Tim Pütz
Tim Pütz | |
---|---|
![]() Tim Pütz na French Open 2019 | |
Stát | ![]() |
Datum narození | 19. listopadu 1987 (37 let)[1] |
Místo narození | Frankfurt nad Mohanem, Západní Německo[1] |
Bydliště | Usingen, Německo[1] |
Výška | 185 cm[1] |
Hmotnost | 78 kg[1] |
Profesionál od | 2011[1] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 3 046 339 USD |
Tenisová raketa | HEAD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 1–2 |
Tituly | 0 ATP, 7 ITF |
Nejvyšší umístění | 163. místo (2. února 2015) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo (2015) |
French Open | 3. kolo kvalifikace (2015) |
Wimbledon | 2. kolo (2014) |
US Open | 1. kolo kvalifikace (2013, 2014) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 200–115 |
Tituly | 10 ATP, 15 challengerů, 4 ITF |
Nejvyšší umístění | 7. místo (29. srpna 2022) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | semifinále (2025) |
French Open | čtvrtfinále (2020, 2021, 2023) |
Wimbledon | semifinále (2023) |
US Open | finále (2024) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Turnaj mistrů | vítěz (2024) |
Olympijské hry | čtvrtfinále (2024) |
Smíšená čtyřhra | |
Tituly | 1 |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2022) |
French Open | vítěz (2023) |
US Open | 2. kolo (2023) |
Týmové soutěže | |
Davis Cup | semifinále (2021) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 21. prosince 2024
Tim Pütz (* 19. listopadu 1987 Frankfurt nad Mohanem) je německý profesionální tenista. Na grandslamu zvítězil s Mijou Katovou ve smíšené soutěži French Open 2023. V páru s Kevinem Krawietzem prohrál finále čtyřhry na US Open 2024 a ovládl ATP Finals 2024. Stali se tak první vítěznou dvojicí Turnaje mistrů z Německa. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál deset deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal sedm titulů ve dvouhře a devatenáct ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v únoru 2015 na 163. místě a ve čtyřhře pak v srpnu 2022 na 7. místě. Trénuje ho Dominik Meffert. Připravuje se v Mnichově.[3][1]
V německém daviscupovém týmu debutoval v roce 2017 lisabonskou světovou baráží proti Portugalsku, v níž vyhrál s Janem-Lennardem Struffem pětisetovou čtyřhru. Němci zvítězili 3:2 na zápasy. Do roku 2025 v soutěži nastoupil k devatenácti mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 18–1 ve čtyřhře.[4]
Německo reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu. Ve druhém kole čtyřhry s Kevinem Krawietzem podlehli Britům Andymu Murraymu a Joeovi Salisburymu. Společně zasáhli i do deblové soutěže pařížských Her XXXIII. olympiády. Z pozice druhých nasazených ve čtvrtfinále nestačili na Tomáše Macháče a Adama Pavláska.
