Tim Pütz

Tim Pütz
Tim Pütz na French Open 2019
Tim Pütz na French Open 2019
StátNěmeckoNěmecko Německo
Datum narození19. listopadu 1987 (37 let)[1]
Místo narozeníFrankfurt nad Mohanem, Západní Německo[1]
BydlištěUsingen, Německo[1]
Výška185 cm[1]
Hmotnost78 kg[1]
Profesionál od2011[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek3 046 339 USD
Tenisová raketaHEAD
Dvouhra
Poměr zápasů1–2
Tituly0 ATP, 7 ITF
Nejvyšší umístění163. místo (2. února 2015)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2015)
French Open3. kolo kvalifikace (2015)
Wimbledon2. kolo (2014)
US Open1. kolo kvalifikace (2013, 2014)
Čtyřhra
Poměr zápasů200–115
Tituly10 ATP, 15 challengerů, 4 ITF
Nejvyšší umístění7. místo (29. srpna 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2025)
French Openčtvrtfinále (2020, 2021, 2023)
Wimbledonsemifinále (2023)
US Openfinále (2024)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrůvítěz (2024)
Olympijské hryčtvrtfinále (2024)
Smíšená čtyřhra
Tituly1
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2022)
French Openvítěz (2023)
US Open2. kolo (2023)
Týmové soutěže
Davis Cupsemifinále (2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20241221a21. prosince 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tim Pütz (* 19. listopadu 1987 Frankfurt nad Mohanem) je německý profesionální tenista. Na grandslamu zvítězil s Mijou Katovou ve smíšené soutěži French Open 2023. V páru s Kevinem Krawietzem prohrál finále čtyřhry na US Open 2024 a ovládl ATP Finals 2024. Stali se tak první vítěznou dvojicí Turnaje mistrů z Německa. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál deset deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal sedm titulů ve dvouhře a devatenáct ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v únoru 2015 na 163. místě a ve čtyřhře pak v srpnu 2022 na 7. místě. Trénuje ho Dominik Meffert. Připravuje se v Mnichově.[3][1]

V německém daviscupovém týmu debutoval v roce 2017 lisabonskou světovou baráží proti Portugalsku, v níž vyhrál s Janem-Lennardem Struffem pětisetovou čtyřhru. Němci zvítězili 3:2 na zápasy. Do roku 2025 v soutěži nastoupil k devatenácti mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 18–1 ve čtyřhře.[4]

Německo reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu. Ve druhém kole čtyřhryKevinem Krawietzem podlehli Britům Andymu Murraymu a Joeovi Salisburymu. Společně zasáhli i do deblové soutěže pařížských Her XXXIII. olympiády. Z pozice druhých nasazených ve čtvrtfinále nestačili na Tomáše Macháče a Adama Pavláska.

Tenisová kariéra

V prvním kole kvalifikace US Open 2013 mu krajan Julian Reister uštědřil v závěrečné sadě tzv. zlatý set, když v jejím průběhu nevyhrál ani jednu výměnu.[5] Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu Wimbledonu 2014 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na jeho raketě zůstali Slovák Andrej Martin, Belgičan Ruben Bemelmans a Maďar Márton Fucsovics. V úvodním kole wimbledonské dvouhry přehrál Teimuraze Gabašviliho, než skončil na raketě šestnáctého nasazeného Itala Fabia Fogniniho. Podruhé si dvouhru zahrál na Australian Open 2015 opět po zvládnutém kvalifikační soutěži. V melbournském singlu na úvod podlehl Donaldu Youngovi ve čtyřech sadách.[6]

Na Monte-Carlo Masters 2022

Mimo grandslam na okruhu ATP Tour debutoval květnovou čtyřhrou na Geneva Open 2017, do níž obdržel se Švýcarem Johanem Niklesem divokou kartu. Po odstoupení dvou soupeřů odehráli první zápas až v semifinále, v němž nestačili na Kolumbijce Juana Sebastiána CabalaRobertem Farahem. První singlové kvalifikace se zúčastnil již na travnatém Gerry Weber Open 2014 v Halle. Na túře ATP však nikdy neprošel kvalifikačním sítem do hlavní soutěže, když do července 2021 neuspěl ve třinácti kvalifikacích. Premiérové finále si zahrál ve stuttgartském deblu MercedesCupu 2018, kde startoval s krajanem Philippem Petzschnerem. V boji o titul na travnatém turnaji zdolali švédsko-polský pár Robert Lindstedt a Marcin Matkowski po dvousetovém průběhu, když nečelili ani jedné brejkové hrozbě. Bodový zisk mu zajistil posun na nové kariérní maximum, 79. místo žebříčku čtyřhry.[7] Poté ovládl i mnichovský debl BMW Open 2019, v páru s Dánem Frederikem Nielsenem po závěrečném vítězství nad brazilsko-indickým duem Marcelo Demoliner a Divij Šaran.[8]

