Tiskařský lis
Tiskařský lis je stroj na potiskování papíru a jiných plochých materiálů, a to z ploché tiskové formy, nejčastěji knihtiskem, tiskem z výšky.
Ruční tiskařský lis
Ruční tiskařský lis je šroubový lis s portálem, který vynalezl kolem roku 1440 mohučský tiskař Johannes Gutenberg. Dříve se tisklo tak, že na nabarvenou formu se položil papír a ručně po celé ploše postupně přitiskoval hladítkem. Naproti tomu Gutenbergův lis vytiskl celý arch najednou, což způsobilo revoluci v tištění knih. Gutenbergův lis byl odvozen od starších lisů na víno a na olivy, jaké se užívaly už ve starověku, a běžně se používal až do 19. století. Skládá se z podstavce, často posuvného stolu, na nějž se umísťuje tisková forma (sazba), a z můstku na dvou sloupech, v němž je uprostřed umístěn šroub. K otáčení šroubu slouží dlouhá rukojeť. Lisy stejné konstrukce se později dělaly i z kovu, čímž se zejména snížilo tření šroubu a tím zvýšil tlak.
Rychlolis
Roku 1810 představil německý vynálezce Friedrich König novou konstrukci rychlolisu, kde se tlak na papír a tiskovou formu nevyvozoval šroubem, nýbrž pákovým mechanismem. Lis mohl pak pracovat podstatně rychleji. V 19. století vzniklo mnoho různých konstrukcí, kde tisková forma byla umístěna i svisle nebo šikmo, k nanášení barvy se užívaly válečky a stroj se poháněl rukou, nohama nebo motorem. I když se vyráběly rychlolisy až do formátu A3, většina sloužila k tisku drobných příležitostných tisků, jako vizitky, oznámení, programy a podobně. Počátkem 20. století vznikly i automatické rychlolisy s podáváním papíru a navalováním barvy.
Knihařský lis
Také menší a přenosné šroubové lisy, jaké používají knihaři, mohou sloužit k otiskování linorytů a dřevorytů.
Galerie
Produkce tištěných knih v letech 1450-1800[1]
Tiskárny v 15. století[2]
Poměr tištěných knih v 15. století podle oblastí[2]
Poměr tištěných knih v 15. století podle jazyka[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Buringh, Eltjo; van Zanden, Jan Luiten: "Charting the “Rise of the West”: Manuscripts and Printed Books in Europe, A Long-Term Perspective from the Sixth through Eighteenth Centuries", The Journal of Economic History, Vol. 69, No. 2 (2009), pp. 409–445 (417, table 2)
- ↑ a b c Incunabula Short Title Catalogue Archivováno 18. 11. 2021 na Wayback Machine., staženo 2. 3. 2011
Literatura
- Ottův slovník naučný, heslo Knihtiskařství. Sv. 14, str. 444
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu tiskařský lis na Wikimedia Commons
- Galerie tiskařský lis na Wikimedia Commons
- (anglicky)
- Centre for the History of the Book
- Careers for the 21st Century: Printing Press Operators
Média použitá na této stránce
Autor: Maximilian Dörrbecker (Chumwa), Licence: CC BY-SA 2.5
Incunabula distribution by language. The data is based on the Incunabula Short Title Catalogue of the British Library (as of March 2, 2011).
Autor: NordNordWest, Licence: CC BY-SA 3.0 de
Printing places of incunabula showing the spread of printing in the 15th century. 271 locations are known, the largest of them are designated by name. The data is based on the Incunabula Short Title Catalogue of the British Library (as of March 2, 2011). Bodies of water correspond to present state.
מכונת דפוס ידנית שהביא איתו אהרון איתין
At the left in the foreground, a "puller" removes a printed sheet from the press. The "beater" to his right is inking the forme. In the background, compositors are setting type.
Autor: Data from: Buringh, Eltjo; van Zanden, Jan Luiten: "Charting the “Rise of the West”: Manuscripts and Printed Books in Europe, A Long-Term Perspective from the Sixth through Eighteenth Centuries", The Journal of Economic History, Vol. 69, No. 2 (2009), pp. 409–445 (417, table 2), Licence: CC BY-SA 3.0
Estimated output of printed books in Europe from ca. 1450 to 1800. A book is defined as printed matter containing more than 49 pages.
Autor: Maximilian Dörrbecker (Chumwa), Licence: CC BY-SA 2.5
Incunabula distribution by region. The data is based on the Incunabula Short Title Catalogue of the British Library (as of March 2, 2011).