Tiskařský lis

Tiskařská dílna kolem roku 1568. Tiskař vpravo nanáší tampony barvu, v pozadí dva sazeči.
Ruční rychlolis s kloubovým mechanismem
Ruční rychlolis (tyglovka)

Tiskařský lis je stroj na potiskování papíru a jiných plochých materiálů, a to z ploché tiskové formy, nejčastěji knihtiskem, tiskem z výšky.

Ruční tiskařský lis

Ruční tiskařský lis je šroubový lis s portálem, který vynalezl kolem roku 1440 mohučský tiskař Johannes Gutenberg. Dříve se tisklo tak, že na nabarvenou formu se položil papír a ručně po celé ploše postupně přitiskoval hladítkem. Naproti tomu Gutenbergův lis vytiskl celý arch najednou, což způsobilo revoluci v tištění knih. Gutenbergův lis byl odvozen od starších lisů na víno a na olivy, jaké se užívaly už ve starověku, a běžně se používal až do 19. století. Skládá se z podstavce, často posuvného stolu, na nějž se umísťuje tisková forma (sazba), a z můstku na dvou sloupech, v němž je uprostřed umístěn šroub. K otáčení šroubu slouží dlouhá rukojeť. Lisy stejné konstrukce se později dělaly i z kovu, čímž se zejména snížilo tření šroubu a tím zvýšil tlak.

Rychlolis

Roku 1810 představil německý vynálezce Friedrich König novou konstrukci rychlolisu, kde se tlak na papír a tiskovou formu nevyvozoval šroubem, nýbrž pákovým mechanismem. Lis mohl pak pracovat podstatně rychleji. V 19. století vzniklo mnoho různých konstrukcí, kde tisková forma byla umístěna i svisle nebo šikmo, k nanášení barvy se užívaly válečky a stroj se poháněl rukou, nohama nebo motorem. I když se vyráběly rychlolisy až do formátu A3, většina sloužila k tisku drobných příležitostných tisků, jako vizitky, oznámení, programy a podobně. Počátkem 20. století vznikly i automatické rychlolisy s podáváním papíru a navalováním barvy.

Knihařský lis

Také menší a přenosné šroubové lisy, jaké používají knihaři, mohou sloužit k otiskování linorytů a dřevorytů.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Buringh, Eltjo; van Zanden, Jan Luiten: "Charting the “Rise of the West”: Manuscripts and Printed Books in Europe, A Long-Term Perspective from the Sixth through Eighteenth Centuries", The Journal of Economic History, Vol. 69, No. 2 (2009), pp. 409–445 (417, table 2)
  2. a b c Incunabula Short Title Catalogue Archivováno 18. 11. 2021 na Wayback Machine., staženo 2. 3. 2011

Literatura

  • Ottův slovník naučný, heslo Knihtiskařství. Sv. 14, str. 444

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Incunabula distribution by language.png
Autor: Maximilian Dörrbecker (Chumwa), Licence: CC BY-SA 2.5
Incunabula distribution by language. The data is based on the Incunabula Short Title Catalogue of the British Library (as of March 2, 2011).
Printing towns incunabula.svg
Autor: NordNordWest, Licence: CC BY-SA 3.0 de
Printing places of incunabula showing the spread of printing in the 15th century. 271 locations are known, the largest of them are designated by name. The data is based on the Incunabula Short Title Catalogue of the British Library (as of March 2, 2011). Bodies of water correspond to present state.
Manual Printing Machine.jpg
מכונת דפוס ידנית שהביא איתו אהרון איתין
Printer in 1568-ce.png
At the left in the foreground, a "puller" removes a printed sheet from the press. The "beater" to his right is inking the forme. In the background, compositors are setting type.
European Output of Printed Books ca. 1450–1800.png
Autor:

Tentotwo

Data from: Buringh, Eltjo; van Zanden, Jan Luiten: "Charting the “Rise of the West”: Manuscripts and Printed Books in Europe, A Long-Term Perspective from the Sixth through Eighteenth Centuries", The Journal of Economic History, Vol. 69, No. 2 (2009), pp. 409–445 (417, table 2), Licence: CC BY-SA 3.0
Estimated output of printed books in Europe from ca. 1450 to 1800. A book is defined as printed matter containing more than 49 pages.
Incunabula distribution by region.png
Autor: Maximilian Dörrbecker (Chumwa), Licence: CC BY-SA 2.5
Incunabula distribution by region. The data is based on the Incunabula Short Title Catalogue of the British Library (as of March 2, 2011).