Do čtvrtfinále grandslamu se probojoval s Nielsenem v deblu French Open 2020. Před branami semifinále však odešli poraženi z třísetové bitvy proti Cabalovi s Farahem. Dvě ze tří sad rozhodl až tiebreak, včetně rozhodujícího dějství v poměru míčů 7:9. V únoru 2021 triumfoval s Monačanem Hugem Nysem na challengeru v italské Bielle. První turnaj na túře ATP spolu odehráli o dva měsíce později na dubnovém Andalucia Open 2021. V květnu již vyhráli dva turnaje ve dvou týdnech, když nejdříve ovládli portugalský Estoril Open 2021[9] a poté Lyon Open 2021.[10] První grandslamovou trofej vybojoval s Japonkou Mijou Katovou ve smíšené čtyřhře French Open 2023. Ve finále zdolali kanadsko-novozélandský pár Bianca Andreescuová a Michael Venus. Pařížský mix ovládl jako třetí německý tenista po Aussemové z roku 1930 a Grönefeldové z roku 2014.[11]

S krajanem Kevinem Krawietzem navázal nepravidelně partnerství v sezóně 2017. První dvě trofeje si odvezli z Hamburg Open 2023 a 2024. Na závěrečném Turnaji mistrů, turínském ATP Finals 2024, postoupili do semifinále po obsazení prvního místa ve skupině. V něm otočili průběh proti Australanům Maxi Purcellovi s Jordanu Thompsonovi, čímž jim oplatili porážku z finále US Open 2024. Ve finále přehráli, stejně jako ve skupinové fázi, salvadorsko-chorvatské turnajové jedničky Marcela Arévala s Matem Pavićem po zvládnutí obou tiebreaků. Již do semifinále prošli jako první německý pár v historii turnaje.[12] Následně se tak stali prvními německými šampiony deblové soutěže Turnaje mistrů, nejníže postavenými od zavedení nasazování v roce 1995 a Pütz i prvním debutantem, jenž ovládl čtyřhru od Koolhofa v roce 2020.[13][14]

Finále na Grand Slamu

Mužská čtyřhra: 1 (0–1)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Finalista2024US OpentvrdýNěmecko Kevin KrawietzAustrálie Max Purcell
Austrálie Jordan Thompson
4–6, 6–7(4–7)

Smíšená čtyřhra: 1 (1–0)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčkasoupeři ve finálevýsledek
Vítěz2023French OpenantukaJaponsko Miju KatováKanada Bianca Andreescuová
Nový Zéland Michael Venus
4–6, 6–4, [10–6]

Finále na Turnaji mistrů

Čtyřhra: 1 (1–0)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek finále
Vítěz2024Turín, Itálietvrdý (h)Německo Kevin KrawietzSalvador Marcelo Arévalo
Chorvatsko Mate Pavić
7–6(7–5), 7–6(8–6)

Finále na okruhu ATP Tour

Čtyřhra: 21 (10–11)

