Tisamenos

Tisamenos
mykénský, spartanský a argoliský král
Útok Herakleovců na Peloponés
Útok Herakleovců na Peloponés
PohřbenHelike a Sparta
PředchůdceOrestés
NástupceTemenus
PotomciCometes, Tellis, Leontomenes, Sparton a Daimenes
OtecOrestés
MatkaHermioné
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tisamenos nebo Tísamenos nebo Tísamenés (starořecky Τισαμενός) byl v řecké mytologii král Sparty, Mykén a Argu.

Tisamenos byl syn mykénského krále Oresta a Hermiony, dcery spartského krále Menelaa.[1] Menelaos svou dceru Hermionu původně provdal za Achillova syna Neoptolema, ale Orestes Neoptolema zabil a oženil se s Hermionou. Tisamenos měl nevlastního bratra Penthila, jehož jejich otec Orestes měl s Erigonou, dcerou Aigistha.[1] Následník trůnu Tisamenos byl otcem synů, Kometa, Daidamena, Spartóna, Tellida a Leontomenea.[2]

Tisamenos vládl jen tři roky[3], neboť na Peloponésu po tvrdých bojích prapravnoučat Hérakla, Temenos, Kresfontes a Aristodémos po vládě větve potomků Pelopa obnovili vládu Heraklovců.[4] Po dobytí Peloponésu si pak vítězové rozdělili území losem.[5] Temenos dostal Argolis, Kresfontes Messenii, Lakonie připadla dětem Aristodéma - dvojčatům Eurysthenovi a Prokleovi,[6] protože Aristodéma ještě před posledním útokem Dórů zabil blesk.[7]

Příběh posledních chvil Tisamenova života známe ve dvou různých verzích. Podle jedné Tisamenos zemřel v bojích o svou zemi, jakož i jeho spojenci, synové Aigimia, bratři Pamfylos a Dymas.[8] Jiná verze říká, že po dobytí jeho země uprchl do Achaje, kde se nakrátko stal králem.[9] Dle Pausania ho ale Achajci nepřijali a dali se s ním do boje a v bitvě Tisamena zabili. Jeho kosti byly na podnět nejvýznamnějšího orákula starověku od Delfské věštírny později přeneseny do Sparty, kde ho pohřbili.[10]

Dnešní historici dobytí Peloponésu přibližně dvě generace po trojské válce[11] potvrzují. Byl to starořecký kmen Dórů, který kolem roku 1200 před n. l. zničil centra mykénské kultury a původní achájské obyvatelstvo si buď podrobil, nebo vyhnal.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tisamenos (syn Oresta) na slovenské Wikipedii.

  1. a b Pausanias, Periégésis Tes Hellados, 2,18,6.
  2. Pausanias, Periégésis Tes Hellados, 7,6,2.
  3. Velleius Paterculus, Historia Romana, I, 1,4.
  4. Velleius Paterculus, Historia Romana, I, 2.[1]
  5. Apollodoros, Kronika, 2,8,4.
  6. Strabón, Geographica, VIII, 8,389.
  7. Apollodoros, Kronika, 2,8,2.
  8. Apollodoros, Kronika, 2,8,3.
  9. Hyginus Mythographus, fabulae, 124.
  10. Pausanias, Periégésis Tes Hellados, 7,1,7 - 8.
  11. Pausanias, Periégésis Tes Hellados, 4,3,3.

Literatura

  • ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohovia a hrdinovia antických bájí. [s.l.]: Perfekt, 2007. ISBN 80-8046-203-8. (slovenský jazyk) 

Související články

Média použitá na této stránce