Tiny forest

Tiny forest ([ˈtaɪnɪ ˈfɒrɪst], česky lesík) je les v lidmi obydleném prostředí na relativně malé ploše s hustou výsadbou. Jeho smyslem je vytvořit v městské oblasti na malé ploše co nejrozmanitější, rychle rostoucí a soběstačnou zeleň, a zlepšit tak životní prostředí.^[1]

Myšlenku pěstovat malé husté lesy přinesl japonský ekolog Akira Mijawaki a převzal ji indický ekopodnikatel Shubhendu Sharma.^[2] Sharma byl první, kdo vysadil husté městské lesy na menších pozemcích s degradovanou půdou.

Pro lesíky je charakteristická jejich malá půdorysná plocha a zpočátku hustá výsadba (2-7 stromů na metr čtvereční) s velkou druhovou pestrostí. Po stabilizaci by na metr čtvereční mělo být v průměru 0,5-2,5 stromů.^[3] Vysoká hustota rostlin zvyšuje konkurenční tlak v rámci ekosystému. Přirozeného lesního společenství by lesík měl dosáhnout za 25–30 let místo za 200 let, protože se přeskočí fáze trav, keřů a pionýrských stromů.^[1] Lesíky prý rostou desetkrát rychleji, jsou třicetkrát hustší a stokrát rozmanitější než konvenční lesy.^[4] Podle svých zastánců jsou tiny forests jednou z nejúčinnějších metod zalesnění půdy.^[1]

První lesíky byly vysazeny v Asii. V Evropě se tato myšlenka poprvé rozšířila do Nizozemska a Belgie od poloviny roku 2010. První lesík v Německu vznikl v roce 2020 na soukromém pozemku v Uckermarku.^[5] Má 700 m², takže je poměrně velký, a je domovem 33 původních druhů stromů, především javoru, buku, dubu, jasanu a lípy.^[4] Sdružení Citizen Forests, založené ve Šlesvicku-Holštýnsku v roce 2019, také provádí zalesňování podle Mijawakiho.^[6] Mezitím byly výsadby provedeny v několika severoněmeckých městech, nejmenší plocha je kolem 200 metrů čtverečních, největší s asi 3400 metry čtverečními je ve Wedelu. V současné době (rok 2022) existuje na celém světě více než 3000 lesíků.^[1]

Kritici jako nizozemská zahradní architektka Tinka Chabotová ovšem pochybují, že lesíky budou dlouhodobě prosperovat. Nedostatek prostoru by mohl vést ke konkurenci mezi druhy, což by v dlouhodobém horizontu mělo za následek pokles původně velmi vysoké druhové diverzity. Proti tomu se namítá, že k odumírání nízkých keřů a bylin dochází v každém ekosystému. Dokud budou lesíky růst, odumírající stromy budou nahrazovány novými dřevinami. Lesíky nejsou zázračný všelék. Jako jeden z více prvků však mohou pomoci k tomu, aby byla města zelenější, a dlouhodobě tak přitahovala více rostlin a zvířat.^[4]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tiny Forest na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu tiny forest na Wikimedia Commons