Tisk

Tisk je způsob rozmnožování předlohy, při kterém se tisková barva z tiskové formy přenáší tlakem stroje na papír nebo jiný potiskovaný materiál. Rozlišuje se tisk z výšky, z plochy, z hloubky a průtlačný tisk. Nejčastěji používané tiskové techniky jsou flexotisk, ofset a hlubotisk. Tiskem se v novější době rozumí i grafický výstup z počítače na papír nebo jiná média, kde se používají jiné techniky. Viz Počítačová tiskárna.

V přeneseném významu je tisk souhrnné označení pro periodické tiskoviny (periodika), zejména pro noviny a časopisy.

Tisk z výšky

Dřevěný blok pro tisk z výšky

Při tisku z výšky se obarví a tisknou jen vystupující prvky (body) formy, kdežto do prohlubní se barva nedostane.

  • Knihtisk: tisková forma čili sazba, nejčastěji z kovu (liteřina) nebo ze dřeva, je vyrobena jako zrcadlový obraz, který se po nanesení barvy pod tlakem otiskne na papír. Užívá se hlavně pro tisk knih, časopisů a drobných příležitostných tisků. Je to nejstarší tisková technika, je však poměrně pracná a dnes ji nahrazují výkonnější postupy.
  • Flexotisk: pružná tisková forma z gumy nebo umělé hmoty se vyrábí leptáním nebo pomocí laseru, navlékne na tiskací válec a otiskuje. Užívá se hlavně pro potiskování umělých hmot, fólií, lepenky a podobně.
  • Na podobném principu fungují razítka, která se ovšem otiskují ručně.

Tisk z plochy

Litografický kámen a obtisk

Tisknoucí i netisknoucí prvky (body) jsou ve stejné úrovni a liší se od sebe jen fyzikálně-chemickými vlastnostmi povrchu. Při použití mastných tiskařských barev musí být tisknoucí místa oleofilní, čili přijímat barvu a odpuzovat vodu. Netisknoucí místa jsou naopak hydrofilní, čili přijímají vodu a odpuzují barvu. Tisková forma se smáčí vodným roztokem a pak se na ni nanáší (navaluje) tisková barva.

  • Litografie užívá plochou tiskovou formu z jemného vápence, na níž se vytvoří kresba mastnou tuší nebo pastelkou. Zbylá plocha se navlhčí, takže barvu nepřijímá. Litografie se dlouho používala pro tisk obrázků, dnes slouží jako umělecká technika a v upravené podobě při výrobě polovodičů (elektronová litografie).
  • Světlotisk užívá formu se světlocitlivým povrchem. Po osvitu a vyvolání vzniknou místa, která barvu přijímají a tudíž se otisknou. Světlotisk umožňuje velmi kvalitní reprodukci fotografií, deska však vydrží jen několik set otisků.
  • Ofset se od předchozích liší tím, že se jedná o nepřímý tisk: tisková forma se otiskuje na přenosový válec s gumovým potahem, který teprve přenese obraz na papír. Tím odpadá nutnost zrcadlově obrácené formy a forma se méně opotřebovává. Tiskovou formu z plechu nebo umělé hmoty lze upnout na válec a tisknout tak spojitým pohybem. Na přenosový válec lze kromě toho současně přenášet obrazy z několika forem v různých barvách, což usnadňuje přesný soutisk barev. Tento rotační ofset je dnes nejpoužívanější tiskovou technikou, zejména pro barevný tisk, a užívá se od malých rozmnožovacích strojů až po kotoučové stroje - rotačky pro tisk velkých nákladů.

Tisk z hloubky

Tisknoucí prvky jsou pod úrovní prvků netisknoucích. Na tiskovou formu se nanese barva a ve druhém kroku z jejího povrchu setře. Zbylá barva z prohlubní formy se pak tlakem přenese na papír. To ovšem vyžaduje větší tlak než u tisku z výšky.

  • Hlubotisk: tiskové body jsou vyryty nebo vyleptány do povrchu tiskové formy. Nejstarší formou hlubotisku byla mědirytina a ocelorytina, později se formy vytvářely fotografickou cestou a leptáním. V poslední době se hlubotisk opět používá hlavně pro umělecké tisky (lept, suchá jehla).
  • Tamponový tisk či tampotisk: obraz vyleptaný v povrchu formy se přenese na silikonový tampon, z něhož se přenáší na potiskovaný předmět. Užívá se k potisku nerovných ploch výrobků, obalů a podobně.

Průtlačný tisk

Při průtlačném tisku barva prochází tiskovou formou.