Legenda
Grand Slam (0–1)
Turnaj mistrů (1–0)
ATP Tour Masters 1000 (1–1)
ATP Tour 500 (4–3)
ATP Tour 250 (4–6)
Stavč.datumturnajkategoriepovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Vítěz1.červen 2018Stuttgart, NěmeckoATP 250trávaNěmecko Philipp PetzschnerŠvédsko Robert Lindstedt
Polsko Marcin Matkowski
7–6(7–5), 6–3
Vítěz2.květen 2019Mnichov, NěmeckoATP 250antukaDánsko Frederik NielsenBrazílie Marcelo Demoliner
Indie Divij Šaran
6–4, 6–2
Vítěz3.květen 2021Estoril, PortugalskoATP 250antukaMonako Hugo NysSpojené království Luke Bambridge
Spojené království Dominic Inglot
7–5, 3–6, [10–3]
Vítěz4.květen 2021Lyon, FrancieATP 250antukaMonako Hugo NysFrancie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
6–4, 5–7, [10–8]
Vítěz5.18. července 2021Hamburk, NěmeckoATP 500antukaNový Zéland Michael VenusNěmecko Kevin Krawietz
Rumunsko Horia Tecău
6–3, 6–7(3–7), [10–8]
Vítěz6.7. listopadu 2021Paříž, FrancieATP 1000tvrdý (h)Nový Zéland Michael VenusFrancie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
6–3, 6–7(4–7), [11–9]
Finalista1.13. února 2022Rotterdam, NizozemskoATP 500tvrdý (h)Jižní Afrika Lloyd HarrisNizozemsko Robin Haase
Nizozemsko Matwé Middelkoop
6–4, 6–7(5–7), [5–10]
Vítěz7.26. února 2022Dubaj, Spojené arabské emirátyATP 500tvrdýNový Zéland Michael VenusChorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Mate Pavić
6–3, 6–7(5–7), [16–14]
Finalista2.12. června 2022Stuttgart, NěmeckoATP 250trávaNový Zéland Michael VenusPolsko Hubert Hurkacz
Chorvatsko Mate Pavić
6–7(3–7), 6–7(5–7)
Finalista3.19. června 2022Halle, NěmeckoATP 500trávaNový Zéland Michael VenusŠpanělsko Marcel Granollers
Argentina Horacio Zeballos
4–6, 7–6(7–5), [12–14]
Finalista4.31. července 2022Kitzbühel, RakouskoATP 250antukaNový Zéland Michael VenusŠpanělsko Pedro Martínez
Itálie Lorenzo Sonego
7–5, 4–6, [8–10]
Finalista5.21. srpna 2022Cincinnati, Spojené státyATP 1000tvrdýNový Zéland Michael VenusUSA Rajeev Ram
Spojené království Joe Salisbury
6–7(4–7), 6–7(5–7)
Finalista6.23. dubna 2023Mnichov, NěmeckoATP 250antukaNěmecko Kevin KrawietzRakousko Alexander Erler
Rakousko Lucas Miedler
3–6, 4–6
Finalista7.červen 2023Stuttgart, NěmeckoATP 250trávaNěmecko Kevin KrawietzChorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Mate Pavić
6–7(2–7), 3–6
Vítěz8.červenec 2023Hamburk, Německo (2)ATP 500antukaNěmecko Kevin KrawietzBelgie Sander Gillé
Belgie Joran Vliegen
7–6(7–4), 6–3
Finalista8.leden 2024Brisbane, AustrálieATP 250tvrdýNěmecko Kevin KrawietzSpojené království Lloyd Glasspool
Nizozemsko Jean-Julien Rojer
6–7(3–7), 7–5, [10–12]
Finalista9.červen 2024Halle, NěmeckoATP 500trávaNěmecko Kevin KrawietzItálie Simone Bolelli
Itálie Andrea Vavassori
6–7(3–7), 6–7(5–7)
Vítěz9.červenec 2024Hamburk, Německo (3)ATP 500antukaNěmecko Kevin KrawietzFrancie Fabien Reboul
Francie Édouard Roger-Vasselin
7–6(10–8), 6–2
Finalista10.září 2024US Open, New York, Spojené státyGrand SlamtvrdýNěmecko Kevin KrawietzAustrálie Max Purcell
Austrálie Jordan Thompson
4–6, 6–7(4–7)
Vítěz10.listopad 2024Turín, ItálieTurnaj mistrůtvrdý (h)Německo Kevin KrawietzSalvador Marcelo Arévalo
Chorvatsko Mate Pavić
7–6(7–5), 7–6(8–6)
Finalista11.leden 2025Adelaide, AustrálieATP 250tvrdýNěmecko Kevin KrawietzItálie Simone Bolelli
Itálie Andrea Vavassori
6–4, 6–7(4–7), [9–11]

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF

Legenda
Challengery (0 D; 15 Č)
ITF (7 D; 4 Č)

Dvouhra (7 titulů)

Č.datumturnajpovrchporažený finalistavýsledek
1.říjen 2011Leimen, Německotvrdý (h)Francie Pierre-Hugues Herbert6–3, 6–3
2.září 2012Sarreguemine, Franciekoberec (h)Francie Elie Rousset7–5, 6–2
3.leden 2013Bagnoles, Francieantuka (h)Maďarsko Márton Fucsovics6–0, 4–1skreč
4.březen 2013Gatineau, Kanadatvrdý (h)USA Austin Krajicek6–2, 6–4
5.červen 2013Essen, NěmeckoantukaNěmecko Steven Moneke6–2, 7–5
6.září 2013Forbach, Franciekoberec (h)Německo Oscar Otte6–2, 6–2
7.srpen 2017Neuchatel, ŠvýcarskoantukaJaponsko Hirojasu Ehara6–2, 6–2

