velitelů vojska při českém stavovském povstání. Bojoval v jižních Čechách, porazil císařskou armádu u Vídně. Ovšem nebyl vrchním velitelem vojsk, která bojovala na Bílé hoře. Po porážce povstání odešel do exilu a válčil v dánských a švédských službách. Albrecht z Valdštejna jej zajal v bitvě u Stínavy, ale propustil jej. V roce 1640 Jindřich Matyáš Thurn v emigraci v Livonsku na území dnešního Estonska zemřel.

Rod Thurn-Taxis

V 17. století získali v Čechách nadále žijící Thurnové hraběcí titul a v roce 1681 byl Evžen Alexandr z Thurn-Taxisu povýšen do knížecího stavu.

V 19. století držel Karel Anselm Litomyšl, jeho nevlastní mladší bratr Maxmilián Josef (1769–1831) z řezenské větve rodu v roce 1809 zdědil Loučeň a Dobrovici. Roku 1831 nechal princ Karel Anselm zámek Dobrovice přestavět na největší cukrovar v Čechách. K panstvím přikoupili roku 1869 Mcely a roku 1874 vlastnili také zámek Biskupice. Panství pak držel až do své smrti v roce 1939 Alexandr Thurn-Taxis (uložen do hrobky v Sýčině u Mladé Boleslavi)^[6], jeho manželka Marie, rozená z Hohenlohe-Waldenburgu vedla v Paříži a v Loučeni společenský salón. Panství v držení rodu zůstal až do roku 1945, kdy mu byl majetek zkonfiskován.

Rudolf (1833–1904) po studiích práv obhajoval práva českého národa. S K. J. Erbenem vydával právnický časopis, přispíval do Národních listů a Riegrova naučného slovníku. Založil a stal se prvním předsedou pražského Hlaholu. V 60. letech 19. století podporoval radikální demokratické křídlo v české politice, spolupracoval s J. V. Fričem.^[7] Po roce 1880 působil jako generální prokurátor v bulharském Plovdivu. Ke konci života se vzdal knížecího titulu a odstěhoval se do Troskova u Drážďan, kde žil jako svobodný pán z Troskova. Zemřel na Velehradě,^[8] kde byl na návštěvě své dcery Hedviky.

10. května 1945 byl princ Bedřich v Biskupicích zavražděn „revoluční gardou“ a ostatní příslušníci rodu po roce 1945 odešli z Československa a zbylý majetek rodu v Československu byl v roce 1946 konfiskován.^[zdroj?] Potomci rodu v současné době žijí v cizině.

Po roce 1989

Po sametové revoluci byly vznesené nároky na navrácení zabaveného majetku zamítnuty, neboť členové rodu v době mezi válkami neměli československé státní občanství. Nicméně manželka prince Jana (1908–1959) z loučeňsko-mcelské větve rodu, Marie Julie, získala zpět zámek Dolní Beřkovice, který patřil rodu Lobkoviců, ze kterého pocházela.

• 
  Zámek Loučeň
• 
  Zámek Mcely
• 
  Zámek Biskupice
• 
  Zámek Dolní Beřkovice

Erb

Nosí čtvrcený erb, v němž mají ve dvou stříbrných polích thurnovským mluvící znak (Turm – německy věž) s červenou věží a znak hrabství Valsassina s červeným lvem na zlatém podkladu.

Příbuzenstvo

Spojili se s Lobkovici, Šliky, Berky z Dubé či Fürstenberky.

