Tim N. Gidal

Tim N. Gidal
Narození18. května 1909
Mnichov
Úmrtí4. října 1996 (ve věku 87 let)
Jeruzalém
Místo pohřbeníHar ha-Menuchot
Povolánífotograf a fotoreportér
OceněníCena Enrique Kablina za životní projekt v oblasti fotografie (1980)
Cena Ericha Salomona
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Tim N. Gidal (18. května 1909, Mnichov4. října 1996, Jeruzalém) byl německo-byl německo-americko-izraelský fotograf, fotoreportér a vysokoškolský pedagog. Je považován za jednoho z průkopníků modernífotožurnalistiky.[1] V Německu byl představitelem moderní fotožurnalistiky v letech 1900–1920 podobně jako Erich Salomon, Martin Munkácsi, Wolfgang Weber, Alfred Eisenstaedt a Felix H. Man.[2]

Životopis

Tim Gidal se narodil jako syn Abrahama a Pauliny (Eibe) Gidalewitschových,[3] kteří se přistěhovali z Ruska, vyrostl v Mnichově v nábožensky liberální rodině, která mu vštípila silný smysl pro židovskou a sionistickou identitu. Po absolvování střední školy v Mnichově studoval historii, dějiny umění a ekonomii na univerzitách v Mnichově, Berlíně a Basileji; od roku 1929 působil také jako fotoreportér. Jeho bratr Georg, novinářský fotograf, který nutně potřeboval náhradu, mu půjčil svůj fotoaparát a dal mu stručný návod.

Jeho první dokument „Servus Kumpel“ o skupině tuláků vyšel v mnichovském Illustrated Press.[4] Spolu s bratrem vznikla reportáž s názvem „Dobrovolná pracovní služba“.[5] Bratři publikovali své snímky kromě jiného v Arbeiter Illustrierte Zeitung, ale přestali spolupracovat poté, co byly jejich fotografie opatřeny titulky, což považovali za manipulativní.[5] V roce 1934 Gidal dokumentoval 13. Mezinárodní psychoanalytický kongres ve švýcarském Lucernu.

Po ukončení studií získal v roce 1935 doktorát na univerzitě v Basileji prací „O vztahu fotoreportáže a tisku“;[6] tam se také zúčastnil semináře s Edgarem Salinem a seznámil se s Marion hraběnkou Dönhoffovou.[7]

Gidal fotografoval primárně fotoaparátem Leica[8], který se díky své šikovnosti obzvláště dobře hodil k nenápadné práci. Používal také vysoce světelné kamery Ermanox a od roku 1930 4 × 4 cm Rollei.[9]

Než musel v roce 1936 kvůli svému židovskému původu emigrovat do Palestiny, navštívil Gidal tuto zemi již dvakrát na delší dobu.[10] V roce 1932 vznikla zpráva „Arabové proti Židům – problém Palestiny“,[11] která je jednou z jeho nejznámějších fotožurnalistických prací. Zároveň tam vznikl jeho dokumentární film „ Erez Israel ve výstavbě“, který si objednal Palestinský filmový úřad Sionistické asociace pro Německo.[12] Objevila se i další jeho díla kromě jiných také v americkém časopise Life, pro který působil i jako redakční poradce, dále v novinách Münchner Illustrierte Presse, Berliner Illustrirte Zeitung, Die Woche a Jüdische Rundschau.

Po emigraci do Palestiny (1936–1938) byl Gidal až do roku 1940 předním fotografem London Picture Post spolu s Felixem H. Manem a Kurtem Hübschmannem. V roce 1938 vyšla jeho první barevná reportáž v pařížské Marie Claire.

Od roku 1942 sloužil v židovské brigádě 8. divize během druhé světové války britské armády jako hlavní tiskový mluvčí; hlásil se ze severní Afriky a Barmy a byl také zraněn na řeckém ostrově Samos. Celkem 62 jeho fotografií se objevilo v oficiálním armádním časopise Parade.[13] V Izraeli na počátku 40. let potkal Sonii Epsteinovou, novinářskou fotografku z Berlína; V roce 1944 se vzali.[14]

V roce 1948 oba emigrovali do Spojených států, kde v roce 1953 obdržel americké občanství. Tim Gidal byl v letech 1955 až 1958 profesorem vizuální komunikace na newyorské The New School for Social Research[15][16][17] jeho manželka učila umění a řemesla v Mount Vernon v New Yorku.

Oba rádi cestovali, navštívili všechny kontinenty světa a vydávali knihy. Psal a ilustroval knihy o fotožurnalistice, zatímco Sonia psala knihy pro děti, z nichž většina byla ilustrována jeho fotografiemi. Tato série knih představila děti z různých zemí slovem i obrazem. Knihy původně nazvané My Village in... byly napsány v letech 1955 až 1970 a byly vydány nakladatelstvím Pantheon Books. Orell Füssli jich v letech 1961 až 1968 také vydal deset v němčině.

