Tichá říčka (přírodní památka)

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Tichá říčka
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
vlhké luční porosty s rozesetými žulovými balvany v PP Tichá říčka
vlhké luční porosty s rozesetými žulovými balvany v PP Tichá říčka
Základní informace
Vyhlášení1. února 2008
VyhlásilSpráva CHKO Jizerské hory
Nadm. výška730–740 m n. m.
Rozloha3,97 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresJablonec nad Nisou
UmístěníHrabětice
(k. ú. a obec Janov nad Nisou)
Souřadnice
Tichá říčka
Tichá říčka
Další informace
Kód3388
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Tichá říčka je přírodní památka v okrese Jablonec nad Nisou. Vyhlášena byla v roce 2008 k ochraně pozůstalých fragmentů rašelinišť, rašelinných a mokřadních luk s výskytem několika chráněných druhů rostlin (například z čeledi orchedejí) a živočichů (hlavně druhy ptáků a obojživelníků). Nevedou zde žádné značené turistické cesty.

Přírodní památka se nachází v II. zóně chráněné krajinné oblasti Jizerské hory, v katastrálním území Janov nad Nisou, v obecní části Hrabětice. Území leží na pozvolném svahu hory Královky. [3][4][5]

Lokalita

Přírodní památka Tichá říčka se rozkládá na katastrálním území obce Janov nad Nisou o rozloze 3,97 ha. Má kolem sebe 50 metrů široké ochranné pásmo, které zvětšuje rozlohu na 7 ha. Ze západu areál lemuje silnice vedoucí od Hrabětic k Josefodolské nádrži, na severu ji lemuje samotný potok Tichá říčka, který zastinují stromy blízkého lesa. Na jih nalezneme jen louku s občasnými křovinami a dál pak veřejné parkoviště. Ve východní části památky se vyskytují malé plochy lesa a louky. Celá lokalita se nachází v rozmezí 730-740 m nad mořem, svažuje se ze západu na východ v úpatí hory Královky. Přímo v ochranném pásmu je také zástavba - zahrada s rodinnou chatou. Ve střední části území nalezneme dvě malá rašeliniště a malý lesík. [5][4]

Historie

I přestože se území začalo chránit až 15. ledna 2008, má za sebou pár historických událostí, které výrazněji pozměnily ráz přilehlé krajiny. Od roku 1974 až po celá 80. léta zde byly prováděny meliorační (odvodňovací) procesy. Důvodem těchto akcí byla snaha o usnadnění zemědělské činnosti. Snaha dokázat, že “vhodným” odvodněním zamokřených luk, je lze bez problémů využívat jako pole nebo pro pěstování pícnin. Vedlejším důsledkem modifikace vodního režimu, však byl pokles hladiny spodní vody, tím pádem došlo i k přeměně vegetace a fauny. Vymřel zde například vzácný ďáblík bahenní (Calla palustris). Naštěstí se tyto práce nijak radikálně netýkaly území, kde je dnes vyhlášena přírodní památka a tak zde můžeme nadále obdivovat část zachovalé přírody, jež je na tomto místě původní. [5][6]

Přírodní podmínky

Geologie

Území spadá do Krkonošsko-jesenické soustavy (subprovincie), Krkonošské podsoustavy (oblasti), celku Jizerské hory, podcelku Jizerská hornatina a okrsku Bedřichovská vrchovina. Horninové podloží je značně jednotvárné jako v celém širším okolí, tvořené výrazně porfyrickou, středně zrnitou žulou místy přecházející do granodioritu.