Čtyřhra (19 titulů)

Č.datumturnajpovrchspoluhráčporažení finalistévýsledek
1.září 2011Kempten, NěmeckoantukaNěmecko Steven MonekeNěmecko Andre Wiesler
Německo Marcel Zimmermann
6–2, 6–3
2.srpen 2012Wetzlar, NěmeckoantukaNěmecko Steven MonekeNěmecko Andre Begemann
Mexiko Alejandro Figueroa
6–2, 6–0
3.prosinec 2012Jakarta, IndonésietvrdýNový Zéland Michael VenusSpojené království Brydan Klein
Austrálie Dane Propoggia
7–5, 6–3
4.březen 2013Gatineau, Kanadatvrdý (h)Německo Moritz BaumannUSA Adam El Mihdawy
Kanada Peter Polansky
7–6(7–0), 6–1
1.srpen 2013Liberec, ČeskoantukaAustrálie Rameez JunaidAustrálie Colin Ebelthite
Čínská Tchaj-pej Lee Hsin-han
6–0, 6–2
2.listopad 2013Ortisei, Itálietvrdý (h)Německo Christopher KasNěmecko Benjamin Becker
Itálie Daniele Bracciali
6–2, 7–5
3.duben 2014Saint-Brieuc, Francietvrdý (h)Německo Dominik MeffertNěmecko Philipp Marx
Rusko Victor Baluda
6–4, 6–3
4.květen 2014Heilbronn, NěmeckoantukaNěmecko Andre BegemannNizozemsko Jesse Huta Galung
Austrálie Rameez Junaid
6–3, 6–3
5.únor 2015Vratislav, Polskotvrdý (h)Německo Philipp PetzschnerKanada Frank Dancevic
Polsko Andriej Kapaś
7–6(7–4), 6–3
6.září 2016Sibiu, RumunskoantukaNizozemsko Robin HaaseFrancie Jonathan Eysseric
Francie Tristan Lamasine
6–4, 6–2
7.září 2017Janov, ItálieantukaNěmecko Jan-Lennard StruffArgentina Guido Andreozzi
Uruguay Ariel Behar
7–6(7–5), 7–6(10–8)
8.leden 2018Nouméa, Nová KaledonietvrdýFrancie Hugo NysKolumbie Alejandro González
Španělsko Jaume Munar
6–2, 6–2
9.březen 2018Jokohama, JaponskotvrdýNěmecko Tobias KamkeThajsko Sančai Ratiwatana
Thajsko Sončat Ratiwatana
3–6, 7–5, [12–10]
10.březen 2018Lille, Francietvrdý (h)Francie Hugo NysIndie Džívan Nedunčežijan
Indie Purav Radža
7–6(7–3), 1–6, [10–7]
11.květen 2018Aix-en-Provence, FrancieantukaNěmecko Philipp PetzschnerArgentina Guido Andreozzi
Francie Kenny de Schepper
6–7(3–7), 6–2, [10–8]
12.duben 2019Tunis, TuniskoantukaBelgie Ruben BemelmansArgentina Facundo Argüello
Argentina Guillermo Durán
6–3, 6–1
13.listopad 2019Bratislava, Slovenskotvrdý (h)Dánsko Frederik NielsenČesko Roman Jebavý
Slovensko Igor Zelenay
4–6, 7–6(7–4), [11–9]
14.listopad 2019Helsinky, Finskotvrdý (h)Dánsko Frederik NielsenChorvatsko Tomislav Draganja
Rusko Pavel Kotov
7–6(7–2), 6–0
15.únor 2021Biella, Itálietvrdý (h)Monako Hugo NysSpojené království Lloyd Glasspool
Finsko Harri Heliövaara
7–6(7–4), 6–3