Význační členové rodu

Taxisové (Tasso)

• Bernardo Tasso (1493–1569), italský básník, otec Torquata Tassa
• Gabriel z Taxisu (* kolem 1480; † 1529), v letech 1505 až 1529 innsbrucký poštmistr
• Kryštof z Taxisu (* kolem 1529; † po 24. březnu 1589), dvorní poštmistr za panování císaře Ferdinanda I.
• Serafín I. z Taxisu (* před 1490; † 1556), poštovní koordinátor, poštmistr v Augšpurku a Rheinhausenu
• Serafín II. z Taxisu (1538–1582), poštmistr v Augšpurku a Rheinhausenu
• Torquato Tasso (1544–1595), italský básník
• Ambrož de Taxis, první pražský poštmistr (1527)^[3][1]

Thurn-Taxisové

• Albert z Thurnu a Taxisu (* 1983), podnikatel a automobilový závodník
• Albert z Thurn-Taxisu (1867–1952), velkostatkář, podnikatel, rytíř Řádu zlatého rouna
• Alexandr Jan z Thurn-Taxisu (1851–1939), podporovatel českých umělců, např. Bedřicha Smetany, Elišky Krásnohorské či Rainera Marii Rilkeho a dalších
• Christa z Thurn-Taxisu (* 1941), někdejší německá předsedkyně Bavorského červeného kříže
• Albert Maria Lamoral z Thurn-Taxisu (1885–1945), syn Maxmiliána Antonína Lamorala
• Alžběta Helena z Thurn-Taxisu (1903–1976), markraběnka míšeňská, vévodkyně saská
• Alžběta z Thurnu a Taxisu (1860–1881) vévodkyně z Braganzy, manželka následníka portugalského trůnu Michala II.
• Alžběta z Thurnu a Taxisu (* 1982), německá novinářka a spisovatelka
• Emerich z Thurn-Taxisu (1820–1900), rakouský generálmajor
• Egon Maxmilián z Thurnu a Taxisu (1832–1892), c. a. k. rakouský podplukovník
• Bedřich Hannibal z Thurnu a Taxisu (1799–1857), rakouský generál jezdectva
• Bedřich Vilém z Thurnu a Taxisu (1805–1825), pruský voják a důstojník
• Emerich z Thurn-Taxisu (1820–1900), c.k. generál jízdy, nejvyšší štolba císařského dvora 1875–1892
• Fritz Thurn-Taxis (* 1950), novinář
• Gustav z Thurnu a Taxisu (1888–1919), princ z Thurnu a Taxisu
• Helena z Thurnu a Taxisu, vévodkyně bavorská (1834–1890)
• Jan Baptista z Thurnu a Taxisu (1706–1762), rakouský biskup a říšský hrabě
• Karel Anselm z Thurn-Taxisu
• Karel Ferdinand z Thurn-Taxisu (* 1952), rakouský hospodář a manažer
• Karel Maxmilián z Thurn-Taxisu (1855–1871)
• Karel Teodor z Thurn-Taxisu (1797–1868), bavorský generál jezdectva
• Lamoral Bedřich z Thurn-Taxisu (1832–1903), rakouský polní maršál
• Luisa z Thurnu a Taxisu (1859–1948)
• Marie Terezie z Thurnu a Taxisu (* 1980), německá podnikatelka
• Marie Alžběta z Thurn-Taxisu (1855–1934), mecenáška, podporovala mj. Rainera Mariu Rilkeho
• Marie Augusta z Thurn-Taxisu (1706–1756), manželka vévody Karla Alexandra Württemberského
• Maxmilián Antonín z Thurn-Taxisu (1831–1867), dědičný princ z Thurnu a Taxisu
• Maxmilián Josef z Thurnu a Taxisu (1769–1831) zakladatel mladší české linie
• Maxmilián Maria z Thurn-Taxisu (1862–1885)
• Pavel z Thurn-Taxisu (1843–1879), adjutant Ludvíka II. Bavorského
• Rafael Rainer z Thurn-Taxisu (1906–1993), sportovní funkcionář, komunální politik
• Sofie Frederika z Thurn-Taxisu (1758–1800), manželka knížete Karola Stanisława Radziwiłła

Odkazy

Reference

Literatura

• HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Thurn-Taxisové, s. 164–165. 

Související články

• Seznam českých šlechtických rodů

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Thurn-Taxisové na Wikimedia Commons
• Genealogie rodu Thurn-Taxisů
• Česká větev Thurn-Taxisů (anglicky)