Tenisová kariéra
V prvním kole kvalifikace US Open 2013 mu krajan Julian Reister uštědřil v závěrečné sadě tzv. zlatý set, když v jejím průběhu nevyhrál ani jednu výměnu.[5] Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu Wimbledonu 2014 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na jeho raketě zůstali Slovák Andrej Martin, Belgičan Ruben Bemelmans a Maďar Márton Fucsovics. V úvodním kole wimbledonské dvouhry přehrál Teimuraze Gabašviliho, než skončil na raketě šestnáctého nasazeného Itala Fabia Fogniniho. Podruhé si dvouhru zahrál na Australian Open 2015 opět po zvládnutém kvalifikační soutěži. V melbournském singlu na úvod podlehl Donaldu Youngovi ve čtyřech sadách.[6]

Mimo grandslam na okruhu ATP Tour debutoval květnovou čtyřhrou na Geneva Open 2017, do níž obdržel se Švýcarem Johanem Niklesem divokou kartu. Po odstoupení dvou soupeřů odehráli první zápas až v semifinále, v němž nestačili na Kolumbijce Juana Sebastiána Cabala s Robertem Farahem. První singlové kvalifikace se zúčastnil již na travnatém Gerry Weber Open 2014 v Halle. Na túře ATP však nikdy neprošel kvalifikačním sítem do hlavní soutěže, když do července 2021 neuspěl ve třinácti kvalifikacích. Premiérové finále si zahrál ve stuttgartském deblu MercedesCupu 2018, kde startoval s krajanem Philippem Petzschnerem. V boji o titul na travnatém turnaji zdolali švédsko-polský pár Robert Lindstedt a Marcin Matkowski po dvousetovém průběhu, když nečelili ani jedné brejkové hrozbě. Bodový zisk mu zajistil posun na nové kariérní maximum, 79. místo žebříčku čtyřhry.[7] Poté ovládl i mnichovský debl BMW Open 2019, v páru s Dánem Frederikem Nielsenem po závěrečném vítězství nad brazilsko-indickým duem Marcelo Demoliner a Divij Šaran.[8]
Do čtvrtfinále grandslamu se probojoval s Nielsenem v deblu French Open 2020. Před branami semifinále však odešli poraženi z třísetové bitvy proti Cabalovi s Farahem. Dvě ze tří sad rozhodl až tiebreak, včetně rozhodujícího dějství v poměru míčů 7:9. V únoru 2021 triumfoval s Monačanem Hugem Nysem na challengeru v italské Bielle. První turnaj na túře ATP spolu odehráli o dva měsíce později na dubnovém Andalucia Open 2021. V květnu již vyhráli dva turnaje ve dvou týdnech, když nejdříve ovládli portugalský Estoril Open 2021[9] a poté Lyon Open 2021.[10] První grandslamovou trofej vybojoval s Japonkou Mijou Katovou ve smíšené čtyřhře French Open 2023. Ve finále zdolali kanadsko-novozélandský pár Bianca Andreescuová a Michael Venus. Pařížský mix ovládl jako třetí německý tenista po Aussemové z roku 1930 a Grönefeldové z roku 2014.[11]
S krajanem Kevinem Krawietzem navázal nepravidelně partnerství v sezóně 2017. První dvě trofeje si odvezli z Hamburg Open 2023 a 2024. Na závěrečném Turnaji mistrů, turínském ATP Finals 2024, postoupili do semifinále po obsazení prvního místa ve skupině. V něm otočili průběh proti Australanům Maxi Purcellovi s Jordanu Thompsonovi, čímž jim oplatili porážku z finále US Open 2024. Ve finále přehráli, stejně jako ve skupinové fázi, salvadorsko-chorvatské turnajové jedničky Marcela Arévala s Matem Pavićem po zvládnutí obou tiebreaků. Již do semifinále prošli jako první německý pár v historii turnaje.[12] Následně se tak stali prvními německými šampiony deblové soutěže Turnaje mistrů, nejníže postavenými od zavedení nasazování v roce 1995 a Pütz i prvním debutantem, jenž ovládl čtyřhru od Koolhofa v roce 2020.[13][14]
Finále na Grand Slamu
Mužská čtyřhra: 1 (0–1)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 2024 | US Open | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 4–6, 6–7(4–7) |
Smíšená čtyřhra: 1 (1–0)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 2023 | French Open | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 4–6, 6–4, [10–6] |
Finále na Turnaji mistrů
Čtyřhra: 1 (1–0)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek finále |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 2024 | Turín, Itálie | tvrdý (h) | ![]() | ![]() ![]() | 7–6(7–5), 7–6(8–6) |
Finále na okruhu ATP Tour
Čtyřhra: 21 (10–11)
|
