Temešvár

Temešvár
Timișoara
Temešvár – znak
znak
Temešvár – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška89 m n. m.
Časové pásmoUTC+02:00 (EET)
StátRumunskoRumunsko Rumunsko
ŽupaTimiș
Temešvár
Temešvár
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha130,5 km²
Počet obyvatel250 849 (2021)
Hustota zalidnění1 922,2 obyv./km²
Správa
StarostaDominic Fritz (od 2020)
Oficiální webwww.primariatm.ro
Telefonní předvolba56
PSČ300001–300789
Označení vozidelTM
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Temešvár (rumunsky zvuk Timișoara, maďarsky Temesvár) je rumunské město v západní části země, sídlo župy Timiș, v regionu Banát. V roce 2016 zde žilo 332 983 obyvatel[1] a byl tak po Bukurešti, Jasech a Kluži čtvrtým největším rumunským městem. Je to průmyslové město s rozvinutými službami.

Jméno odvozeno od jména řeky Timiș (maďarsky Temes – [temeš]) a maďarské přípony -vár, znamenající „hrad“.

Historie

Středověk

Poprvé je Temešvár zmíněn v roce 1019 pod různými názvy (Dibiscos, Bisiskos, Tibiskos, Tibiskon, Timbisko), a to v pramenech z doby byzantského císaře Basileia II. Přesto o věrohodnosti těchto zpráv vedou někteří historikové spory a za datum založení města považují až rok 1212. Předpokládá se, že celá oblast byla připojena k Uhrám kolem roku 1010.

V letech 1241–1242 vyplenili Temešvár Mongolové, ve 14. století tu také občas sídlili uherští králové. Po dobytí Turky v červenci 1552, kteří tudy postupovali na sever do Uher, tu bylo zřízeno centrum nového pašalíku.

Novověk

Temešvár v roce 1860

Habsburkové město, stejně jako celý tzv. Temešvárský Banát, dobyli v roce 1716, poté se město rychle rozvíjelo. Město bylo prohlášeno pevností a obklopila je rozsáhlá opevnění, z nichž se dodnes dochoval bastion Marie Terezie. V roce 1857 bylo napojeno na železniční síť a roku 1869 zde začaly jezdit tramvaje tažené koni. 12. listopadu 1884 za zařadilo mezi první evropská města s pouličním osvětlením.

Během první světové války docházelo v Temešváru ke střetům mezi Rumunským a Srbským královstvím. 14. listopadu 1918 město obsadilo srbské vojsko a 3. srpna 1919 nakonec rumunské. Na základě Trianonské smlouvy byl Temešvár 4. června 1920 přičleněn k Rumunsku. Protože byl dosud infrastrukturou napojen na středoevropský region, znamenalo to ekonomickou stagnaci. Za druhé světové války bylo město poškozeno německým bombardováním 31. října 1944.

V letech 1945–1949 byla velká část německého obyvatelstva deportována a byl jí zabavován majetek. Roku 1948 byl znárodněn průmysl. Pod vlivem Maďarského povstání vypukla ve městě v říjnu 1956 protirežimní studentská revolta, při které bylo zatčeno okolo 2 000 studentů.

15. prosince 1989 zde začala revoluce proti režimu Nicolae Ceaușesca. Duchovní Maďarské reformované církve László Tőkés měl být deportován tajnou policií Securitate a v reakci nato obstoupili členové církve jeho dům.[2] Lidé, mezi nimiž byli i Rumuni, se shromáždili na centrálním náměstí Piața Operei. Komunistická vláda nařídila armádě střelbu do lidí. Mnoho důstojníku odmítlo pálit a přidalo se na stranu davu. Securitate však začala do lidí pálit a byla věrná Ceaușescovi až do jeho konce. To byl začátek konce komunistického režimu, který padl o týden později. 20. prosince byl Temešvár prohlášen prvním „svobodným městem“. Celkem během revoluce v Rumunsku zemřelo 1 104 lidí a 3 321 jich bylo zraněno.[3] Dnes oběti připomínají památníky na hlavním náměstí.

Charakter města

Náměstí Sjednocení (Piața Unirii) při východu Slunce

Město je jedním z největších v zemi, je hospodářským i kulturním centrem celé oblasti, jsou zde zastoupena mnohá odvětví průmyslu, hlavně chemie, polygrafie a strojírenství. V roce 1962 tu vznikla univerzita, již delší dobu tu ale existuje mnoho vysokých škol. Temešvár je multikulturní město s vlivnými menšinami hlavně Němců, Maďarů a Srbů, stejně jako Italů, Palestinců a Řeků.

Etnické složení

Osobnosti

Pamětihodnosti

Vítězné náměstí (Piaţa Victoriei) s rumunskou pravoslavnou katedrálou
Katedrála sv. Jiří, náměstí Sjednocení

Partnerská města

Odkazy

Reference

  1. Populaţia României pe localitati la 1 ianuarie 2016 [online]. INSSE, 2016-06-06 [cit. 2018-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-27. (rumunsky) 
  2. Rumuni se ke svobodě brodili krví. Vzpouru začal kněz. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2009-12-15 [cit. 2018-06-13]. Dostupné online. 
  3. Krvavá revoluce v Rumunsku smetla vládu komunismu. ČT24 [online]. 2009-12-15 [cit. 2018-06-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-14. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Red pog.png

Shiny red button/marker widget.

Converted from SVG
Piața Victoriei 2013.jpg
Autor: Hospodarz, Licence: CC BY-SA 3.0
Piaţa Victoriei s rumunskou pravoslavnou katedrálou
Festivalul Florilor TimFloralis.jpg
Autor: Frentescu.adrian, Licence: CC BY-SA 4.0
Piata Victoriei in vremea festivalului florilor TimFloralis
St. George Roman Catholic Dome, Timișoara.jpg
Autor: Jakub Mráček, Licence: CC0
St. George Roman Catholic Dome, Timișoara
ROU TM Timisoara CoA1.png
Coat of Arms of Timisoara adopted by decision of the Local Council on 30.06.2009.
Timisoara - Union Square at sunrise.jpg
Autor: Antonius Plaian from Timisoara, Romania, Licence: CC BY 2.0
Timișoara - Union Square at sunrise
Ro-Timişoara.oga
Romanian pronunciation of Timişoara.
Drapeau de la Savoie.svg
Drapeau de la Savoie. Version à croix fine (épaisseur valant 1/5è de la hauteur du drapeau) arborée à l'hôtel de ville de Chambéry.