Pedologie

Půda je formována hlavně podnebnými podmínkami - velký úhrn srážek (1200 mm/rok) a nízká průměrná roční teplota (5 °C) nedává půdě velkou šanci na vývoj. Lokalita je celoročně zamokřená, proto jsou zde rozšířeny pseudogleje, které místy přechází až do zrašelinných pseudoglejí.[5]

Hydrologie

Potok Tichá říčka

Územím protéká potok Tichá říčka, jež je pravostranným přítokem Kamenice. V letech 2012-2013 správa CHKO Jizerské hory provedla revitalizaci některých částí toku, které ale nezasahovali přímo do areálu přírodní památky. Upravovaly se zejména ty části, jež předtím prodělaly meliorační úpravy.[5] Lokalita je součástí ochranného pásma vodního zdroje III. stupně.[4]

Vegetace

Klikva bahenní

Nalezneme zde ostřicovo-pcháčové louky čítající mnoho běžných i vzácných druhů. Ze zvláště chráněných druhů flóry vyskytující se na vlhkých místech nutno zmínit klikvu bahenní (Oxycoccus palustris), rosnatku okrouhlolistou (Drosera rotundifolia), prhu arniku (Arnica montana) a z čeledi orchidejí (vstavačovité) prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha) a pětiprstku žežulník (Gymnadenia conopsea). Zejména na jaře můžeme vidět rozkvetlé koberce krásně zbarvených prstnatců.[6][4] Samozřejmě se zde vyskytuje velké množství mechů např. rodu ploník (Polytrichum) nebo rašeliník (Sphagnum).[7]

Fauna

Na rašeliništích a mokřadních loukách lze najít mnoho vodních i suchozemských bezobratlých živočichů, například některé druhy vzácných pestřenek[8], kriticky ohroženou koutuli (Ulomyia plumata)[9], na Červeným seznamu zapsanou parazitickou vosu (Dolichovespula adulterina)[10] nebo druh podřádu šíropasí Amauronematus stenogaster, jež byla právě na této lokalitě nalezena prvně v České republice.[11] Z vodních bezobratlých můžeme jmenovat vzácné druhy pobřežnic, a to pobřežnici Müllerovu (Salda muelleri) a pobřežnici Menschovu (Salda henschii).[12] Ze zástupců obratlovců - obojživelníků zde žije čolek horský (Triturus alpestris) a ještěrka živorodá (Zootoca vivipara). Z ptačí fauny se zde vyskytují nebo hnízdí chráněný bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), hýl rudý (Carpodacus erythrinus), ťuhýk obecný (Lanius collurio) nebo evropsky významný chřástal polní (Crex crex).[4][5]

Ochrana

Předmětem ochrany a důvodem vyhlášení přírodní památky jsou zamokřené a rašelinné louky s několika vzácnými druhy flóry a fauny vypsané výše. Areál je nejméně postiženým místem na rozsáhlém území podél potoka Tichá říčka, kde probíhala meliorace, která ničila přirozeně podmáčené louky a vytvářela tak nepříznivé podmínky pro choulostivé vlhkomilné rostliny. Důležitým nepříznivým faktorem byl pokles hladiny spodní vody. Právě proto je přírodní památka vyhlášena na místě, které je nejméně zasaženo úpravami.[6][4][3]

Management ochrany

Celá lokalita je rozdělena do šesti dílčích ploch podle rostoucí vegetace a potřebují různou formu údržby. Jedná se hlavně o provádění pravidelných sečí v intervalech jednou za dva roky a likvidování náletových dřevin zejména keřových vrb a další ruderální druhy minimálně jednou za 5 let. Do roku 2020 se však doporučuje každoroční kosení vegetace vzhledem k předešlému nevhodnému managementu (nízká frekvence výřezů a sečení). Vysečenou biomasu je následně nutno z přírodní památky odvézt mimo chráněnou plochu. Další hrozbu představuje například třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa). Ta se musí pravidelně kontrolovat, jestli se nechtěně nerozmnožuje. Jedna z ploch je ponechána kompletně bez zásahu, jelikož rašeliniště a okrajové plochy zatím nepotřebují žádné speciální zásahy. Jednorázově se prohlubují stávající tůně nebo se zakládají nové, a to mimo vegetační sezóny kvůli ochraně živočichů.[4]

Turismus

Památka je lehce dostupná, jelikož hned v její blízkosti je vystavěné velké parkoviště a autobusová zastávka. Stojí zde kaplička, ve které je provozováno občerstvení téměř po celý rok. V PP Tichá říčka nevedou žádné turisticky značené trasy a vzhledem k její velikosti ji má návštěvník probádanou během několika minut.