Stav | č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | červen 2018 | Stuttgart, Německo | ATP 250 | tráva | ![]() | ![]() ![]() | 7–6(7–5), 6–3 |
Vítěz | 2. | květen 2019 | Mnichov, Německo | ATP 250 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 6–2 |
Vítěz | 3. | květen 2021 | Estoril, Portugalsko | ATP 250 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 7–5, 3–6, [10–3] |
Vítěz | 4. | květen 2021 | Lyon, Francie | ATP 250 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 5–7, [10–8] |
Vítěz | 5. | 18. července 2021 | Hamburk, Německo | ATP 500 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 6–7(3–7), [10–8] |
Vítěz | 6. | 7. listopadu 2021 | Paříž, Francie | ATP 1000 | tvrdý (h) | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 6–7(4–7), [11–9] |
Finalista | 1. | 13. února 2022 | Rotterdam, Nizozemsko | ATP 500 | tvrdý (h) | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 6–7(5–7), [5–10] |
Vítěz | 7. | 26. února 2022 | Dubaj, Spojené arabské emiráty | ATP 500 | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 6–7(5–7), [16–14] |
Finalista | 2. | 12. června 2022 | Stuttgart, Německo | ATP 250 | tráva | ![]() | ![]() ![]() | 6–7(3–7), 6–7(5–7) |
Finalista | 3. | 19. června 2022 | Halle, Německo | ATP 500 | tráva | ![]() | ![]() ![]() | 4–6, 7–6(7–5), [12–14] |
Finalista | 4. | 31. července 2022 | Kitzbühel, Rakousko | ATP 250 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 7–5, 4–6, [8–10] |
Finalista | 5. | 21. srpna 2022 | Cincinnati, Spojené státy | ATP 1000 | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–7(4–7), 6–7(5–7) |
Finalista | 6. | 23. dubna 2023 | Mnichov, Německo | ATP 250 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 3–6, 4–6 |
Finalista | 7. | červen 2023 | Stuttgart, Německo | ATP 250 | tráva | ![]() | ![]() ![]() | 6–7(2–7), 3–6 |
Vítěz | 8. | červenec 2023 | Hamburk, Německo (2) | ATP 500 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 7–6(7–4), 6–3 |
Finalista | 8. | leden 2024 | Brisbane, Austrálie | ATP 250 | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–7(3–7), 7–5, [10–12] |
Finalista | 9. | červen 2024 | Halle, Německo | ATP 500 | tráva | ![]() | ![]() ![]() | 6–7(3–7), 6–7(5–7) |
Vítěz | 9. | červenec 2024 | Hamburk, Německo (3) | ATP 500 | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 7–6(10–8), 6–2 |
Finalista | 10. | září 2024 | US Open, New York, Spojené státy | Grand Slam | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 4–6, 6–7(4–7) |
Vítěz | 10. | listopad 2024 | Turín, Itálie | Turnaj mistrů | tvrdý (h) | ![]() | ![]() ![]() | 7–6(7–5), 7–6(8–6) |
Finalista | 11. | leden 2025 | Adelaide, Austrálie | ATP 250 | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 6–7(4–7), [9–11] |
Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF
Legenda |
---|
Challengery (0 D; 15 Č) |
ITF (7 D; 4 Č) |
Dvouhra (7 titulů)
Č. | datum | turnaj | povrch | poražený finalista | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
1. | říjen 2011 | Leimen, Německo | tvrdý (h) | ![]() | 6–3, 6–3 |
2. | září 2012 | Sarreguemine, Francie | koberec (h) | ![]() | 7–5, 6–2 |
3. | leden 2013 | Bagnoles, Francie | antuka (h) | ![]() | 6–0, 4–1skreč |
4. | březen 2013 | Gatineau, Kanada | tvrdý (h) | ![]() | 6–2, 6–4 |
5. | červen 2013 | Essen, Německo | antuka | ![]() | 6–2, 7–5 |
6. | září 2013 | Forbach, Francie | koberec (h) | ![]() | 6–2, 6–2 |
7. | srpen 2017 | Neuchatel, Švýcarsko | antuka | ![]() | 6–2, 6–2 |
Čtyřhra (19 titulů)
Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | září 2011 | Kempten, Německo | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–2, 6–3 |
2. | srpen 2012 | Wetzlar, Německo | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–2, 6–0 |
3. | prosinec 2012 | Jakarta, Indonésie | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 7–5, 6–3 |
4. | březen 2013 | Gatineau, Kanada | tvrdý (h) | ![]() | ![]() ![]() | 7–6(7–0), 6–1 |
1. | srpen 2013 | Liberec, Česko | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–0, 6–2 |
2. | listopad 2013 | Ortisei, Itálie | tvrdý (h) | ![]() | ![]() ![]() | 6–2, 7–5 |
