Tisá

Tisá
Tisá – pohled z Tiských stěn
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Libouchec
Obec s rozšířenou působností	Ústí nad Labem (správní obvod)
Okres	Ústí nad Labem
Kraj	Ústecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°47′4″ s. š., 14°1′53″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 001 (2023)[1]
Rozloha	11,86 km²[2]
Nadmořská výška	548 m n. m.
PSČ	403 36
Počet domů	283 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	4
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Tisá 205 403 36 Tisá podatelna@tisa.cz
Starosta	Jiří Turek
Oficiální web: www.tisa.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Tisá
Další údaje
Kód obce	568309
Kód části obce	167118
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tisá (německy Tissa) je obec v Ústeckém kraji České republiky, nacházející se v Krušných horách v blízkosti česko-německé státní hranice, asi šest kilometrů západně od Děčína a třináct kilometrů severně od krajského města Ústí nad Labem. Žije v ní přibližně 1 000^[1] obyvatel.

Název

Název vesnice je odvozen pomocí přípony -a(ja) ze slova tis. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Tiesza (1653), Tisa (1654), Tißa (1787) nebo Tyssa (1833).^[4]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1653.^[5]

Předchůdcem Tisé byla ves Šenštein (Schönstein) s tvrzí, která se nacházela na východním úbočí vrchu Tisá. Byla založena Vartenberky během jejich vlastnictví děčínského panství. Za vlastnictví panství rytíři z Bünau zde Günter z Bünau po roce 1554 vystavěl nový dvůr a zámek. Za třicetileté války byl zámek s dvorem a vsí v roce 1631 vypálen a nebyl již obnoven. Novým střediskem osídlení se pak stala osada Tisá.^[6]

Od roku 1783 zde vzniklo postupně dvanáct větších a patnáct menších manufaktur na výrobu kovových knoflíků. K nejznámějším patřily výrobky firmy Tyssa.^[7] Na začátku 20. století si zde výrobou knoflíků vydělávalo nebo přivydělávalo kolem 3000 lidi^[7].

Přírodní poměry

Geologická stavba, reliéf a půdy

Podloží pod většinou zástavby a směrem ke státním hranicím tvoří druhohorní horniny. Na zbytku území jde o ortoruly, granulity a velice pokročilé migmatity.

Z geomorfologického hlediska je Tisá součástí Krušnohorské subprovincie, konkrétně Děčínské vrchoviny a jejího podcelku Děčínské stěny, v jejichž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Sněžnická hornatina.^[8]

Podle taxonomického klasifikačního systému půd (TKSP) se v Tisé vyskytují kambizemě, podzoly a gleje. V jižní části území se jedná o půdní typ kambizem dystrická, na severu o podzol arenický, zatímco v údolích potoků lze nalézt gleje.^[9]

Podnebí a vodstvo

Tisá se dle Quittovy klimatické klasifikace řadí do chladné oblasti CH7 (malý cíp na jihovýchodě náleží do mírně teplé oblasti MT2).^[10] Pro oblast CH7 jsou typická krátká, mírně chladná a vlhká léta. Jara a podzimy jsou dlouhé s velkým podílem srážek, a dlouhé jsou i zimy, během nichž je po značnou část zem pokryta sněhovou pokrývkou.^[11]

Oblast Tisé spadá hydrologicky do povodí řeky Labe. Konkrétně náleží do dílčího povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe, v jehož rámci je součástí povodí vodních útvarů „Petrovická potok/Bahra od pramene po státní hranici“ a „Jílovský potok od pramene po ústí do Labe“. Tisou protéká stejnojmenný potok. Část obce zasahuje do chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Česká křída.

Flora a fauna

Dle biogeografického členění ČR náleží oblast Tisé do hercynské podprovincie, respektive do jejího Děčínského bioregionu. Z botanického hlediska je součástí fytogeografického obvodu mezofytika, kde leží na pomezí Děčínského Sněžníku (46a) a Krušnohorského podhůří vlastního (25a).^[12] Potenciální přirozenou vegetaci tvoří bikové bučiny (Luzelo Fagetum).

