Tichý oceán
Tichý oceán | |
---|---|
![]() | |
Poloha | |
Zeměpisné souřadnice | 0° s. š., 160° z. d. |
Rozměry | |
Rozloha | 165 250 000 km2 |
Objem | 710 000 000 km3 |
Max. hloubka | 10 911 m m |
Prům. hloubka | 4 280 m m |
Ostatní | |
Typ | oceán |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tichý oceán nebo Pacifik (odvozené přídavné jméno tichomořský nebo pacifický) je největší oceán na Zemi. Rozlohou 165,25 milionů km² je větší než všechna pevnina o ploše 148,94 milionů km².[1]
Geografie
Rozprostírá se od Arktidy na severu po Antarktidu na jihu (např. podle Národní zeměpisné společnosti; podle Mezinárodní hydrografické organizace však sahá pouze k jižní 60. rovnoběžce) a ze stran je ohraničen Asií a Austrálií na západě a Severní a Jižní Amerikou na východě.
S celkovou rozlohou 165,25 milionů km²[2] (resp. 155,6 milionů km² při uvažování Jižního oceánu) bez okrajových moří zabírá 46 % (43 %) vodních ploch a 32 % (30,5 %) celkového povrchu Země. V nejširším místě v tropech měří přes 20 000 km, což je přibližně polovina obvodu zeměkoule, od severu k jihu jeho délka přesahuje 16 000 km. Rovník oceán rozděluje na Severní pacifický oceán a Jižní pacifický oceán.
Marianský příkop, při západní části Severního Pacifiku, je s hloubkou 10 994 metrů[3] nejhlubším místem na Zemi. Nachází se v něm asi 25 000 ostrovů (více než ve všech ostatních oceánech dohromady), většina ostrovů je situována na jih od rovníku. Na západě je lemován prstencem činných sopek – Pacifický ohňový kruh. Pro Tichý oceán jsou typická častá zemětřesení, které mají většinou za důsledek tsunami. V letech 1900 – 2004 bylo zaznamenáno přibližně 800 vln, 17 % u pobřeží Japonska.
Původ názvu
Oba názvy vycházejí z plavby portugalského mořeplavce Fernão de Magalhãese, který při své cestě na Filipíny v roce 1520 zažil v jeho vodách klidnou plavbu. V latině se moře nazývá Mare Pacificum, „poklidné moře“, odtud název Pacifický, česky Tichý oceán.
Objev
Pro Evropany objevil Tichý oceán Španěl Vasco Núñez de Balboa (1476–1517), který v roce 1513 překročil Panamskou šíji. Na mapě se Tichý oceán objevil ale již v roce 1507[4], přestože pro to tehdejší kartografové neměli vůbec žádný důkaz.
Okrajové části
Nejdůležitější přístavy

- Acapulco, Mexiko
- Anchorage, Aljaška, USA
- Antofagasta, Chile
- Arica, Chile
- Auckland, Nový Zéland
- Bangkok, Thajsko
- Batangas, Filipíny
- Portoviejo, Ekvádor
- Brisbane, Queensland, Austrálie
- Buenaventura, Kolumbie
- Pusan, Jižní Korea
- Cabo San Lucas, Mexiko
- Callao, Peru
- Cebu City, Filipíny
- Chongjin, Severní Korea
- Ta-lien, Čína
- Ensenada, Mexiko
- Esmeraldas, Ekvádor
- Guayaquil, Ekvádor
- Hongkong, Čína
- Honolulu, Havaj, USA
- Inčchon, Jižní Korea
- Iquique, Chile
- Kao-siung, Tchaj-wan
- Kitimat, Britská Kolumbie, Kanada
- Keelung, Tchaj-wan
- Klang, Malajsie
- Kóbe, Japonsko
- Laem Chabang, Thajsko