3. | duben 2014 | Saint-Brieuc, Francie | tvrdý (h) | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 6–3 |
4. | květen 2014 | Heilbronn, Německo | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 6–3 |
5. | únor 2015 | Vratislav, Polsko | tvrdý (h) | ![]() | ![]() ![]() | 7–6(7–4), 6–3 |
6. | září 2016 | Sibiu, Rumunsko | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–4, 6–2 |
7. | září 2017 | Janov, Itálie | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 7–6(7–5), 7–6(10–8) |
8. | leden 2018 | Nouméa, Nová Kaledonie | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 6–2, 6–2 |
9. | březen 2018 | Jokohama, Japonsko | tvrdý | ![]() | ![]() ![]() | 3–6, 7–5, [12–10] |
10. | březen 2018 | Lille, Francie | tvrdý (h) | ![]() | ![]() ![]() | 7–6(7–3), 1–6, [10–7] |
11. | květen 2018 | Aix-en-Provence, Francie | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–7(3–7), 6–2, [10–8] |
12. | duben 2019 | Tunis, Tunisko | antuka | ![]() | ![]() ![]() | 6–3, 6–1 |
13. | listopad 2019 | Bratislava, Slovensko | tvrdý (h) | ![]() | ![]() ![]() | 4–6, 7–6(7–4), [11–9] |
14. | listopad 2019 | Helsinky, Finsko | tvrdý (h) | ![]() | ![]() ![]() | 7–6(7–2), 6–0 |
15. | únor 2021 | Biella, Itálie | tvrdý (h) | ![]() | ![]() ![]() | 7–6(7–4), 6–3 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tim Pütz na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g Tim Pütz na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 21. prosince 2024
- ↑ Tim Pütz na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 21. prosince 2024
- ↑ Tim Puetz | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2024-05-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Tim Pütz na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 21. prosince 2024
- ↑ Zlatý set po třiceti letech. Německý tenista nedovolil soupeři ani bod. iDNES.cz [online]. 2013-08-23 [cit. 2021-06-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-06-06.
- ↑ Tim Puetz | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2024-05-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Read & Watch: German Joy: Petzschner/Puetz Win Stuttgart [online]. ATP World Tour, Inc., 2018-06-17 [cit. 2018-06-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Nielsen/Puetz Win Munich On Team Debut [online]. ATP Tour, Inc., 2019-05-05 [cit. 2019-05-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hugo Nys & Tim Puetz Collect First ATP Tour Team Title In Estoril [online]. ATP Tour, Inc., 2021-05-02 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Nys/Puetz Win Lyon Crown Over Herbert/Mahut [online]. ATP Tour, Inc., 2021-05-23 [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kato & Puetz Clinch Roland Garros Mixed Doubles Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-06-08 [cit. 2023-06-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Bolelli Vavassori Krawietz Puetz Nitto ATP Finals 2024 Wednesday. www.nittoatpfinals.com [online]. Nitto ATP Finals, 2024-11-14 [cit. 2024-11-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kevin Krawietz/ Tim Puetz make German history with Turin triumph. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-11-17 [cit. 2024-11-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MEDIA NOTES | DAY 8 – SUNDAY 17 NOVEMBER 2024 [PDF]. ATP Tour, Inc., 2024-11-17 [cit. 2024-11-18]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tim Pütz na Wikimedia Commons
- Tim Pütz na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Tim Pütz na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Tim Pütz na stránkách Davis Cupu (anglicky)
- Tim Pütz v databázi Olympedia (anglicky)
- Tim Pütz na Facebooku
- Tim Pütz na Instagramu
Média použitá na této stránce
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
černá | rendered as RGB 0 0 0 |
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
The national flag of Kingdom of Thailand; there are total of 3 colours:
- Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
- White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
- Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Finská vlajka