Po rozvodu v roce 1970 se Gidal vrátil do Izraele a v roce 1971 se stal lektorem na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. V roce 1980 se oženil s Piou Lis.[18]

V roce 1989 Gidal předal svůj odkaz asi 3 000 fotografických médií Institutu Salomona Ludwiga Steinheima pro německo-židovské dějiny v Duisburgu.[19]

Jeho hrobka je na jeruzalémském hřbitově Har HaMenuchot.

Ceny a ocenění

  • 1980 / 1982: Cena Enrique Kablina za životní projekt v oblasti fotografie
  • 1983: Cena Ericha Salomona

Galerie

Odkazy

Reference

  1. http://biblion.co.uk/books/10151673.html[nedostupný zdroj]
  2. Okruhy otázek pro magisterské zkoušky z dějin fotografie [online]. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Ateliér reklamní fotografie, rev. 2008-02-20 [cit. 2009-02-15]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  3. Sonia and Tim Gidal Papers
  4. Tim N. Gidal: Modern Photojournalism. Origin and Evolution 1910–1933. Collier Books, New York 1973, S. 92.
  5. a b Olaf Kunde: Geschichte des Fotojournalismus GRIN Verlag, München 2007, S. 72ff.
  6. Gidal-Bildarchiv auf der Website des Salomon Ludwig Steinheim-Institutes.
  7. Klaus Harpprecht: Die Gräfin Marion Dönhoff. Eine Biographie. 2. Aufl., Rowohlt, Reinbek bei Hamburg 2008, ISBN 978-3-498-02984-5, S. 158f.
  8. Olaf Kunde: Geschichte des Fotojournalismus GRIN Verlag, München 2007, S. 72ff.
  9. Tim N. Gidal: Modern Photojournalism. Origin and Evolution 1910–1933. Collier Books, New York 1973, S. 92.
  10. Maurice Berger, Joan Rosenbaum: Masterworks of The Jewish Museum. Jewish Museum, Yale University Press, New Heaven 2004, ISBN 0300102925, S. 54. auf Englisch als Erläuterung zu Gidals Fotografie “Night of the Cabbalist” 1935 des Jewish Museums.[nedostupný zdroj]
  11. Olaf Kunde: Geschichte des Fotojournalismus GRIN Verlag, München 2007, S. 72ff.
  12. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Tim N. Gidal: Modern Photojournalism. Origin and Evolution 1910–1933. Collier Books, New York 1973, S. 92.
  14. Sonia and Tim Gidal Papers
  15. Sonia and Tim Gidal Papers
  16. Tim N. Gidal: Modern Photojournalism. Origin and Evolution 1910–1933. Collier Books, New York 1973, S. 92.
  17. Nach dem Eintrag auf der Seite des Salomon Ludwig Steinheim-Institutes war er dort schon seit 1947 Vortragender.
  18. Sonia and Tim Gidal Papers
  19. Gidal-Bildarchiv auf der Website des Salomon Ludwig Steinheim-Institutes.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

יסוד המעלה - עולה מהנוער הגרמני-JNF023717.jpeg
יסוד המעלה - עולה מהנוער הגרמני
מצרים - חיילים בבית הכנסת בקהיר-JNF012396.jpeg
מצרים - חיילים בבית הכנסת בקהיר
כפר גלעדי - מראה העדר-JNF028077.jpeg
כפר גלעדי - מראה העדר
עמק זבולון - משמר הים, קבוצת דייגים על אדמת הקק"ל-JNF029049.jpeg
עמק זבולון - משמר הים, קבוצת דייגים על אדמת הקק"ל
יסוד המעלה - עולה מהנוער הגרמני-JNF023772.jpeg
יסוד המעלה - עולה מהנוער הגרמני
חברי בית-השיטה יוצאים לקצור את העומר-JNF016730.jpeg
חברי בית-השיטה יוצאים לקצור את העומר
כפר גלעדי - אם, בנה וטלה קטן-JNF019878.jpeg
כפר גלעדי - אם, בנה וטלה קטן
עמק יזרעאל - 25 שנה להתישבות בעמק - הזוג דיין ונכדתם - מראשוני נהלל-JNF023765.jpeg
עמק יזרעאל - 25 שנה להתישבות בעמק - הזוג דיין ונכדתם - מראשוני נהלל
כפר אתא - בית החרושת לטקסטיל-JNF018462.jpeg
כפר אתא - בית החרושת לטקסטיל
ירושלים - חגיגת הבאת הביכורים לקק"ל-JNF017936.jpeg
ירושלים - חגיגת הבאת הביכורים לקק"ל
עמק זבולון - בית חרושת ללבנים "סיליקס"-JNF012260.jpeg
עמק זבולון - בית חרושת ללבנים "סיליקס"