Tiské stěny
Přírodní památka Tiské stěny | |
---|---|
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
Vrcholky Tiských stěn | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 10. června 1996 |
Nadm. výška | 530–613 m n. m. |
Rozloha | 99,81 ha[1][2] |
Poloha | |
Stát | Česko |
Okres | Ústí nad Labem |
Umístění | Tisá |
Souřadnice | 50°47′16″ s. š., 14°1′44″ v. d. |
Další informace | |
Kód | 1811 |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tiské stěny jsou pískovcové skalní město a přírodní památka poblíž obce Tisé v okrese Ústí nad Labem. Jsou ojedinělé svou rozlohou i rozličností skalních útvarů. Obec Tisá se nalézá blízko hraničního přechodu Petrovice na česko-saské hranici. Dopravně jde o lehce dostupnou lokalitu, protože poblíž vede dálniční koridor Praha–Drážďany. Oběma částmi skalního města je vedena naučná stezka Tiské stěny.
Lokalizace a popis
Tiské stěny leží v nejzápadnější části Labských pískovců, v blízkosti národního parku České Švýcarsko. Nejvyšší bod Tiských stěn dosahuje nadmořské výšky 613 metrů[3], jednotlivé vrcholky se tyčí do výše 70 metrů.[4] Díky výskytu zajímavých druhů ptáků (poštolky obecné, sokola stěhovavého) i jiných živočichů (plcha velkého) byly Tiské stěny navrženy jako ptačí oblast do soustavy Natura 2000.
Stejně jako celé Labské pískovce, i Tiské stěny vznikly přibližně před 85–100 miliony let[5] v období druhohor na dně moře. Postupně se tu uložilo několik vrstev písčitých usazenin, pískovce vznikly jejich následným zpevněním. Skalní města a skalní věže jsou pak výsledkem erozní činnosti větru, Slunce, stromů a deště. Erozní činnost začala krajinu přetvářet po ústupu moře.
Vedle dalších vlivů je dále nutné připomenout sopečnou činnost, která „rozlámala původně souvislé tabule a kry“, místy byly pískovce zpevněny sopečnými výlevy.[6] Výsledkem dlouhého vývoje je skalní město s nesčetným množstvím spár, puklin, dutin, výklenků, tunelů. Zvětráváním se všechny druhy dutin pomalu rozšiřují a pískovcová hornina je zvolna odplavována.
Ve své knize Chvály Zadní země popsal Miloslav Nevrlý Tiské stěny jako „miniaturní labyrint, krásný jak skalní loutkové divadlo.“[7] Průvodce po Děčínsku doporučuje Tiské stěny jako „ráj turistů i horolezců“ a dodává: „Pokud projdete oba nabízené prohlídkové okruhy, podnítíte svou fantazii při hledání různých skalních útvarů podle zajímavých názvů.“[8]
Do skalního masivu Tiských stěn patří též rozsáhlá pískovcová plošina zvaná "Nad stěnami" (623 m.), ze které jsou výhledy směrem na jihovýchod až jihozápad (na obce Libouchec a Jílové).
Historie
Až do rozkvětu pěší turistiky na konci 18. století byly Tiské stěny opředeny závojem legend, mýtů a pověstí. Místní usedlíci věřili, že (vzhledem k jejich pitoresknosti) skalní útvary jsou výtvory ďábla. Do celé oblasti se proto báli vkročit. Svůj postoj přehodnotili, když do Tiských stěn začali pronikat turisté, a na pískovcovém městu začali záhy vydělávat. Za první návštěvníky Tiských stěn tak můžeme považovat především básníky, šlechtice, malíře či vědce“[9]. Brzy začaly vznikat hostince, turistické stezky. Po jisté době se můžeme setkat i s prvními turistickými průvodci jako je Průvodce po Českém Švýcarsku (Führer durch die Böhmische Schweiz) od Ferdinanda Náhlíka z roku 1864.