- Long Beach, Kalifornie, USA
- Los Angeles, Kalifornie, USA
- Manta, Ekvádor
- Manzanillo, Mexiko
- Mazatlan, Mexiko
- Melbourne, Victoria, Austrálie
- Manila, Filipíny
- Nampo, Severní Korea
- Newcastle, Nový Jižní Wales, Austrálie
- Oakland, Kalifornie, USA
- Ciudad de Panamá, Panama
- Portland, USA
- Prince Rupert, Britská Kolumbie, Kanada
- Puerto Montt, Chile
- Puerto Vallarta, Mexiko
- Čching-tao, Čína
- San Antonio, Chile
- San Diego, Kalifornie, USA
- San Francisco, Kalifornie, USA
- Sapporo, Japonsko
- Seattle, Washington, USA
- Šanghaj, Čína
- Šen-čen, Čína
- Singapur
- Songkhla, Thajsko
- Sydney, Nový Jižní Wales, Austrálie
- Tacoma, Washington, USA
- Tchaj-čung, Tchaj-wan
- Talcahuano, Chile
- Tchien-ťin, Čína
- Tijuana, Mexico
- Valparaíso, Chile
- Vancouver, Britská Kolumbie, Kanada
- Victoria, Britská Kolumbie, Kanada
- Vladivostok, Rusko
- Sia-men, Čína
- Jen-tchaj, Čína
- Jokohama, Japonsko
Odkazy
Reference
- ↑ The Pacific Ocean is Larger Than All Land On Earth [online]. brilliantmaps.com, 2016-05-01 [cit. 2016-05-01]. Dostupné online.
- ↑ Ocean. Encyclopædia Britannica
- ↑ Nejhlubší místo na Zemi je 10 994 metrů pod mořem (technet.idnes.cz)
- ↑ Universalis cosmographiae. myloc.gov [online]. [cit. 2019-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-12-11.
Literatura
- Moře a oceány, Editions Atlas 2006
- Světový oceán, Evropa, prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tichý oceán na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Tichý oceán ve Wikislovníku
1100–750 | miliony let zpět | 600–550 | 200 | 0 | ||||||||||||||||||||
Světadíly: | ↗ | Arábie | ||||||||||||||||||||||
↗ | Madagaskar | |||||||||||||||||||||||
↗ | Indie | |||||||||||||||||||||||
↗ | Kongo | ↓ | ↗ | Afrika | → | Afrika | ||||||||||||||||||
↗ | Patagonie | ↓ | ↗ | Sibiř | ↓ | ↗ | Atlantika | → | Jižní Amerika | |||||||||||||||
Atlantika | ↘ | ↗ | Západní Arábie | ↓ | ↗ | Baltika | ↘ | ↗ | Austrálie | |||||||||||||||
Ur | → | Rodinie | → | Východní Gondwana | → | Protogondwana | → | Pannotie | → | Laurentie | → | Euramerika (Laurussie) | → | Pangea | → | Gondwana | → | Antarktida | → | Antarktida | ||||
Arktida | → | Nena | ↗ | ↘ | Západní Gondwana | → | Protolaurasie | ↗ | ↘ | Gondwana | ↗ | ↘ | Laurasie | → | Laurentie | → | Severní Amerika | |||||||
Baltika | ↗ | ↘ | Baltika | ↗ | ↓ | Avalonie | ↘ | Eurasie | ||||||||||||||||
↘ | Laurentie | ↗ | ↓ | Severní Čína | ||||||||||||||||||||
↘ | Sibiř | ↗ | ↓ | Jižní Čína | ||||||||||||||||||||
Oceány: | Mirovia | Prototethys, Paleotethys | Panthalassa | ↘ | Tethys |
Média použitá na této stránce
Pacific Ocean map, tagged in English
Pacific Ocean map, tagged in English
This view of Earth's horizon as the sun sets over the Pacific Ocean was taken by an Expedition 7 crew member onboard the International Space Station (ISS). Anvil tops of thunderclouds are also visible.