Ochrana životního prostředí

Na území obce zasahují celkem tři zvláště chráněná území. Z velkoplošných se jedná o chráněnou krajinnou oblast Labské pískovce. Maloplošné reprezentuje přírodní památka Tiské stěny a přírodní rezervace Rájecká rašeliniště. Z dalších chráněných území se jedná o pět lokalit v rámci soustavy Natura 2000. Konkrétně jde o tři evropsky významné lokality, a to Libouchecké bučiny, Olšový potok a Východní Krušnohoří, a dvě ptačí oblasti v podobě Labských pískovců a Východních Krušných hor. V Rájci kromě toho rostou památné stromy lípy malolisté (Tilia cordata).

V rámci územního systému ekologické stability se na území obce nachází regionální biocentrum, jímž jsou Tiské stěny.

Obyvatelstvo

Počátkem roku 2013 žilo v obci celkem 918 obyvatel, z toho 473 mužů a 445 žen, jejichž průměrný věk činil 39 let.^[13] Podle sčítání sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011, kdy v obci žilo 859 lidí, tvořili největší věkovou skupinu (17 %) obyvatelé ve věku od 30 do 39 let. Děti do 14 let věku představovaly 18,2 % obyvatel, zatímco senioři nad 70 let úhrnem 9,3 %. Z celkem 703 občanů obce starších 15 let je vzdělanostně nejpočetnější skupinou (32,4 %) nejvyšší ukončené vzdělání úplné střední bez maturity. Podíl vysokoškoláků dosahoval 11,9 % a bez vzdělání bylo naopak 0,3 % obyvatel.^[14]

Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 416 ekonomicky aktivních občanů (48,4 ). Dohromady 88,2 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 72,2 % patřilo mezi zaměstnance, 7,4 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 45,6 % občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.^[14]

Během sčítání lidu se 68,2 % obyvatel obce přihlásilo k české národnosti. Zbývající zastoupené národnosti byly německá (0,6 %), polská (0,3 %), slovenská (0,2 %) a moravská (0,1 %). Celých 29,7 % obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.^[14]

Náboženský život

Obec je sídlem římskokatolické farnosti, která spadá pod ústecký vikariát litoměřické diecéze.^[17][18] Na území farnosti se nachází kostel svaté Anny, kde se konají pravidelné bohoslužby vždy první neděli v měsíci.^[19]

Při censu prováděném v roce 2011 se 9,5 % obyvatel Tisé označilo za věřící, z toho 4,3 % se hlásilo k církvi či náboženské obci. Nejvíce obyvatel (2,8 %) se označilo za následovníky římskokatolické církve, okrajově též bylo zastoupeno Pravoslaví, Českobratrská církev evangelická a Církev československá husitská. Plných 48 % uvedlo, že je bez náboženské víry, a 42,4 % lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět.^[14]

Členění obce

Tisá se nečlení na části, ale skládá se ze dvou katastrálních území: Tisé a Ostrova u Tisé. Základními sídelními jednotkami jsou:

• Antonínov
• Ostrov
• Rájec
• Tisá

Infrastruktura

Tisá je vybavena veřejným osvětlením, vodovodem a kanalizací. Chybí plynofikace.^[20] V obci je stanice Horské služby (fungující pouze v létě).

Pamětihodnosti

V Tisé se nachází velké množství přírodních a kulturně-historických památek. Místní kulturně-historické památky reprezentuje dvanáct kulturních památek. Pět z nich je v části Ostrov, čtyři v Rájci a tři ve vlastní Tisé. Patří mezi ně mimo jiné:

• Kostel svaté Anny z roku 1789 stojí ve středu obce. V průčelní východní věži se nachází dva litinové zvony z roku 1922, vyrobené chabařovickými ocelárnami Arnold-Kress, a malý zvon z roku 1859 od Františka Herolda z Litoměřic.
• Vila čp. 349

Osobnosti

• Václav Zítek (1932–2011), operní pěvec

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Galerie Tisá na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tisá na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Tisá v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• LANG, Thomas. Tyssa (Tisá) [online]. boehmisches-erzgebirge.cz [cit. 2014-02-02]. Historické fotografie a pohlednice. Dostupné online. (německy)