O historii Tiských stěn se můžeme dočíst, že některým skalním útvarům přisoudila lidská fantazie – zejména v období romantismu v 19. století – konkrétní podoby a názvy; již v průvodci z roku 1829 byly vyobrazeny skály pojmenované Starosta a Doktor (dosud útvary velkých stěn č. 16 a 17). Zprvu těžko průchodný a orientačně náročný terén (do roku 1918 byl zakázán vstup bez místního průvodce) byl postupně upravován a turisticky zpřístupněn.“[3]
Spor o vstupné
Podle MF Dnes se nejméně od 60. let 20. století za vstup do skal platí vstupné.[10][11] O zvýšení vstupného na 30 Kč pro dospělého a 15 Kč pro dítě rozhodlo zastupitelstvo obce v roce 2006 usneseními číslo 475/06 a 476/06, přičemž pro zvýšení vstupného do skal podle zápisu bylo z 8 přítomných 7 pro a 1 proti, v následujícím hlasování o zvýšení vstupného pro horolezce bylo při prvním hlasování ze 8 přítomných 4 pro a 4 proti, při opakovaném hlasování 6 pro, 1 proti a 1 se zdržel. Usnesení neobsahuje přímý odkaz na dřívější rozhodnutí o placení vstupného ani zmínku o právním důvodu k jeho vybírání, neobsahuje ani bližší podmínky placení vstupného, například vymezení zpoplatněné oblasti nebo přesnější vymezení nároků na zlevněné vstupné či bezplatný vstup.[12] Údajná vyhláška z roku 2006 o zvýšení vstupného do Tiských stěn, o níž psalo regionální vydání MF Dnes, se na webu obce Tisá se v seznamu obecně závazných vyhlášek obce nenachází.[13] Roční příjem obce ze vstupného činí přes 800 tisíc Kč.[11] V letech 2007 a 2008 byl obecní příjem ze vstupného do skal vždy 1,2 milionu korun, v roce 2009 a 2010 pokaždé jeden milion Kč.[10] Výdaje obce v souvislosti se skalami, včetně mezd pokladních, v roce 2007 činily 390 tisíc Kč, v roce 2008 jen 287 tisíc Kč a v roce 2009 541 tisíc, v roce 2010 230 tisíc – většina z příjmů ze vstupného se používá v obci, například na dotace místním sportovním organizacím.[10]
Obec Tisá má pozemky od Lesů České republiky pronajaté za nájem kolem 70 tisíc ročně.[11] Podle Ústeckého deníku má obec pronajatý jen úzký pruh masivu od pokladny vpravo a masiv malých Tiských stěn od pokladny vlevo, zatímco převážná část zpoplatněné naučné stezky a celé vnitřní velké Tiské stěny a v podstatě i vnitřní malé i obě pokladny leží mimo pronajaté území.[14] Obec skály udržuje a zřídila zde naučnou stezku.[11] Podle informace MF Dnes zde přitom není žádný záchod, nejsou zde lavičky ani zastřešená odpočívadla ani žádné podobné zázemí pro turisty.[10] Informační tabule o skalách nevybudovala obec, ale správa CHKO Labské pískovce, starostka však tvrdí, že obec na tyto tabule přispěla a že zde rovněž zajišťuje odvoz odpadků, což ani není zahrnuto v nákladech na údržbu skal.[10]
Ministerstvo vnitra na základě stížnosti horolezce Milana Hejkrlíka a po projednání s ministerstvem životního prostředí v roce 2010 obci v rámci metodického jednání doporučilo usnesení zrušit[14] (podle MF Dnes vyzvalo obec ke zrušení údajné vyhlášky), protože podle jeho názoru je v rozporu s principem veřejné přístupnosti krajiny podle Zákona o ochraně přírody a krajiny a překračuje pravomoci obce. Zastupitelstvo obce vstupné zrušit odmítlo a podle MF Dnes zastává názor, že právo přístupu do krajiny je podmíněno respektováním zájmů vlastníka či nájemce pozemku a obecně závazných právních předpisů.[10][11]
Ministerstvo může zahájit dozorový proces, jehož dopadem by bylo pozastavení výkonu těchto usnesení a podání správní žaloby Krajskému soudu v Ústí nad Labem.[14] Ministerstvo vnitra rozhodlo, že vybírání vstupného je v rozporu s § 63 zákona o ochraně přírody a krajiny, a nařídilo obci do 15. března 2011 (do 60 dnů od doručení rozhodnutí) vstupné zrušit, jinak ministerstvo podá návrh na zrušení soudu. Podle iDnes.cz na stejný problém ministerstvo upozornilo i obce Teplice nad Metují a Adršpach, podle Ústeckého deníku v Teplicích nad Metují se nevybírá vstupné na základě usnesení zastupitelstva a nespadá tedy pod dozorovou působnost ministerstva vnitra, zatímco Adršpach po upozornění ministerstvem vstupné zrušil. V březnu 2011 zastupitelstvo obce Tisá zrušilo sporné „vyhlášky“ (ve skutečnosti usnesení) č. 475 a 476 z roku 2006, podle kterých obec vstupné vybírala, a zároveň přijala nové usnesení, podle nějž poplatek v dosavadní výši bude od 1. dubna 2011 příspěvkem na údržbu značených cest a naučné stezky.[15][16][17][18]
Okolí
V blízkosti Tiských stěn se nalézá množství dalších turisticky atraktivních lokalit, mezi jinými se jedná o vesnici Sněžník, vesnici Ostrov, rozhlednu na hoře Děčínský Sněžník (723 m n. m.), největší stolové hoře České republiky. Na vrcholu Vysokého Sněžníku najdeme hotel a kamennou vyhlídkovou věž z roku 1864, zřejmě nejkrásnější rozhlednu severních Čech. Turistický průvodce ji popisuje následovně: „Kamenná vyhlídková věž Děčínského Sněžníku vystavěná z pískovcových kvádrů je skutečnou krajinnou dominantou a umožňuje vynikající rozhled po okolních krásách Čech i Saska. Rozhledna na Děčínském Sněžníku je pohodlně přístupná po asfaltové silnici.“[8]
Pískovcové skalní útvary najdeme nejen v Tisé, ale také poblíž obcí Libouchec a Rájec. Místní skalní věže jsou vynikajícím terénem pro horolezce a jsou často vyhledávány i zahraničními turisty.
