Tibor Jankovics
| Tibor Jankovics Tibor Jankovič Tibor Jankowics | |
|---|---|
| Osobní informace | |
| Datum narození | 20. září 1960 (62 let) |
| Místo narození | Komárno  Československo |
| Stát | Československo |
| Sportovní informace | |
| Klub | TJ Slávia ODPM Komárno (dom. klub) TJ Kovomier Fiľakovo (klub voj. služb. 78-80) TJ Sklo Union Teplice (klub 81-82) TJ Baník Ostrava (klub 83-84) Dukla Trenčín (klub od 85) TJ ŠM Gabčíkovo (klub 90') |
| Trenéři | Kamil Odehnal (Baník) Jaroslav Meduna (Dukla) Vítězslav Mácha (repr. 82-84) Miroslav Janota (repr. 85-87) Ervín Varga (repr. 87-89) Václav Schneiner st. (repr. 90-92) |
| Kategorie | lehká váha |
| Zápasnický styl | řecko-římský styl |
| Účast na LOH | 1988 |
| Údaje v infoboxu aktuální k prosinci 2021 | |
Tibor Jankovics (* 20. září 1960 Komárno) je bývalý československý a slovenský zápasník – klasik maďarské národnosti.
Sportovní kariéra
Zápasení se věnoval od 15 let v rodném Komárně v klubu TJ Slávia. Po vojně ve Fiľakovu se přesunul do Česka do Teplic. Teplických klub Sklo Union Teplice reprezentoval v lize od roku 1981 a zároveň se začal specializovat na zápas řecko-římský.[1] Do československé reprezentace klasiků vedené Vítězslavem Máchou se dostal od roku 1982. Startoval v muší váze do 52 kg. Záhy přestoupil do ostravského Baníku, kde měl lepší podmínky pro přípravu. V roce 1984 přišel o start na olympijských hrách v Los Angeles kvůli bojkotu.
Od roku 1985 se vrátil na Slovensko, kde se připravoval v armádním tréninkovém středisku Dukly v Trenčíně pod vedením Jaroslava Meduny. V roce 1988 startoval na olympijských hrách v Soulu pod vedením mladého reprezentačního trenéra Ervína Vargy.[2] V úvodních kolech základní skupiny A se vyhnul velkým jménům. Ve čtvrtém kole měl štěstí na volný los, ve kterém z turnaje vypadl jeho velký soupeř Bulhar Christo Filčev. V pátém kole prohrál před časovým limitem technickou převahou s ruským Sovětem Alexandrem Ignatěnkem. V šestém kole prohrál před časovým limitem technickou převahou s Japoncem Acudžim Mijaharou. Ve skupině A skončil na třetím místě a postoupil do souboje o celkové páté místo proti Poláku Romanu Kierpaczovi. S Polákem prohrál před časovým limitem technickou převahou a obsadil konečné 6. místo.
Od roku 1989 patřil k nejstabilnějším členům československé reprezentace, ale na medaili z velké sportovní akce nedosáhl. Sportovní kariéru ukončil v roce 1992 potom co nebyl nominován na olympijské hry v Barceloně.
Pracuje v zemědělství v rodném Komárně.[3]
Výsledky v zápasu řecko-římském
| Turnaj | 1982 | 1983 | 1984 | 1985 | 1986 | 1987 | 1988 | 1989 | 1990 | 1991 | 1992 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | |
| –52 | –57 | –52 | |||||||||
| Olympijské hry | — | 6. | — | ||||||||
| Mistrovství světa | úč. | 7. | úč. | 5. | 8. | úč. | úč. | — | |||
| Mistrovství Evropy | úč. | úč. | 4. | 4. | 7. | 5. | — | 4. | úč. | úč. | úč. |
Odkazy
Reference
- ↑ noviny Průboj 12.-13.6.1982 str. 5
- ↑ noviny Rudé právo 1.8.1988 str. 6
- ↑ https://vasarnap.com/archivum/komolyan-vettem-a-birkozast
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“