Tisová (Březová)

Tisová
Elektrárna Tisová
Elektrárna Tisová
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecBřezová
OkresSokolov
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel36 (2021)[1]
Katastrální územíTisová u Sokolova (4,02 km²)
Nadmořská výška405–415 m n. m.
PSČ357 61
358 03
Počet domů13 (2011)[2]
Tisová
Další údaje
Kód části obce14648
Kód k. ú.614645
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tisová (německy Theussau) je malá, z větší části zaniklá vesnice, část města Březováokrese Sokolov. Nachází se asi 3,5 km na západ od Březové. Je zde evidováno 19 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo 33 obyvatel.[4]

Tisová leží v katastrálním území Tisová u Sokolova o rozloze 4,02 km2.[5]

Nachází se zde elektrárna Tisová.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1410,[6] kdy ves náležela Nothaftům. V roce 1479 věnovali Štampachové část vsi kostelu v Kynšperku nad Ohří. Šlikovský urbář z roku 1525 uvádí, že ves náleží třem majitelům, kynšperské faře, městu Lokti a sokolovským Šlikům. Po Bílé hoře získali ves Nosticové a k jejich sokolovskému panství patřila až do roku 1850.[7]

V letech 1850–1879 byla osadou obce Dolní Rychnov a od roku 1879 samostatnou obcí. Český úřední název Tisová byl stanoven v roce 1885. Od roku 1961 je Tisová částí obce Březová. K obci patřily osady Černý Mlýn (Schwarzmühle) a Mýtina (Hau), samota Bažantnice (Fasangarten) a kolonie domků Voskárna (Wachshütte).[8]

V roce 1848 existovaly v bezprostředním sousedství vesnice tři menší uhelné doly. Nejvýznamnějším z nich se stal důl Silvestr. Během druhé světové války byl na Mýtině umístěn zajatecký tábor, složený převážně ze sovětských zajatců. Několik stovek zajatců pracovalo v uhelném lomu Silvestr. Po válce tento areál využila armáda pro vojenskou posádku.[9]

Po skončení druhé světové války došlo k vysídlení německého obyvatelstva, obec byla zčásti dosídlena českými obyvateli, byla tu otevřena i škola. Úvahy o výstavbě rozsáhlého komplexu s třídírnou uhlí, briketárnou a elektrárnou rozhodly o tom, že ves byla zbouraná a na jejím katastru byla postavena Ústřední třídírna uhlí, briketárna Tisová a Elektrárna Tisová. Zbývající část vesnice vytěžil důl Silvestr.[9]

Již v roce 1947 bylo rozhodnuto o výstavbě průmyslového komplexu na zpracování uhlí. Toto rozhodnutí předznamenalo prakticky zánik obce. Jako první byla v roce 1952 zahájena a v roce 1956 dokončena výstavba Ústřední třídírny Tisová. V provozu byla do roku 2009.[10] Následovala výstavba Elektrárny Tisová jejíž první blok byl spuštěn v roce 1958. Svým výkonem 512 MW se stala na počátku 60. let 20. století největší československou elektrárnou.[11] Jako poslední byla v roce 1960 uvedena do provozu briketárna Tisová, která vyráběla v průměru kolem 550 tisíc tun briket ročně. Činnost ukončila roku 1992.[12][13]

Přírodní poměry

Tisová se nachází v Sokolovské pánvi při pravém břehu Ohře. V katastrálním území Tisové u Sokolova se v osadě Černý Mlýn vlévá do Ohře potok Tisová.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 952 obyvatel, z toho 17 Čechoslováků, 931 Němců a čtyři cizinci. K římskokatolické církvi se hlásilo 940 obyvatel, k evangelické šest, tři k izraelitské a tři byli bez vyznání.[14]

Až do doby rozvoje dolů a návazného zpracování uhlí bylo zdrojem obživy obyvatel zemědělství, zejména chmelařství, dobytkářství a ovocnářství. Ves postupně ztrácela svůj původní zemědělský charakter a stala se obcí s převahou těžby, zpracování uhlí a výroby elektrické energie.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů Tisové[15]
Rok18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel2702883124598589521 0525471958443303633
Počet domů3842435162657999-2214111213

Obecní správa

V letech 1879 až 1889 k obci patřila Šabina.[16]

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 278. 
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-26. 
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 360. 
  7. a b PROKOP, Vladimír; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 2. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 750. 
  8. BERANOVÁ VAICOVÁ, Romana, et al. Zaniklé obce na Sokolovsku. 1. vyd. Sokolov: Krajské muzeum Sokolov, 2005. 252 s. ISBN 80-86630-06-4. S. 167. 
  9. a b Černý Mlýn, Tisová [online]. Březová: Město Březová [cit. 2021-02-18]. Dostupné online. 
  10. Ústřední třídírna Tisová končí [online]. Sokolov: Sokolovská uhlená [cit. 2021-02-18]. Dostupné online. 
  11. Elektrárna Tisová [online]. Sokolov: Mikroregion Sokolov východ [cit. 2021-02-18]. Dostupné online. 
  12. Historie Citic 1939–2000 [online]. Citice: Obec Citice [cit. 2021-02-18]. Dostupné online. 
  13. PRŮCHA, Jaroslav. Demolice v areálu Přátelství míří do finiše [online]. iUhli.cz, 2015-03-21 [cit. 2021-02-18]. Dostupné online. 
  14. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Tisová. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 632 s. Dostupné online. S. 240. 
  15. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Sokolov. Praha: Český statistický úřad, 2015. 12 s. Dostupné online. S. 1. 
  16. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 560. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Elektrárna Tisová.jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Elekrárna Tisová, okres Sokolov