Galerie
Turistická chata, jeden ze vstupů do Velkých stěn
Malé stěny, skalní útvar Janusova hlava
Část Malých stěn
Malé stěny, u Západní vyhlídky
Odkazy
Reference
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
- ↑ Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
- ↑ a b Děčínsko. Turistický průvodce ČSSR. Svazek 18. [s.l.]: Olympia, 1984. S. 231.
- ↑ Tiské stěny, Lenka Ivanovská a Václav Sojka, Správa CHKO Labské pískovce, část Tajemné skalní bludiště
- ↑ Labské pískovce, Zdenko Feyfar, ČTK-PRESSFOTO, 1981, strana 7
- ↑ Tiské stěny, Lenka Ivanovská a Václav Sojka, Správa CHKO Labské pískovce, část Geologie
- ↑ NEVRLÝ, Miloslav. Chvály Zadní země. Liberec: Vestri, 2002. ISBN 80-903029-1-2. S. 133.
- ↑ a b Děčín – vycházky a výlety. Děčín: Město Děčín, 2003. Kapitola Zajímavosti v okolí Děčína.
- ↑ Tiské stěny, Lenka Ivanovská a Václav Sojka, Správa CHKO Labské pískovce, část Historie turistiky Tisé
- ↑ a b c d e f Andrea Angermannová: Tisá na Ústecku vybírá vstupné do skal nezákonně. Ministerstvo ho chce zrušit, iDnes.cz, 1. 10. 2010, rubrika Ústí a Ústecký kraj
- ↑ a b c d e Andrea Angermannová: Tisá odmítla zrušit nezákonné vstupné do skal, iDnes.cz, 5. 10. 2010, rubrika Ústí a Ústecký kraj
- ↑ Zasedání zastupitelstva obce Tisá č. 41/06, 6. února 2006[nedostupný zdroj]
- ↑ Obecně závazné vyhlášky Archivováno 12. 12. 2009 na Wayback Machine., obec Tisá, přístup 5. 10. 2010
- ↑ a b c HLasujte: Tisá vybírá vstupné do skal nezákonně, Ústecký deník, 30. 10. 2010, redakce
- ↑ Vstupné do Tiských skal zůstane, změnilo se na příspěvek na údržbu, iDnes.cz, 28. 3. 2011, Andrea Angermannová, abr (Anna Brandejská)
- ↑ Návštěvníci Tiských skal na Ústecku budou dál platit vstupné, Zpravy.rozhlas.cz, 28. 3. 2011, Dagmar Cestrová, Jiří Chum (jch), Eva Presová
- ↑ Ústecko: Tisá vzkazuje: Vstupné do skal nezrušíme[nedostupný zdroj], Teplický deník, 4. 3. 2011, 17:37
- ↑ Janni Vorlíček: Tisá vstupné nezrušila, Ústecký deník, 4. 3. 2011
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Tiské stěny na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Shiny green button/marker widget.
Autor: Frantakrivan, Licence: CC BY-SA 3.0
PP Tiské stěny - Malé stěny, u Západní vyhlídky
Autor: Chmee2, Licence: CC BY-SA 3.0
Labské pískovce, Česko. Oblast Tiské stěny nedelako Tisé.
Autor: Brück & Sohn Kunstverlag Meißen, Licence: CC0
Tyssa; Tyssaer Wände - Triumph-Pforte
Autor: Frantakrivan, Licence: CC BY-SA 3.0
PP Tiské stěny - Malé stěny, skalní útvar Janusova hlava
Autor: Mars 2002, Licence: CC BY-SA 3.0
“Toadstool & Turtle” landmark of the Tiské stěny (“Walls of Tisá”)