Tchien-wen-1

Tchien-wen-1
Pojmenováno poOtázky k nebesům
COSPAR2020-049A
Katalogové číslo45935
Start23. července 2020
KosmodromKosmodrom Wen-čchang
Nosná raketaDlouhý pochod 5
Stav objektuaktivní
Přistání14. května 2021
ProvozovatelČínská národní vesmírná agentura
VýrobceČínská národní vesmírná agentura
Programprogram Tchien-wen
Hmotnost5000 kg (orbiter: 3175 kg, lander: 240 kg)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tchien-wen-1 (čínsky pchin-jinem Tiān​wèn, znaky zjednodušené 天问) je čínská meziplanetární mise Čínské národní vesmírné agentury (CNSA), která doputovala k Marsu. Skládá se z orbiteru a landeru. Lander byl pojmenován Ču-žung (Zhurong). Jde o první čínskou misi k Marsu a Čína je 3. státem, který úspěšně dostal svůj výtvor na povrch Marsu.

10. února 2021 dosáhla sonda orbity Marsu a zahájila svou činnost. V květnu 2021 byl zahájen sestup landeru na povrch Marsu. Lander úspěšně přistál v sobotu 15. května. Orbiter krouží ve výšce 265 kilometrů nad povrchem a snímkuje povrch kamerou s vysokým rozlišením (0,5 metr na pixel).[1][2]

Průběh mise

23. července 2020 vystartovala raketa Dlouhý Pochod 5 z kosmodromu Wen-čchang.[3]

K Marsu dorazila sonda 10. února 2021 těsně před 20:00 pekingského času. Dosáhla oběžné dráhy ve výšce 400 kilometrů nad povrchem Marsu. Poté zahájila postupný sestup až na finální výšku 265 kilometrů nad povrchem Marsu.

Schéma orbiteru Tianwen-1.

14. května 2021 přistál lander, nesoucí rover pojmenovaný Ču-žung (Zhurong) na povrchu Marsu. Lander přistál na planině Utopia Planitia, kde přistál již v roce 1976 přistávací modul Viking 2.[4][5]

22. května 2021, 02:40 UTC. Ču-žung (Zhurong) úspěšně sjel z přistávacího landeru na povrch Marsu.[6]

11. června 2021, CNSA vydala první soubor vědeckých fotografií z povrchu Marsu, včetně panoramatických snímků pořízených roverem Ču-žung (Zhurong).[7]

Tianwen-1 při startu.

Technologie

Sonda disponuje supermoderní kamerou s vysokým rozlišením, na jejíchž záběrech lze nalézt i tenkou a velice řídkou marsovskou atmosféru.[8] Lander bude odebírat vzorky hornin. Vypuštění roveru je podobné jako u jiných amerických landerů.[9] Hlavním zařízením na roveru je SPR. Tento přístroj má za úkol skenovat zemi do hloubky 10 až 100 metrů.[10]

Cíle

Cílem mise je zkoumat informace o množství a zásobách podzemní vody na Marsu. Dále také bude hledat stopy po případném životě, který na Marsu mohl nebo může existovat.[8][11]

Název

Název Tchien-wen, „pátrání po nebeské pravdě“, je odvozen od stejnojmenné poémy starověkého básníka Čchü Jüana,[11] v níž básník klade Nebesům otázky týkající se čínské mytologie a náboženství.

Lander byl pojmenován Ču-žung (Zhurong). Zhurong je pojmenován podle čínské bájné postavy, obvykle spojované s ohněm a světlem, protože Mars je v Číně (čínštině) i v dalších východoasijských zemích nazýván "Planetou ohně". Jméno bylo vybráno na základě online hlasování v období od 20. ledna 2021 do 28. února 2021, kdy se Zhurong umístil první s 504 466 hlasy.[12]

Reference

  1. ↑ China’s first Mars spacecraft undergoing integration for 2020 launch. SpaceNews [online]. 2019-05-29 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  2. ↑ NASA’s China exclusion could mean missed opportunity for Mars InSight. SpaceNews [online]. 2021-02-17 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  3. ↑ Tianwen-1 launches for Mars, marking dawn of Chinese interplanetary exploration. SpaceNews [online]. 2020-07-23 [cit. 2021-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-10. (anglicky) 
  4. ↑ China's Tianwen-1 enters orbit around Mars. SpaceNews [online]. 2021-02-10 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ China's Zhurong Mars rover lands safely in Utopia Planitia. SpaceNews [online]. 2021-05-15 [cit. 2021-09-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ BEIJING, Associated Press in. China’s Mars rover drives across planet a week after landing. the Guardian [online]. 2021-05-22 [cit. 2021-09-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ 天问一号探测器着陆火星首批科学影像图揭幕. www.cnsa.gov.cn [online]. [cit. 2021-09-20]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b ČERNÝ, Jiří. Mise Tianwen-1 úspěšně pokračuje: Podívejte se na fascinující video Marsu pořízené čínskou sondou. VTM.cz [online]. [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. 
  9. ↑ China Mars mission: Tianwen-1 spacecraft enters into orbit. BBC News. 2021-02-10. Dostupné online [cit. 2021-02-24]. (anglicky) 
  10. ↑ ZHOU, B.; SHEN, S. X.; JI, Y. C. The subsurface penetrating radar on the rover of China's Mars 2020 mission. In: 2016 16th International Conference on Ground Penetrating Radar (GPR). [s.l.]: [s.n.], 2016-06. Dostupné online. DOI 10.1109/ICGPR.2016.7572700. S. 1–4.
  11. ↑ a b China's Mars craft enters parking orbit before landing rover. AP NEWS [online]. 2021-02-24 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. 
  12. ↑ China's first Mars rover named Zhurong - Xinhua | English.news.cn. www.xinhuanet.com [online]. [cit. 2021-09-20]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Local-time.svg
Autor: Xander, Licence: CC BY-SA 2.5
globe + clock icon
Tianwen-1 launch 01.jpg
(c) China News Service, CC BY 3.0
Space probe of Tianwen-1 Mission was launching by Long March 5 Y4 carrier rocket
Tianwen-1 schematic.png
Autor: Kaynouky, Licence: CC BY-SA 4.0
A captioned schematic of the Chinese Martian probe Tianwen-1. Scientific instruments and solar panels are deployed, the capsule is still attached to the orbiter. A human figure of 1.8 meters gives the scale.
Mars Global Remote Sensing Orbiter and Small Rover at IAC Bremen 2018 02.jpg
Autor: Pablo de León, Licence: CC BY-SA 3.0
Mockup of the Mars Global Remote Sensing Orbiter and Small Rover at the 69th International Astronautical Congress 2018 at Bremen