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tim Pütz na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g Tim Pütz na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20241221a21. prosince 2024
  2. Tim Pütz na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20241221a21. prosince 2024
  3. Tim Puetz | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2024-05-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Tim Pütz na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20241221a21. prosince 2024
  5. Zlatý set po třiceti letech. Německý tenista nedovolil soupeři ani bod. iDNES.cz [online]. 2013-08-23 [cit. 2021-06-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-06-06. 
  6. Tim Puetz | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2024-05-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Read & Watch: German Joy: Petzschner/Puetz Win Stuttgart [online]. ATP World Tour, Inc., 2018-06-17 [cit. 2018-06-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Nielsen/Puetz Win Munich On Team Debut [online]. ATP Tour, Inc., 2019-05-05 [cit. 2019-05-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Hugo Nys & Tim Puetz Collect First ATP Tour Team Title In Estoril [online]. ATP Tour, Inc., 2021-05-02 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Nys/Puetz Win Lyon Crown Over Herbert/Mahut [online]. ATP Tour, Inc., 2021-05-23 [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Kato & Puetz Clinch Roland Garros Mixed Doubles Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-06-08 [cit. 2023-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Bolelli Vavassori Krawietz Puetz Nitto ATP Finals 2024 Wednesday. www.nittoatpfinals.com [online]. Nitto ATP Finals, 2024-11-14 [cit. 2024-11-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Kevin Krawietz/ Tim Puetz make German history with Turin triumph. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-11-17 [cit. 2024-11-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. MEDIA NOTES | DAY 8 – SUNDAY 17 NOVEMBER 2024 [PDF]. ATP Tour, Inc., 2024-11-17 [cit. 2024-11-18]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Žebříček ATPŽebříček WTA
Mužská dvouhra20250127a27. ledna 2025
Poř.tenistabodyposun
1.Itálie Jannik Sinner (ITA)11 830
2.Německo Alexander Zverev (GER)8 135
3.Španělsko Carlos Alcaraz (ESP)7 010
4.USA Taylor Fritz (USA)5 050
5.Norsko Casper Ruud (NOR)4 160 1
6.Srbsko Novak Djoković (SRB)3 900 1
7.  Daniil Medveděv3 780 2
8.Austrálie Alex de Minaur (AUS)3 735
9.USA Tommy Paul (USA)3 495 2
10.  Andrej Rubljov3 130 1
Ženská dvouhra20250127a27. ledna 2025
Poř.tenistkabodyposun
1.  Aryna Sabalenková8 956
2.Polsko Iga Świąteková (POL)8 770
3.USA Coco Gauffová (USA)6 538
4.Itálie Jasmine Paoliniová (ITA)5 289
5.Kazachstán Jelena Rybakinová (KAZ)4 893 2
6.USA Jessica Pegulaová (USA)4 861
7.USA Madison Keysová (USA)4 680 7
8.Čína Čeng Čchin-wen (CHN)4 095 3
9.USA Emma Navarrová (USA)3 709 1
10.Španělsko Paula Badosová (ESP)3 608 2
Mužská čtyřhra20250127a27. ledna 2025
Poř.tenistabodyposun
1.Salvador Marcelo Arévalo (ESA)7 530
Chorvatsko Mate Pavić (CRO)7 530
3.Spojené království Henry Patten (GBR)7 075 10
4.Finsko Harri Heliövaara (FIN)7 055 10
5.Austrálie Jordan Thompson (AUS)6 475 2
6.Německo Kevin Krawietz (GER)6 240 3
7.Španělsko Marcel Granollers (ESP)6 170 3
Argentina Horacio Zeballos (ARG)6 170 3
9.Německo Tim Pütz (GER)6 150 1
10.Itálie Simone Bolelli (ITA)5 990 4
Ženská čtyřhra20250127a27. ledna 2025
Poř.tenistkabodyposun
1.Česko Kateřina Siniaková (CZE)10 750
2.Nový Zéland Erin Routliffeová (NZL)8 165
3.USA Taylor Townsendová (USA)7 378 2
4.Kanada Gabriela Dabrowská (CAN)6 805 1
5.Lotyšsko Jeļena Ostapenková (LAT)5 360 3
6.Itálie Sara Erraniová (ITA)5 196 3
7.Itálie Jasmine Paoliniová (ITA)5 125 3
8.Čínská Tchaj-pej Sie Šu-wej (TPE)4 806 2
9.USA Desirae Krawczyková (USA)4 726 2
10.Ukrajina Ljudmyla Kičenoková (UKR)4 725 6

Média použitá na této stránce

Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Croatia.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Chinese Taipei for Olympic Games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Thailand.svg
The national flag of Kingdom of Thailand; there are total of 3 colours:
  • Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
  • White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
  • Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Finland.svg
Finská vlajka