  • Sítotisk: formu tvoří jemné síto, v netisknoucích místech vyplněné speciálním lakem. Tisknoucím prvkem je volná plocha síta, na netisknoucích místech barva sítem neprojde. Užívá se k potisku nerovných povrchů i pro tisk malých nákladů obrázků na papír, látky i jiné materiály. Sítotisk je oblíben také proto, že nevyžaduje velké stroje. Sítotisk je jedna z nejstarších tiskových technik. První historické poznatky o sítotisku jsou známé až ze starověké Číny.     

Velkoformátový tisk

Velkoformátový tisk je určen jak pro odbornou veřejnost z oblastí CAD, GIS, reprografie a reklamy, tak i pro širokou veřejnost, která s velkými formáty pracuje, např.:

  • CAD: plány, schémata, výkresy
  • GIS: katastrální mapy, územní plány, inženýrské sítě
  • reprografie: fotografie, obrazy, kartografická díla
  • reklama: postery, prezentační materiály, loga
  • široká veřejnost: plakáty, projekty a studie, přílohy seminárních a diplomových prací 

Tiskové stroje

Ruční tiskařský lis (1811)

Z hlediska mechaniky tiskových strojů se rozlišuje nespojitý či archový tisk jednotlivých listů a spojitý kotoučový tisk, při němž se tiskne na „nekonečný“ pás papíru nebo jiného materiálu. Zatímco archové stroje mají jednodušší konstrukci, hlavní výhoda rotačního (kotoučového) tisku je v daleko větší rychlosti tisku.

Z hlediska vyvozování potřebného tlaku můžeme rozlišit tiskařské stroje, kde se tlak vyvozuje přímočarým pohybem (šroubem, pákou), a stroje, které tlak vyvozují mezi dvěma válci. Vedle rotaček sem patří také satynýrky, užívané pro umělecké hlubotisky (mědirytiny, lepty, suché jehly).

Odkazy

Literatura

  • Kočička – Blažek, Praktická typografie. Brno: Computer, 2004 - 288 s. ISBN 80-7226-385-4
  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Tisk jako reprodukční technika. Sv. 12, str. 1146
  • Antony Griffiths, Prints and Printmaking, British Museum Press, 2nd ed, 1996. (angl). ISBN 0-7141-2608-X
  • James Watrous A Century of American Printmaking. Madison: University of Wisconsin Press, 1984. (angl). ISBN 0-299-09680-7
  • Алексей Парыгин Искусство шелкографии. ХХ век. — СПб, 2010. (rus). ISBN 978-5-7937-0490-8
  • Rémi Blachon La Gravure sur bois au XIXe siècle, l'âge du bois debout, Paris, Les éditions de l'Amateur, 2001. (fra). ISBN 2-85917-332-3
  • VEČEŘA, Pavel. Úvod do dějin tištěných médií. Praha: Grada, 2015. ISBN 978-80-247-4178-9.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Litography negative stone and positive paper.jpg
(c) Chris 73 / Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Two pictures showing the negative lithography stone and the resulting positive print, with an old map of Munich. This is the origin map, with the north tower of the Frauenkirche in the lower corner. All other maps of this series are referenced to this corner. The map also shows the Hofgarten and the Englischer Garten. Due to the nature of the printing process, the negative shows everything in reverse. Picture taken as part of the Lange Nacht der Museen in Munich
Wooden printing block.jpg
Autor: Edinburgh City of Print, Licence: CC BY 2.0

Wooden printing block with engraved surface showing trademark for 'Old Trossach Blend' Highland Whisky, John Grahams and Sons, Glasgow.

Accession Number: hh.4748.18.88

Woodblock printing is a technique used for printing text, images and patterns. The block is prepared by the areas to show 'white' are cut away with a knife, chisel, or sandpaper leaving the characters or image to show in 'black' at the original surface level. The content would of course print "in reverse" or mirror-image, a further complication when text was involved. For colour printing, multiple blocks are used, each for one colour, although overprinting two colours may produce further colours on the print. Multiple colours can be printed by keying the paper to a frame around the woodblocks.

Used at Holmes McDougall, Edinburgh. Holmes McDougall were educational publishers based at 137 - 141 Leith Walk, Edinburgh.

Edinburgh City of Print is a joint project between City of Edinburgh Museums and the Scottish Archive of Print and Publishing History Records (SAPPHIRE). The project aims to catalogue and make accessible the wealth of printing collections held by City of Edinburgh Museums. For more information about the project please visit www.edinburghcityofprint.org