Tiskárna (podnik)

Tiskárna je společnost nebo objekt produkující tištěné výrobky.[pozn. 1]

Tiskárny se rozlišují podle:

  • druhu výrobku (např. tisk deníků, časopisů a knih, potisk obalů, velkoformátový tisk)
  • podle použité technologie (např. hlubotisk, kotoučový ofset, archový ofset).

Hranice jsou nejasné, protože tiskárny často nabízejí několik typů produktů a používají různé tiskové techniky. Samostatným odvětvím jsou tiskárny věnující se 3D tisku. Tiskárny též často zajišťují zpracování produktu před tiskem a po tisku.

Historie

Rotační stroj na tisk novin, konec 19. stol. (repro Ottův slovník naučný 1909)

I když tisk měl své předchůdce především v Číně,[2] za vynálezce knihtisku a zakladatele první tiskárny je oprávněně považován Johannes Gutenberg. Jeho nejstarší tisk je kalendář pro rok 1448. Převratné změny v tisku přineslo až 19. a 20. století (rotační tisk) a od konce 20. století digitalizace textu.

Tiskárny v českých zemích

V českých zemích vznikla nejstarší tiskárna v Plzni v poslední třetině 15. století. Zde také byla vytištěna nejstarší kniha v češtině – Kronika trajánská. Další tiskárna vznikla již v 15. století ve Vimperku. V Praze je první tisk knihy prokázán v roce 1487.[3]

V 16. století byla významná Ivančicko-kralická bratrská tiskárna, především svým vydáním Bible kralické. V Československu byl v období první republiky nejvýznamnějším tiskovým koncernem Melantrich.[4][pozn. 2]

Tiskářský průmysl ve světě

Státem s největším tiskařským průmyslem jsou USA, s velkým odstupem následovány Čínou a Německem.[5]

Specializované tiskárny

Tiskárny cenin

Vysoce specializované společnosti se věnují velmi malému segment trhu se zvýšeným rizikem padělání (např. tisk bankovek, kolků a poštovních známek).

Tiskárny slepeckého písma

Porovnání knihy v běžném a Baillovu písmu

Zvláštním druhem tiskáren jsou tiskárny slepeckého (Braillova) písma. V Česku tento tisk zajišťuje Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana v Praze.

Veřejné tiskárny

Veřejné tiskárny jsou takové, ve kterých zákazník může nechat vytisknout svůj digitálně připravený materiál na dálku, prostřednictvím mobilní aplikace.[6] Na rozdíl od klasických (centralizovaných) tiskárenských podníků se však spíš jedná o decentralizovanou síť jednotlivých počítačových tiskáren. Očekává se též rozvoj veřejných 3D tiskáren.[7]

Odkazy

Poznámky

  1. V češtině se shodný výraz tiskárna používá pro společnost zabývající se tiskem i pro budovu s tiskařskými stroji. Nejčastěji se ale slovem tiskárna míní počítačová tiskárna.[1]
  2. Nakladatelství Melantrich nese jméno po dalším významném českém renesančním nakladateli a tiskaři Jiřím Melantrichovi z Aventina.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Druckerei na německé Wikipedii.

  1. Český jazykový korpus: Tiskárna [online]. [cit. 2022-06-17]. Dostupné online. 
  2. DRYKOVÁ, Zdeňka. Knihtisk aneb počátky ruční sazby: 1. 2 Historičtí předchůdci dnešního knihtisku. České Budějovice, 2019. Diplomová práce. Jihočeská univerzita. Vedoucí práce Lenka Vojtová. s. 15–18. Dostupné online.
  3. Dějiny knihtisku v 15.-16. století. In: Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví Dostupné online. Kapitola Čeští a moravští tiskaři 15. století (Plzeň, Vimperk, Praha).
  4. Média v období první republiky, s. 2 [online]. Národní muzeum [cit. 2022-06-17]. Dostupné online. 
  5. Top 12 Countries With The Biggest Print Industry [online]. Melbourne: Selby's, 2019 [cit. 2022-06-17]. Dostupné online. 
  6. POHL, Ondřej. S Xeroxem můžete tisknout na veřejných tiskárnách i z mobilů a tabletů. Mobilenet.cz [online]. 2014-10-06. 
  7. ŠITNER, Roman. Proč něco vyrábět, když to stačí jen vytisknout na 3D tiskárnách. Svou budoucnost s nimi spojuje i HP. Hospodářské noviny [online]. 2016-11-06. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Braille book.JPG
Autor: Karl-Heinz Wellmann, Licence: CC BY-SA 3.0
German book written in the Braille system and the same book in common letters (to compare the different sizes).
Rotačka 19 století.jpg
Newspapers printing machine, 19th century