V okolí je široká škála možností výletů a to například rozhledna Slovanka (vzdálená 15 minut pěšky) s výhledem na Jablonec nad Nisou, Liberec a krásná panoramata Jizerských hor. Hned pod vesnicí Hrabětice se rozkládá skiareál Severák, začíná zde několik běžkařských tras a když se vydáme směrem na sever, dojdeme k vodní nádrži Josefův důl.[7]

Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  3. a b Přírodní památky. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [online]. [cit. 2018-11-09]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  4. a b c d e f g VIŠŇÁK, Richard. Plán péče. www.ochranaprirody.cz [online]. 2015. Dostupné online. 
  5. a b c d e f KARPAŠ, Roman. Jizerské hory. O lesích, dřevu a ochraně přírody. 1. vyd. Liberec: RK, 2014. 520 s. ISBN 978-80-87100-26-4. S. 124, 194. 
  6. a b c KARPAŠ, Roman, 2013. Jizerské hory. O rašeliništích, květeně a zvířeně. 1. vyd. Liberec: Roman Karpaš. 440 s. ISBN 978-80-87100-23-3. S. 167–168. 
  7. a b Návštěva areálu, vlastní pozorování
  8. Karpaš 2013, s. 328.
  9. Karpaš 2013, s. 387.
  10. Karpaš 2013, s. 335.
  11. Karpaš 2013, s. 333.
  12. Karpaš 2013, s. 305.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Green pog.svg
Shiny green button/marker widget.
PP Tichá říčka (1).jpg
Autor: MartinVeselka, Licence: CC BY-SA 4.0
PP Tichá říčka v Jizerských horách chrání mokré až rašelinné louky, vlhké pcháčové louky, tužebníková lada, smilkové trávníky a lesní rašeliniště s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.
Hraniční tabule.jpg
Autor: Ruzovyslon, Licence: CC BY-SA 4.0
Hraniční tabule
PP Tichá říčka (26).jpg
Autor: MartinVeselka, Licence: CC BY-SA 4.0
PP Tichá říčka v Jizerských horách chrání mokré až rašelinné louky, vlhké pcháčové louky, tužebníková lada, smilkové trávníky a lesní rašeliniště s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.
Potok Tichá říčka.jpg
Autor: Ruzovyslon, Licence: CC BY-SA 4.0
pohled na potok Tichá říčka
PP Tichá říčka (20).jpg
Autor: MartinVeselka, Licence: CC BY-SA 4.0
PP Tichá říčka v Jizerských horách chrání mokré až rašelinné louky, vlhké pcháčové louky, tužebníková lada, smilkové trávníky a lesní rašeliniště s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.
Mechy z rodů ploník a rašeliník.jpg
Autor: Ruzovyslon, Licence: CC BY-SA 4.0
Mechy z rodů ploník a rašeliník
Klikva bahenní.jpg
Autor: Ruzovyslon, Licence: CC BY-SA 4.0
Klikva bahenní
Natural monument Tichá říčka in winter 2013-2014 (3).JPG
Autor: Chmee2, Licence: CC BY-SA 3.0
Přírodní památka Tichá říčka v okrese Jablonec nad Nisou v zimě 2013/2014, Česko
PP Tichá říčka (7).jpg
Autor: MartinVeselka, Licence: CC BY-SA 4.0
PP Tichá říčka v Jizerských horách chrání mokré až rašelinné louky, vlhké pcháčové louky, tužebníková lada, smilkové trávníky a lesní rašeliniště s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.
PP Tichá říčka (13).jpg
Autor: MartinVeselka, Licence: CC BY-SA 4.0
PP Tichá říčka v Jizerských horách chrání mokré až rašelinné louky, vlhké pcháčové louky, tužebníková lada, smilkové trávníky a lesní rašeliniště s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.